29 Cdo 3245/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Filipa Cilečka v konkursní věci
dlužníka Ing. J. H., vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 27 K 34/2004,
o návrhu věřitelů a/ L A M I R A s. r. o., se sídlem v Sušici, Pražská 268/II,
PSČ 342 01, identifikační číslo osoby 47716410, zastoupeného JUDr. Karlem
Baumrukem, advokátem se sídlem v Klatovech, Pražská 25/I., PSČ 339 01, b/
ZÁPADOČESKÁ VÝROBA OKEN a. s., v likvidaci, se sídlem v Praze 10 - Strašnicích,
Molitorovská 324/9, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 25223003, c/
Reticulum, a. s., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 394/17, PSČ 186 00,
identifikační číslo osoby 47973561, a d/ M. M., zastoupené JUDr. Pavlem
Roubalem, advokátem, se sídlem v Plzni, Mikulášská 9, PSČ 326 00, na prohlášení
konkursu na majetek dlužníka, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu
v Praze ze dne 19. února 2009, č. j. 1 Ko 245/2008-382, takto:
Dovolání se odmítá.
Usnesením ze dne 27. června 2008, č. j. 27 K 34/2004-254, prohlásil Krajský
soud v Plzni (dále též jen „konkursní soud“) k návrhu věřitelů a/ L A M I R A
s. r. o., b/ ZÁPADOČESKÁ VÝROBA OKEN a. s., v likvidaci, c/ Reticulum, a. s. a
d/ M. M., konkurs na majetek dlužníka Ing. J. H. (bod I. výroku) a ustavil
správce konkursní podstaty (bod II. výroku).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil
usnesení konkursního soudu ve výroku o prohlášení konkursu a odmítl odvolání,
pokud směřovalo proti výroku o ustavení správce konkursní podstaty (první
výrok).
Odvolací soud přitakal konkursnímu soudu v závěru, že dlužník je ve smyslu
ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též
jen „ZKV“), v úpadku ve formě platební neschopnosti. Přitom dovodil, že své
déle splatné a vykonatelné pohledávky vůči dlužníku doložili minimálně
navrhující věřitelé b/, c/ a d/, přičemž bylo rovněž osvědčeno, že splatné a
vykonatelné pohledávky mají vůči dlužníku též město Horažďovice, NIROMONT s. r.
o. a Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, přičemž dlužník po delší
dobu zjevně není schopen tyto své závazky hradit.
Dovolání dlužníka proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu (opírající se
o tvrzenou existenci dovolacího důvodu dle § 241a odst. 2 písm. b/ zákona č.
99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“) Nejvyšší soud
odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné.
V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného
usnesení, kterou odvolací soud odmítl odvolání proti výroku o ustavení správce
konkursní podstaty, není dovolání objektivně přípustné (srov. shodně např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. 29 Odo 381/2005,
uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2006, pod číslem 174).
Nejde o měnící ani o potvrzující usnesení odvolacího soudu ve věci samé.
Ve zbývajícím rozsahu (co do potvrzujícího výroku) může být dovolání v této
věci přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve
spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tedy tak, že dovolací
soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce
zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když
dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by
bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce
zásadní význam.
Dovolání je prostou polemikou se závěry odvolacího soudu o doložení pohledávek
navrhujících věřitelů b/, c/ a d/, z níž se žádná otázka zásadního právního
významu k zodpovězení nenabízí.
V závěru o dlužníkově úpadku ve formě platební neschopnosti (založeném na
skutkovém stavu věci, jenž dovoláním nemůže být /vzhledem ke způsobu, z nějž
jedině lze usuzovat na jeho přípustnost/ zpochybněn) je napadené rozhodnutí v
souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně např. s usnesením
Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2003, sp. zn. 29 Odo 564/2001, uveřejněným pod
číslem 83/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R
83/2004“).
Poukaz dlužníka na jeho majetek, konkrétně na jeho pohledávky a na to, že je
spoluvlastníkem nemovitostí, doplněný tvrzením, že (tento) jeho majetek
převyšuje pohledávky jeho věřitelů, rovněž neotevírá žádnou otázku zásadního
právního významu, když v R 83/2004 Nejvyšší soud také vysvětlil, že není-li
dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky, k úhradě svých
závazků, nepřihlíží se (pro účely posouzení jeho platební neschopnosti) ani k
výši těchto pohledávek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o
úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. září 2011
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu