29 Cdo 3701/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci
navrhovatelů 1) Ing. T. H., a 2) Ing. A. H., obou zastoupených Mgr. Ing.
Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně – Černých Polích, tř. Kpt.
Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, za účasti společností 1) KOVOBEL a. s., se sídlem v
Litoměřicích - Městě, Mostecká 229/13, PSČ 412 01, identifikační číslo osoby
46708723, zastoupené JUDr. Radkou Šumerovou, advokátkou, se sídlem v
Litoměřicích, Turgeněvova 632/19, PSČ 412 01, a 2) BDO Appraisal services -
Znalecký ústav s. r. o., se sídlem ve Všenorech, V Americe 114, PSČ 252 31,
identifikační číslo osoby 27599582, o návrhu na jmenování znalce, vedené u
Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 Nc 1133/2010, o dovolání
navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j.
14 Cmo 523/2010-75, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 14 Cmo
523/2010-75, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. října 2010, č. j. 72 Nc
1133/2010-46, jmenoval BDO Appraisal services - Znalecký ústav s. r. o. znalcem
pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami (dále jen „zpráva a
o vztazích) společnosti KOVOBEL a. s. (dále jen „společnost“) za rok 2009
(výrok I.), uložil společnosti povinnost poskytnout veškerou součinnost
potřebnou pro přezkoumání výše uvedené zprávy o vztazích, včetně poskytnutí
všech potřebných podkladů (výrok II.), zamítl návrh na uložení povinnosti
poskytnout součinnost jmenovanému znalci společností UNIC DESIGN N. V. a T. P.
(výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).
Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti změnil
usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a II. tak, že návrh na jmenování
znalce zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou
stupňů (druhý výrok).
Soudy vyšly z toho, že:
1) Společnost zpracovala zprávu o vztazích za rok 2009.
2) Jako propojené osoby jsou ve zprávě o vztazích uvedeny UNIC DESIGN, B. V. se
sídlem v Belgii a dále pan T. P., předseda představenstva společnosti.
3) Podle zprávy o vztazích dodala UNIC DESIGN, B. V., společnosti zboží a
služby za cenu 164.087,64 EUR a naopak společnost dodala UNIC DESIGN, B. V.,
zboží a služby za cenu 1.123.979,11 EUR.
4) Zpráva neuvádí, zda společnosti vznikla ze vztahů s propojenými osobami újma
či nikoliv.
Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, neshledal závažné důvody pro
jmenování znalce ve smyslu § 182 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního
zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). Zpráva o vztazích byla, jako součást
výroční zprávy, ověřena auditorem, a to bez výhrad. Z ničeho pak neplyne, že by
vzájemné obchody uskutečněné mezi společností a UNIC DESIGN, B. V., vybočovaly
z běžné obchodní činnosti.
Proti usnesení odvolacího soudu podali oba navrhovatelé dovolání, jehož
přípustnost opírají o § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíce za to, že jsou naplněny
dovolací důvody vymezené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., a navrhujíce,
aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k
dalšímu řízení.
V rovině dovolacího důvodu vymezeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
namítají, že odvolací soud nesprávně aplikoval § 182 odst. 3 obch. zák.,
uzavřel-li, že nejsou dány závažné důvody pro jmenování znalce, neboť výroční
zpráva, jejíž součástí je i zpráva o vztazích, byla ověřena auditorem bez
výhrad. Posledně označené ustanovení umožňuje jmenovat znalce pro přezkoumání
zprávy právě v situaci, kdy auditor výhrady nemá.
Poukazujíce na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 23. září
2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008 (jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní
dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách Nejvyššího
soudu), dovozují, že postrádá-li zpráva stěžejní údaje předpokládané zákonem,
jako je tomu v projednávané věci, jsou dány závažné důvody pro jmenování znalce
k jejímu přezkoumání. Dovolatelé mají za to, že ze zprávy o vztazích
vypracované společností za rok 2009 neplyne „vůbec nic“.
Dovolatelé dále odvolacímu soudu vytýkají, že řízení zatížil vadou, jež mohla
vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci, nevypořádal-li se s důvody, na kterých
založili návrh na jmenování znalce (totiž absenci zákonem předpokládaných
náležitostí).
Společnost považuje napadené rozhodnutí za správné. Zdůrazňuje, že spolupráce s
UNIC DESIGN, B. V. je pro ni strategická a představuje 55,77 % celkového obratu
společnosti za rok 2009. Společnost uzavírá s UNIC DESIGN, B. V. pouze
„klasické kupní smlouvy vyplývající z běžného obchodního styku“, což plyne ze
zprávy o vztazích. Majíc za to, že nejsou dány závažné důvody pro jmenování
znalce k přezkoumání zprávy, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popř.
zamítl.
