[34] Žalovaný odmítl žalobci poskytnout
informace o nejvyšším dosaženém vzdělání
a relevantní odborné praxi ze dvou stěžejních důvodů. Prvním byla neexistence těchto
údajů ve sféře žalovaného a druhým ochrana
soukromí a osobních údajů třetích osob.
[35] Údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání ke dni zahájení činnosti a relevantní odborné praxi členů rozkladové komise žalova-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 015
ný odmítl poskytnout na základě § 2 odst. 4
zákona o svobodném přístupu k informacím,
dle kterého se povinnost poskytovat informace netýká vytváření nových informací. K tomu
je třeba upozornit na to, že nerespektováním
povinnosti určitými informacemi disponovat
se správní orgán nemůže zbavit své povinnosti předmětné informace poskytovat. Případným vytvářením takových informací by
pouze napravoval své dřívější pochybení. Platí
tedy, že odmítnout žádost o informace s tím,
že by bylo nutné vytvořit nové informace, lze
pouze v případě, že povinný subjekt nemá
povinnost předmětnými informacemi disponovat (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 9. 2. 2012, čj. 1 As
141/2011-67, č. 2635/2012 Sb. NSS).
[36] Postavení rozkladové komise obecně
upravuje § 152 odst. 3 správního řádu:
„Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2
předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová
komise. Rozkladová komise má nejméně
5 členů. Předsedu a ostatní členy rozkladové
komise jmenuje ministr nebo vedoucí jiného
ústředního správního úřadu. Většinu členů
rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního
správního úřadu. Ustanovení § 14 a § 134
platí obdobně s tím, že rozkladová komise
může jednat a přijímat usnesení v nejméně
pětičlenných senátech a že většina přítomných členů musí být odborníci, kteří nejsou
zaměstnanci ústředního správního úřadu.“
[37] Podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže, platí výjimka,
že se v řízení podle tohoto zákona nepostupuje podle ustanovení správního řádu o složení rozkladové komise. Důvodem zavedení
této výjimky byla dle důvodové zprávy k zákonu č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, obava, že by mohlo být problematické
garantovat účast většiny takových externích
odborníků, kteří by měli dostatečnou znalost
předpisů (vnitrostátních i komunitárních)
o ochraně hospodářské soutěže. Nepřítomnost jednoho či více externistů by pak mohla
paralyzovat činnost celé rozkladové komise
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 015
[viz sněmovní tisk 879/0, II. Zvláštní část,
k bodu 49 (§ 25a), část IV., Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 4. volební období, 2002–2004, dostupný v digitálním
repozitáři na www.psp.cz]. Jelikož v dané věci
nebyl předmětem sporu počet externích/interních členů rozkladové komise, ale jejich
odbornost (kterou nepochybně musí splňovat i členové rozkladové komise podle zákona
o ochraně hospodářské soutěže), nehrála
v dané věci tato výjimka z obecného pravidla
podle § 152 odst. 3 správního řádu roli.
[37] Podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže, platí výjimka,
že se v řízení podle tohoto zákona nepostupuje podle ustanovení správního řádu o složení rozkladové komise. Důvodem zavedení
této výjimky byla dle důvodové zprávy k zákonu č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, obava, že by mohlo být problematické
garantovat účast většiny takových externích
odborníků, kteří by měli dostatečnou znalost
předpisů (vnitrostátních i komunitárních)
o ochraně hospodářské soutěže. Nepřítomnost jednoho či více externistů by pak mohla
paralyzovat činnost celé rozkladové komise
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 015
[viz sněmovní tisk 879/0, II. Zvláštní část,
k bodu 49 (§ 25a), část IV., Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 4. volební období, 2002–2004, dostupný v digitálním
repozitáři na www.psp.cz]. Jelikož v dané věci
nebyl předmětem sporu počet externích/interních členů rozkladové komise, ale jejich
odbornost (kterou nepochybně musí splňovat i členové rozkladové komise podle zákona
o ochraně hospodářské soutěže), nehrála
v dané věci tato výjimka z obecného pravidla
podle § 152 odst. 3 správního řádu roli.
[38] Jmenování předsedy a dalších členů
rozkladové komise je podle § 152 odst. 3
správního řádu vyhrazenou pravomocí předsedy žalovaného. Předpoklad pro členství
v komisi je odbornost, jejíž posouzení je však
plně v kompetenci předsedy žalovaného. Žalovaný nemá povinnost shromažďovat, případně uchovávat, informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a relevantní odborné praxi
členů rozkladových komisí. Odbornost není
formální náležitostí, kterou by měl povinnost
člen rozkladové komise, resp. správní orgán,
prokázat k žádosti žalobce o informace. Tento závěr soudu potvrzuje i odborná literatura:
„Správní řád nestanoví žádné kvalikační
předpoklady, v § 152 odst. 3 hovoří pouze
o ,odbornících‘, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního správního úřadu a musí tvořit většinu členů rozkladové komise.“
(Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.
Správní řád. Komentář. 4. vyd. Praha
:
C. H. Beck, 2013, s. 636.)
„Zákon mluví obecně o ,odbornících‘
a nestanoví (přímo ani odkazem na jiný
právní předpis) žádné kvalifikační předpoklady pro členství v rozkladové komisi z hlediska dosaženého vzdělání či praxe. Záleží
na úvaze a odpovědnosti ministra, resp. vedoucího jiného správního úřadu, jakožto
osoby, do jejíž pravomoci konstituování rozkladové komise náleží, jakým způsobem bude členy rozkladové komise vybírat a jaká
kritéria (samozřejmě kromě těch, která mu
ukládá zákon) zvolí. Externí členové rozkladové komise by měli být odborníky v tom
oboru, který je předmětem jednání a činnosti rozkladové komise, samotné vysokoškolské vzdělání bez praxe či vědecké činnosti
Spolek Oživení, o. s., proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o poskytnutí infor- *) Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozhodnutí svým rozsudkem ze k § 152 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)