Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

29 A 37/2013-71*

ze dne 2014-12-19

[34] Žalovaný odmítl žalobci poskytnout

informace o nejvyšším dosaženém vzdělání

a relevantní odborné praxi ze dvou stěžejních důvodů. Prvním byla neexistence těchto

údajů ve sféře žalovaného a druhým ochrana

soukromí a osobních údajů třetích osob.

[35] Údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání ke dni zahájení činnosti a relevantní odborné praxi členů rozkladové komise žalova-

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 015

ný odmítl poskytnout na základě § 2 odst. 4

zákona o svobodném přístupu k informacím,

dle kterého se povinnost poskytovat informace netýká vytváření nových informací. K tomu

je třeba upozornit na to, že nerespektováním

povinnosti určitými informacemi disponovat

se správní orgán nemůže zbavit své povinnosti předmětné informace poskytovat. Případným vytvářením takových informací by

pouze napravoval své dřívější pochybení. Platí

tedy, že odmítnout žádost o informace s tím,

že by bylo nutné vytvořit nové informace, lze

pouze v případě, že povinný subjekt nemá

povinnost předmětnými informacemi disponovat (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího

správního soudu ze dne 9. 2. 2012, čj. 1 As

141/2011-67, č. 2635/2012 Sb. NSS).

[36] Postavení rozkladové komise obecně

upravuje § 152 odst. 3 správního řádu:

„Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2

předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová

komise. Rozkladová komise má nejméně

5 členů. Předsedu a ostatní členy rozkladové

komise jmenuje ministr nebo vedoucí jiného

ústředního správního úřadu. Většinu členů

rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního

správního úřadu. Ustanovení § 14 a § 134

platí obdobně s tím, že rozkladová komise

může jednat a přijímat usnesení v nejméně

pětičlenných senátech a že většina přítomných členů musí být odborníci, kteří nejsou

zaměstnanci ústředního správního úřadu.“

[37] Podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže, platí výjimka,

že se v řízení podle tohoto zákona nepostupuje podle ustanovení správního řádu o složení rozkladové komise. Důvodem zavedení

této výjimky byla dle důvodové zprávy k zákonu č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon

č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, obava, že by mohlo být problematické

garantovat účast většiny takových externích

odborníků, kteří by měli dostatečnou znalost

předpisů (vnitrostátních i komunitárních)

o ochraně hospodářské soutěže. Nepřítomnost jednoho či více externistů by pak mohla

paralyzovat činnost celé rozkladové komise

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 015

[viz sněmovní tisk 879/0, II. Zvláštní část,

k bodu 49 (§ 25a), část IV., Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 4. volební období, 2002–2004, dostupný v digitálním

repozitáři na www.psp.cz]. Jelikož v dané věci

nebyl předmětem sporu počet externích/interních členů rozkladové komise, ale jejich

odbornost (kterou nepochybně musí splňovat i členové rozkladové komise podle zákona

o ochraně hospodářské soutěže), nehrála

v dané věci tato výjimka z obecného pravidla

podle § 152 odst. 3 správního řádu roli.

[37] Podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže, platí výjimka,

že se v řízení podle tohoto zákona nepostupuje podle ustanovení správního řádu o složení rozkladové komise. Důvodem zavedení

této výjimky byla dle důvodové zprávy k zákonu č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon

č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, obava, že by mohlo být problematické

garantovat účast většiny takových externích

odborníků, kteří by měli dostatečnou znalost

předpisů (vnitrostátních i komunitárních)

o ochraně hospodářské soutěže. Nepřítomnost jednoho či více externistů by pak mohla

paralyzovat činnost celé rozkladové komise

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 015

[viz sněmovní tisk 879/0, II. Zvláštní část,

k bodu 49 (§ 25a), část IV., Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 4. volební období, 2002–2004, dostupný v digitálním

repozitáři na www.psp.cz]. Jelikož v dané věci

nebyl předmětem sporu počet externích/interních členů rozkladové komise, ale jejich

odbornost (kterou nepochybně musí splňovat i členové rozkladové komise podle zákona

o ochraně hospodářské soutěže), nehrála

v dané věci tato výjimka z obecného pravidla

podle § 152 odst. 3 správního řádu roli.

[38] Jmenování předsedy a dalších členů

rozkladové komise je podle § 152 odst. 3

správního řádu vyhrazenou pravomocí předsedy žalovaného. Předpoklad pro členství

v komisi je odbornost, jejíž posouzení je však

plně v kompetenci předsedy žalovaného. Žalovaný nemá povinnost shromažďovat, případně uchovávat, informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a relevantní odborné praxi

členů rozkladových komisí. Odbornost není

formální náležitostí, kterou by měl povinnost

člen rozkladové komise, resp. správní orgán,

prokázat k žádosti žalobce o informace. Tento závěr soudu potvrzuje i odborná literatura:

„Správní řád nestanoví žádné kvalikační

předpoklady, v § 152 odst. 3 hovoří pouze

o ,odbornících‘, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního správního úřadu a musí tvořit většinu členů rozkladové komise.“

(Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.

Správní řád. Komentář. 4. vyd. Praha

:

C. H. Beck, 2013, s. 636.)

„Zákon mluví obecně o ,odbornících‘

a nestanoví (přímo ani odkazem na jiný

právní předpis) žádné kvalifikační předpoklady pro členství v rozkladové komisi z hlediska dosaženého vzdělání či praxe. Záleží

na úvaze a odpovědnosti ministra, resp. vedoucího jiného správního úřadu, jakožto

osoby, do jejíž pravomoci konstituování rozkladové komise náleží, jakým způsobem bude členy rozkladové komise vybírat a jaká

kritéria (samozřejmě kromě těch, která mu

ukládá zákon) zvolí. Externí členové rozkladové komise by měli být odborníky v tom

oboru, který je předmětem jednání a činnosti rozkladové komise, samotné vysokoškolské vzdělání bez praxe či vědecké činnosti

Spolek Oživení, o. s., proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o poskytnutí infor- *) Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozhodnutí svým rozsudkem ze k § 152 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)