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. 1) Znění rozhodných ustanovení obchodního zákoníku a jejich výklad v dosavadní
judikatuře Nejvyššího soudu. Ustanovení § 66a obch. zák. (mimo jiné) určuje:
Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen
ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o
vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou
a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen "propojené
osoby"), je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa
ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě
se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi
propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob,
a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob
přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou
poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění,
u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla
ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda
byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba
zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o
vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo
členové ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi
propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní
závěrkou (odstavec devátý). Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval
znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to
do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do
sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59
odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo
společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely
přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení
pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání
návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním
znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné
(odstavec dvanáctý). Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že
a) ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě
statutárního orgánu podle odstavce 9,
b) stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního orgánu
podle odstavce 9, nebo
c) zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o tom, že
ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření
podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena
ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odstavce 8 (odstavec
třináctý). Podle § 182 odst. 3 obch. zák. akcionáři uvedení v § 181 odst.
1 mohou požádat
soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou
osobou a propojenými osobami podle § 66a odst. 12, jsou-li pro to závažné
důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu výše citovaných ustanovení se
(mimo jiné) podává následující:
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany
společníků a zprostředkovaně i věřitelů společnosti (ovládané osoby), která je
součástí faktického koncernu (je podrobena jednotnému řízení jinou osobou, aniž
by byla uzavřena ovládací smlouva – srov. § 66a odst. 7 obch. zák.). Údaje
uvedené ve zprávě umožňují společníkům stojícím mimo koncern, jakož i dalším
osobám (věřitelům společnosti), zjistit, zda společnost neutrpěla v rámci
realizace jednotného řízení ve faktickém koncernu újmu a zda případná újma byla
včas uhrazena. Aby taková ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané
osoby dále i možnost ověřit, zda zpráva zpracovaná společností je úplná a
pravdivá. Zákon proto umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako skutkový základ
nároku, který jménem společnosti při nečinnosti jejích orgánů sami uplatní
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo
1522/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo
799/2012). Společníci mají právo domáhat se jmenování znalce k přezkoumání zprávy zásadně
pouze v situacích taxativně vypočtených v § 66a odst. 13 obch. zák. Nejsou-li
splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13 obch. zák., mohou se – v
případech, kdy ovládanou osobou je akciová společnost – u soudu domáhat
jmenování znalce toliko kvalifikovaní akcionáři (§ 181 odst. 1 obch. zák.), a
to pouze za předpokladu, že jsou dány závažné důvody pro jmenování znalce. Existence závažných důvodů je v takovém případě nezbytnou podmínkou jmenování
znalce pro přezkoumání zprávy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012). Posouzení, jaké důvody lze považovat za závažné ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák., se odvíjí od účelu označeného ustanovení (k tomu srov. kromě rozhodnutí
označených výše i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2006, sp. zn. 29
Odo 371/2005, uveřejněné pod číslem 34/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). Takovým důvodem mohou být – jak přiléhavě uvádějí dovolatelé –
důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o
vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané
osobě újma (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29
Cdo 3887/2008, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. II. ÚS 149/10, jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podanou proti posledně
označenému rozhodnutí Nejvyššího soudu).
Naproti tomu pouhá absence některých údajů – nevede-li k pochybnostem o
správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené
mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma – sama o sobě zpravidla
závažným důvodem ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák. nebude. To platí i v
případě, že půjde o údaje vypočtené v § 66a odst. 9 obch. zák. (usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012). 2) K jednotlivým dovolacím námitkám. Výtka, podle níž odvolací soud založil své rozhodnutí toliko na zjištění, že
auditor ověřil výroční zprávu, jejíž součástí byla i zpráva o vztazích, bez
výhrad, je zjevně neopodstatněná. Odvolací soud, vycházeje z toho, že nejsou
naplněny předpoklady pro jmenování znalce uvedené v § 66a odst. 13 obch. zák.,
posuzoval, zda lze znalce přesto jmenovat podle § 182 odst. 3 obch. zák., a
dospěl k závěru, že závažné důvody pro takový postup dány nejsou. Uvedený závěr – dovoláním taktéž zpochybněný – však Nejvyšší soud nesdílí. Nedostatky zprávy o vztazích v projednávané věci podle přesvědčení Nejvyššího
soudu naopak představují závažné důvody ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák. a) Uvedení propojených osob. Ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák. předpokládá, že ve zprávě o vztazích bude
označena ovládající osoba, a dále osoby, které jsou ovládány toutéž ovládající
osobou a jsou ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známy. S
ohledem na výše popsaný účel zprávy o vztazích a možnost osob oprávněných podat
návrh na jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích posoudit správnost v
ní obsažených údajů by zpráva měla současně uvádět skutečnosti, z nichž
postavení ovládající osoby vyplývá. Zpráva o vztazích vypracovaná společností za rok 2009 uvedeným požadavkům
nevyhovuje, neboť pouze souhrnně označuje dvě osoby jako „propojené“, aniž
specifikuje, která z nich (a na základě jakých skutečností) je osobou
ovládající. b) Informace o vzniku újmy a jejím uhrazení. Další zákonem výslovně požadovanou náležitostí zprávy o vztazích je sdělení,
zda z opatření přijatých v zájmu či na popud některé z propojených osob anebo
ze smluv s nimi uzavřených vznikla ovládané osobě újma a pokud ano, zda byla
uhrazena či zda byla uzavřena smlouva o jejím uhrazení podle § 66a odst. 8
obch. zák. To předpokládá, že statutární orgán ovládané osoby zpracovávající
zprávu pečlivě posoudí důsledky uvedených opatření a smluv a přijme
odpovídající závěr, který promítne do obsahu zprávy o vztazích. Jestliže zpráva takové posouzení neobsahuje, lze pochybovat, zda se statutární
orgán ovládané osoby důsledky uzavřených smluv či přijatých opatření zabýval a
zda posoudil, vznikla-li ovládané osobě v jejich důsledku újma. Absence této
náležitosti zprávy o vztazích zpravidla představuje závažný důvod pro jmenování
znalce k přezkoumání zprávy podle § 182 odst. 3 obch. zák. [srov. v této
souvislosti i jeden z případů, kdy oprávněným osobám vzniká právo požádat soud
o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích, upravený v § 66a odst. 13
písm. c) obch. zák.]. c) Uvedení smluv uzavřených mezi propojenými osobami.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006,
formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého ve zprávě o vztazích musí být
uvedeny pouze ty smlouvy a jiné právní úkony, jejichž účastníkem je ovládaná
osoba zpracovávající zprávu. V usnesení ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo
3887/2008, pak Nejvyšší soud vysvětlil, že požadavky, jež lze klást na míru
konkretizace smluv uváděných v souladu s § 66a odst. 9 obch. zák. ve zprávě o
vztazích, závisejí na poměrech dané ovládané společnosti. Má-li nicméně zpráva o vztazích plnit výše vyložený účel, musí popis smluv
uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z
nich vznikla ovládané osobě újma. Zásadně je proto třeba alespoň uvést, s kým
byla smlouva uzavřena, její předmět, jaká plnění si smluvní strany podle
smlouvy poskytly (či mají poskytnout) a případně – je-li to významné pro
posouzení vzniku újmy – i další smluvní ujednání (např. splatnost sjednané
ceny, zajištění apod.). Popis jednotlivých smluv nemusí některou z uvedených informací obsahovat tehdy,
je-li tato informace předmětem obchodního tajemství či byl-li by ohledně ní dán
jiný důvod, pro který představenstvo může odmítnout poskytnutí informace podle
§ 180 odst. 4 obch. zák. Není-li totiž představenstvo společnosti povinno,
resp. nesmí-li takovou informaci sdělit ani na valné hromadě akcionáři k jeho
žádosti podle § 180 odst. 1 a 3 obch. zák., nelze po společnosti požadovat, aby
ji uváděla ve zprávě o vztazích, která je dostupná – jakožto listina ukládaná
do sbírky listin [§ 38i odst. 1 písm. c) obch. zák.] – komukoliv. I v takovém případě musí popis uzavřených smluv – vedle vysvětlení, proč není
některá z výše uvedených informací uváděna – umožnit posouzení, zda v jejich
důsledku vznikla ovládané osobě újma. Ze zprávy proto musí být především
zjevné, zda uzavřená smlouva odpovídá podmínkám běžného obchodního styku, a
není-li tomu tak, jak se od těchto podmínek odchyluje. Je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci
běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za
stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány
souhrnně; takový popis musí umožnit posouzení, zda ovládané osobě v jejich
důsledku vznikla újma. Výše uvedeným požadavkům zpráva o vztazích v projednávané věci nevyhovuje. Informace, že „ceny jsou stanovovány na základě vzájemně odsouhlasených
cenových návrhů“, je pro posouzení případné újmy vzniklé společnosti v důsledku
smluv uzavřených s UNIC DESIGN, B. V. bez jakékoliv vypovídací hodnoty. Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod
podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci
nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího
soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k
dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část
věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.