29 Cdo 5330/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci
žalobkyně VFS Trading s. r. o., se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Strojírenská
341/16, PSČ 591 01, identifikační číslo osoby 15544478, zastoupené JUDr.
Františkem Polanským, advokátem, se sídlem v Brně, Cejl 712/62b, PSČ 602 00,
proti žalovanému Ing. F. Š., zastoupenému Mgr. Pavlem Dvořákem, advokátem, se
sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Strojírenská 2269/36, PSČ 591 01, o zaplacení
částky 565.722,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.
zn. 18 Cm 745/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 31. července 2014, č. j. 5 Cmo 97/2014-166, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení
13.165 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. října 2013, č. j. 18 Cm 745/2008-131
uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 565.722,50 Kč s příslušenstvím
(výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného
potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech
odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud
podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále
jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání, které
nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř., není
přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož rozhodnutí o koupi
automobilu Volkswagen Touareg (dále též jen „sporné vozidlo“) za cenu
převyšující 1.700.000 Kč spadá do obchodního vedení společnosti a je k němu
třeba souhlasu většiny jednatelů společnosti podle § 134 zákona č. 513/1991
Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), je v souladu s ustálenou
judikaturou Nejvyššího soudu (k výkladu pojmu obchodní vedení srov. např.
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2004, sp. zn. 29 Odo 479/2003,
uveřejněný pod číslem 80/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2011, sp. zn. 29 Cdo 4276/2009,
které jsou veřejnosti k dispozici – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího
soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Jakkoliv absence rozhodnutí v rámci obchodního vedení nemá vliv na platnost
uzavřené smlouvy o koupi automobilu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze
dne 21. února 2007, sp. zn. 32 Odo 302/2004, uveřejněný pod číslem 10/2008
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uzavření takové smlouvy bez
předchozího rozhodnutí přijatého v souladu s § 134 obch. zák. v rámci
obchodního vedení lze kvalifikovat jako jednání v rozporu se zákonem a jednatel
odpovídá společnosti za škodu tím způsobenou (srov. např. rozsudek Nejvyššího
soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. 29 Odo 1108/2005).
V souladu s ustálenou judikaturou je i závěr odvolacího soudu, podle kterého
lze pořízení nákladného automobilu, který společnost nepotřebuje pro svoji
činnost, kvalifikovat jako porušení péče řádného hospodáře; srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2008, sp. zn. 29 Odo 1118/2006.
Přípustným pak dovolání nečiní ani výhrady dovolatele směřující proti skutkovým
zjištěním soudů nižších stupňů, a to již proto, že dovolatel v souvislosti s
nimi Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku procesního či hmotného práva,
na jejímž posouzení napadené rozhodnutí spočívá a jež by splňovala předpoklady
vymezené v § 237 o. s. ř. Pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti
dovolání pak Nejvyšší soud podotýká, že z obsahu spisu (a to ani z výpovědi
svědkyně M.) neplyne, že by dovolatelem sporné vozidlo bylo pro činnost
společnosti potřebné. Poukazuje-li dovolatel na své úvahy o možné „reorganizaci
obchodního úseku“, jimiž nyní odůvodňuje nákup sporného vozidla, pomíjí, že i
případné rozhodnutí o „reorganizaci obchodního úseku“ by spadalo do obchodního
vedení společnosti a tudíž do režimu § 134 obch. zák.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 234f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.)
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z části první, článku II., bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná
domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 28. května 2015
JUDr. Petr Š u k
předseda senátu