U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci
navrhovatele L. K., zastoupeného JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem, se sídlem v
Praze 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, za účasti společnosti ABATIS a. s., se
sídlem v Praze 5 – Košířích, Jinonická 80, PSČ 158 00, identifikační číslo
osoby 45274363, zastoupené JUDr. Janem Nohejlem, advokátem, se sídlem v Praze
3, U Rajské zahrady 1912/3, PSČ 130 00, o vydání akcií, vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 287/2013, o dovolání navrhovatele proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. prosince 2014, č. j. 7 Cmo
314/2014-127, takto:
Dovolání se odmítá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud
odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v
§ 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013,
uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek,
vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou
situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo
na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o
osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům
žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá
dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U
fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních
prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k
důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního
poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U
právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu
rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu
majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se
spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti
vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti,
ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem
získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové
zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí
promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své
poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením,
včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže
mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající
osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo
jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným
způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti
(srov. např. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30
Cdo 2643/2013, ze dne 10. prosince 2014, sp. zn. 32 Cdo 2913/2014, ze dne 8. října 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013, jež jsou veřejnosti dostupná – stejně
jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových
stránkách dovolacího soudu). Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození
dovolatele od soudních poplatků plně respektoval (s názorem dovolatele, že tomu
tak není, nelze souhlasit) a jeho úvahy Nejvyšší soud neshledává zjevně
nepřiměřenými.
Námitky, podle kterých měl soud ze zjištěných skutečností dovodit opačný závěr
(totiž že dovolatel splňuje zákonné předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků), nezahrnují žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, na jejímž
řešení napadené rozhodnutí závisí a jež dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena
(nebo na kterou se vztahují další kriteria přípustnosti dovolání vymezená § 237
o. s. ř.), a nečiní tak dovolání přípustným.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení
končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. září 2015
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu