29 Cdo 4951/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci
navrhovatelky Z. H., zastoupené Mgr. Ondřejem Ripelem, advokátem, se sídlem v
Praze 1, Na Příkopě 857/18, PSČ 110 00, za účasti společnosti STRUHAŘOVSKÁ 6,
spol. s. r. o., se sídlem v Praze 4, Struhařovská 2940/6, PSČ 141 00,
identifikační číslo osoby 25146076, zastoupené JUDr. Lubomírem Svátkem,
advokátem, se sídlem v Praze 10, Sodomkova 1558/12, PSČ 102 00, o nahrazení
projevu vůle, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 48/2008, o
dovolání společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května
2016, č. j. 7 Cmo 511/2015-209, takto:
Dovolání se odmítá.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. listopadu 2015, č. j. 81 Cm
48/2008-196, přerušil řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963
Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), až do pravomocného
skončení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 80 Cm 254/2014.
Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky v záhlaví označeným usnesením
změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení v projednávané věci
nepřerušuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, které Nejvyšší soud
odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť dovolání nesměřuje proti
žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky
přípustnosti dovolání formulované v § 237 o. s. ř.
Je tomu tak proto, že závěr odvolacího soudu, podle něhož nejsou naplněny
předpoklady pro aplikaci § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., je plně v souladu s
ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu; k tomu srov. například rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2011, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 40/2013, nebo
důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sp. zn. 29 Cdo
914/2014, uveřejněného pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí
Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).
Z judikatury se dále podává závěr, podle něhož ustanovení § 109 odst. 2 písm.
c) o. s. ř. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám,
jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává
soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám
hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.
Dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o přerušení řízení podle
citovaného ustanovení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti
(viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. 22 Cdo 572/2014,
ze dne 24. února 2015, sp. zn. 22 Cdo 1868/2014, a ze dne 26. ledna 2016, sp.
zn. 29 Cdo 5393/2015). Nejvyšší soud úvahu odvolacího soudu o (ne)přerušení
řízení zjevně nepřiměřenou neshledal.
Nad rámec uvedeného a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání pak Nejvyšší
soud dodává, že při posuzování opodstatněnosti nároku uplatněného v
projednávané věci bude soud (mimo jiné) muset posoudit, zda by převod majetku
společnosti (bytových jednotek) do vlastnictví navrhovatelky vyhovoval zákonem
stanoveným pravidlům pro rozdělování jiných vlastních zdrojů společnosti (viz §
123 odst. 2 ve spojení s § 178 odst. 1 větou třetí, odst. 2, odst. 3 a odst. 5
až 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí
Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již
dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002,
sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu