29 Cdo 3979/2016-237
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce
A. H., zastoupeného Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem, se sídlem v Kladně,
Hajnova 40, PSČ 272 01, proti žalované G. V., zastoupené JUDr. Petrem Orctem,
advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Závodní 391/96, PSČ 360 06, o
zaplacení 769.802 Kč, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn.
10 C 37/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne
18. 5. 2016, č. j. 25 Co 62/2016-216, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2016, č. j. 25 Co 62/2016-216,
se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 9. 11. 2015, č. j. 10 C
37/2015-115, uložil žalované zaplatit žalobci 769.802 Kč (výrok I.) a rozhodl o
nákladech řízení (výrok II.).
Vyšel přitom (mimo jiné) z toho, že:
1. Žalovaná byla od 12. 6. 2002 do 1. 12. 2011 jediným společníkem a jednatelem
společnosti AV MONT s. r. o., (nyní v likvidaci) identifikační číslo osoby
63505924 (dále jen „společnost“).
2. Dne 23. 6. 2011 společnost (jednající žalovanou) uzavřela (jakožto
zhotovitel) se žalobcem (jakožto objednatelem) smlouvu o dílo, jejímž předmětem
bylo (mimo jiné) vypracování projektové dokumentace na rekonstrukci domu
žalobce (dále jen „první smlouva“).
3. Dne 28. 7. 2011 společnost (jednající žalovanou) uzavřela (jakožto
zhotovitel) se žalobcem (jakožto objednatelem) smlouvu o dílo, jejímž předmětem
byla rekonstrukce domu žalobce (dále jen „druhá smlouva“), za cenu 1.556.577 Kč
(plus DPH). Společnost se zavázala zaplatit žalobci v případě prodlení s
provedením díla smluvní pokutu ve výši 2 % z „hodnoty opožděných prací“. Dílo
mělo být dokončeno do 16. 10. 2011. Souhlas s ohlášením stavby vydal stavební
úřad dne 30. 9. 2011.
4. Společnost se dostala do prodlení s provedením díla podle druhé smlouvy; k
11. 11. 2011 činila hodnota nedokončených prací 1.254.492,80 Kč.
5. Dne 14. 11. 2011 žalovaná jako jednatelka společnosti rozhodla o zastavení
prací z důvodu neuhrazení faktury č. 72011071 dle první smlouvy.
6. Rozsudkem ze dne 14. 5. 2013, č. j. 15 C 67/2012-89, uložil Okresní soud v
Karlových Varech společnosti zaplatit žalobci smluvní pokutu za prodlení s
provedením díla dle druhé smlouvy ve výši 652.336 Kč a nahradit náklady řízení
ve výši 117.466 Kč. Rozsudek nabyl právní moci.
7. Rozsudkem ze dne 18. 9. 2014, č. j. 14 C 61/2012-349, Okresní soud v
Karlových Varech zamítl žalobu společnosti proti žalobci o zaplacení 483.195
Kč, a uložil společnosti zaplatit žalobci 350.000 Kč a nahradit náklady řízení
ve výši 170.780 Kč.
8. V exekucích vedených proti společnosti pro pohledávky jejích věřitelů nebyly
vymoženy žádné částky.
Na takto ustaveném základě soud prvního stupně – cituje § 135 odst. 2, § 194
odst. 5 a odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen
„obch. zák.“), a poukazuje na okolnosti projednávané věci – uzavřel, že
žalovaná porušila péči řádného hospodáře a způsobila tak společnosti škodu v
podobě závazku zaplatit žalobci smluvní pokutu (za prodlení s provedením díla,
a to za období do 11. 11. 2011) a náklady řízení dle rozsudku Okresního soudu v
Karlových Varech č. j. 15 C 67/2012-89. Z titulu zákonného ručení dle § 194
odst. 6 obch. zák. je tudíž povinna žalobci smluvní pokutu a náklady řízení
uhradit.
Krajský soud v Plzni ve výroku označeným rozsudkem k odvolání žalované změnil
rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (první výrok) a rozhodl o
nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Odvolací soud uzavřel, že „žalobce, aniž by cokoliv tvrdil o tom, že žalovaná
způsobila společnosti škodu porušením právní povinnosti při výkonu funkce
jednatele (…), požaduje splnění svého nároku, který má vůči společnosti, rovnou
po žalované coby statutárním orgánu společnosti (…). Dluh ve formě smluvní
pokuty je nesplněný závazek společnosti ze smlouvy o dílo a není škodou, která
společnosti vznikla porušením povinnosti podle § 194 odst. 5 obch. zák.
žalovanou. Chybí tak jeden z předpokladů vzniku škody na straně společnosti,
samotná škoda, což znamená, že žalobce z tohoto důvodu nemůže po žalované jako
ručiteli společnosti splnění jejího dluhu úspěšně požadovat“. Proto se již ani
nezabýval dalšími „předpoklady odpovědnosti za škodu“.
Pro „doplnění“ pak odvolací soud podotkl, že nevedení stavebního deníku či
rozhodnutí o pozastavení stavby nelze bez dalšího pokládat za porušení péče
řádného hospodáře.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež má za přípustné
podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o.
s. ř.“), pro řešení otázky předpokladů zákonného ručení jednatele společnosti s
ručením omezeným podle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 6 obch. zák., již odvolací
soud posoudil v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Dovolatel poukazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2007,
sp. zn. 29 Odo 1310/2005 (uveřejněný pod číslem 65/2008 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 65/2008“) a na rozsudek ze dne 26. 8.
2014, sp. zn. 23 Cdo 4106/2013, a dovozuje, že závazek společnosti zaplatit
dovolateli smluvní pokutu a náklady řízení představuje škodu, jež společnosti
vznikla v důsledku jednání žalované.
Dovolatel dále poukazuje na výklad pojmu péče řádného hospodáře v judikatuře
Nejvyššího soudu, maje názor odvolacího soudu na obsah tohoto pojmu za
nesprávný.
Konečně dovolatel odvolacímu soudu vytýká nepředvídatelnost jeho rozhodnutí.
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť odvolací soud se při výkladu
§ 135 odst. 2 a § 194 odst. 6 obch. zák. odchýlil od ustálené judikatury
dovolacího soudu. Dovolání je i důvodné.
Podle § 194 odst. 5 věty první, druhé a třetí obch. zák. jsou členové
představenstva povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a
zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž
prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda
člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o
tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové
představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při
výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a
nerozdílně.
Podle § 135 odst. 2 obch. zák. se ustanovení § 194 odst. 2 první až páté věty,
odstavce 4 až 7 a § 196a obch. zák. použijí obdobně i na jednatele společnosti
s ručením omezeným.
Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu citovaných ustanovení se
podává mimo jiné, že:
1. Zákonné ručení jednatele společnosti s ručením omezeným za závazky
společnosti podle § 194 odst. 6 obch. zák. vzniká pouze tehdy, jsou-li
prokázány předpoklady jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti
porušením právních povinností při výkonu funkce. Výše ručení je omezena výší
škody, za níž dotčený jednatel odpovídá, a zaniká, jakmile škodu společnosti
uhradí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo
3158/2013).
2. Škoda způsobená společnosti může spočívat toliko ve vzniku dluhu, bez ohledu
na to, zda společnost tento dluh uhradila (R 65/2008, rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 663/2013).
3. Škodou vzniklou společnosti není bez dalšího každý její nezaplacený
(splatný) dluh, nicméně mohou ji představovat nároky, vzniklé v důsledku
prodlení společnosti s plněním dluhu, např. náklady soudního řízení anebo
povinnost zaplatit úroky z prodlení či smluvní pokutu (rozsudek Nejvyššího
soudu sp. zn. 29 Cdo 663/2013).
4. V řízení vedeném proti jednateli jakožto zákonném ručiteli podle citovaných
ustanovení soud posuzuje dva okruhy okolností, jež jsou na sobě relativně
nezávislé – splnění předpokladů vzniku zákonného ručení podle § 135 odst. 2 a §
194 odst. 6 obch. zák., a dále to, zda žalobci svědčí pohledávka, za jejíž
splnění má žalovaný jednatel ručit. Okolnosti vzniku a výše této pohledávky
přitom mohou, ale nemusí souviset s okolnostmi vzniku a výše škody vzniklé
společnosti, k jejíž náhradě je jednatel podle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 5
obch. zák. povinen (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29
Cdo 4590/2016).
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že smluvní pokuta a náklady
řízení, k jejichž zaplacení je společnost podle rozsudku Okresního soudu v
Karlových Varech povinna, představují škodu vzniklou společnosti; na uvedeném
závěru ničeho nemění ani skutečnost, že současně jsou i pohledávkou za
společností, jejíhož zaplacení se dovolatel domáhá vůči žalované jakožto
zákonné ručitelce za dluhy společnosti. Opačný závěr odvolacího soudu, podle
něhož závazek společnosti zaplatit dovolateli smluvní pokutu a náklady řízení
nepředstavuje škodu způsobenou společnosti, tudíž není správný.
Jelikož právní posouzení věci co do řešení shora uvedené otázky, na níž
napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího
soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§
243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
V dalším řízení odvolací soud posoudí, zda žalovaná při uzavírání druhé smlouvy
a při plnění závazků plynoucích společnosti z této smlouvy porušila povinnosti
při výkonu funkce jednatelky a zda škoda v podobě závazku k zaplacení smluvní
pokuty a nákladů řízení společnosti vznikla v důsledku porušení těchto
povinností. Přitom nepřehlédne závěry, které Nejvyšší soud přijal při
posuzování péče řádného hospodáře (mimo jiné) v rozsudku ze dne 26. 10. 2016,
sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, uveřejněném pod číslem 131/2017 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, a při posuzování předpokladů zákonného ručení dle výše
citovaných ustanovení v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4590/2016.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část
věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně
nákladů řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se
podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 7. 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu