29 Cdo 1696/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce J. K., o návrhu úpadce na nařízení předběžného opatření a o žádosti úpadce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. října 2009, č. j. 2 Ko 57/2009-5462, takto:
Dovolání se odmítá.
Usnesením ze dne 28. dubna 2009, č. j. 52 K 92/97-4684, Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) odmítl úpadcův návrh na nařízení předběžného opatření (bod I. výroku) a zamítl úpadcovu žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (v řízení o úpadcově dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. července 1999, č. j. 2 Ko 60/99-304). K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. října 2009, č. j. 2 Ko 57/2009-5462, potvrdil usnesení konkursního soudu. Dovolání úpadce (č. l.
6851) proti té části usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu ve výroku o předběžném opatření, Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. prosince 2007 (rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení potud plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenčního zákona/).
Dovolání totiž v tomto rozsahu objektivně není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu. Nejde o usnesení, jímž by odvolací soud potvrzoval usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“. K dovolání úpadce proti té části usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu ve výroku o zamítnutí jeho žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, Nejvyšší soud uvádí následující: Vzhledem k tomu, že úpadce žádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jehož předmětem je rozhodnutí odvolacího soud vydané před 1.
lednem 2001, je pro dovolací řízení (jehož je rozhodnutí o žádosti součástí) rozhodné znění občanského soudního řádu do 31. prosince 2000 (srov. bod 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Dovolatel sice pro tuto část řízení o dovolání z č. l. 6851 není zastoupen advokátem a sám rovněž nemá právnické vzdělání (§ 241 odst. 1 o. s. ř., v rozhodném znění), povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, však vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí, kterým se dovolací řízení končí (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.
dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 609/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 1997, pod číslem 80). Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 odst. 1, § 238a odst. 1 a § 239 o. s. ř. (v rozhodném znění). O případ podle ustanovení § 238a odst. 1 a § 239 o. s. ř. (v rozhodném znění) nejde a zmatečnostní vady řízení ve smyslu § 237 odst. 1 o. s. ř. (v rozhodném znění) dovoláním namítány nejsou a ze spisu se nepodávají. Dovolání se nadto v této části stalo bezpředmětným, jelikož dovolatel si posléze sám zvolil advokáta pro dovolací řízení (srov. č. l.
5623) a jeho dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. října 2009, č. j.
2
Ko 57/2009-5462, bylo (jako opožděné) již odmítnuto (usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1349/2011). Nejvyšší soud proto dovolání v této části odmítl podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (v rozhodném znění). Pro dovolací řízení je za dané situace bez významu, že (a jak a proč vůbec) konkursní soud rozhodoval o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (usnesením ze dne 6. dubna 2011, č. j. 52 K 97-6981). Výsledky řízení o této žádosti jsou pro dovolací řízení bezcenné.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. května 2011
JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu