USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Helenou Myškovou v exekuční věci oprávněného CASPER CONSULTING a. s., se sídlem v Praze 6, náměstí Borise Němcova 510/3, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00 proti povinné A. H., pro částku 10 685 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 29/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2024, č. j. 4 Cmo 29/2024-18, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
2021, č. j. 20 Co 32/2019-98 (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání povinné Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem.
4. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Dovolatelka není pro dovolací řízení zastoupena advokátem a netvrdila, ani nedoložila, že má sama právnické vzdělání. Nesplnila tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení [srov. ustanovení § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
5. Dovolatelka nebyla soudem prvního stupně vyzvána ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolila advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení). Dovolací soud konstatuje, že dovolatelka si musí být vědoma své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11. května 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že nemohla být tímto postupem ohrožena její procesní práva, neboť poučení o náležitém zastoupení se jí (dříve) opakovaně dostalo.
6. Dovolatelka ve svém podání, které nazývá dovoláním, žalobou pro zmatečnost i žalobou na obnovu řízení, vznesla i námitku podjatosti soudců odvolacího soudu, konkrétně senátu 4 Cmo Vrchního soudu v Praze, projednávajících její věc, kterou odůvodnila tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“. Dovolatelka tedy cituje text zákona, aniž by jakkoliv specifikovala důvody, pro které by měly být dotyční soudci vyloučeni z projednávání věci. S ohledem na skutečnost, že takto nekonkretizované námitky podjatosti dovolatelka podává v řízení opakovaně, Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§ 2 o. s. ř.), a proto k této námitce nepřihlížel (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, nebo ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017.
7. Dovolatelka nezaplatila ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z předchozích řízení je zřejmé, že ačkoli si je této povinnosti vědoma, platit jej nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
8. Nejvyššímu soudu je známo a plyne to i z obsahu spisu, že dovolatelka dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům již Nejvyšší soud dospěl např. v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelce v usnesení ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, v usnesení ze dne 17. května 2023, sp. zn. 20 Cdo 1462/2023, nebo v usnesení ze dne 31. července 2023, sp. zn. 29 Cdo 1777/2023.
9. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř., dovolací řízení zastavil. Tím je vypořádán i akcesorický návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
10. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů].
11. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 7. 2024 JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu