29 Cdo 5758/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci
navrhovatele města Břeclav, se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 42/3,
PSČ 690 02, identifikační číslo osoby 00283061, o návrhu na zápis Tereza
Břeclav, příspěvková organizace, se sídlem v Břeclavi, Pod Zámkem 2881/5, PSČ
690 02, do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. Pr
1943/KSBR, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze
dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 Cmo 209/2016, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 Cmo 209/2016,
jakož i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2016, č. j. Pr
1943-RD11/KSBR, Fj 60674/2016, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k
dalšímu řízení.
Návrhem doručeným Krajskému soudu v Brně (dále též jen „rejstříkový soud“) dne
9. 5. 2016 se navrhovatel domáhá zápisu příspěvkové organizace s názvem „Tereza
Břeclav, příspěvková organizace“ (dále též jen „příspěvková organizace“) do
obchodního rejstříku.
Rejstříkový soud usnesením ze dne 3. 6. 2016, č. j. Pr 1943-RD11/KSBR, Fj
60674/2016, návrh zamítl.
Cituje ustanovení § 424 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též
jen „o. z.“), a § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících
právnických a fyzických osob (dále též jen „z. v. r.“), rejstříkový soud
vyložil, že obchodní firma identifikuje podnikatele v právních vztazích jako
konkrétní subjekt a nesmí být proto zaměnitelná s firmou jiného podnikatele.
Zaměnitelnost je přitom nutné posuzovat jak sluchem, tak i zrakem. V obchodním
rejstříku je již zapsána společnost TEREZA spol. s r. o., se sídlem v Praze,
identifikační číslo osoby 48027871. Přestože název zapisované příspěvkové
organizace není s firmou označené společnosti shodný, je s ní zaměnitelný.
Zákazníkovi totiž utkví v paměti jeho příznačná část (slovo „Tereza“), kterou
obsahuje jak kmen firmy již zapsané společnosti, tak i kmen navrhované firmy
příspěvkové organizace. Zbývající prvek navrhované firmy (slovo „Břeclav“) je
tzv. slabým prvkem, jenž nemá dostatečnou rozlišovací schopnost a není s to sám
o sobě zaměnitelnost vyloučit.
Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 32 Odo
840/2004, rejstříkový soud uzavřel, že příspěvkovou organizaci nelze zapsat do
obchodního rejstříku pro zaměnitelnost navrhované firmy s firmou jiného (již
zapsaného) podnikatele.
Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele
rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Odvolací soud předně zdůraznil, že právní úprava názvu právnické osoby
(nepodnikatele) a obchodní firmy (podnikatele) obsažená v zákoně č. 89/2012
Sb., občanském zákoníku, se „neodchýlila významným způsobem od právní úpravy
účinné do 31. 12. 2013“, a proto je možné vycházet z dosavadní judikatury
přijaté při výkladu § 10 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku
(dále též jen „obch. zák.“). I nadále nesmí být obchodní firma zapisované osoby
zaměnitelná s obchodní firmou již zapsaného podnikatele, a to bez ohledu na to,
u kterého rejstříkového soudu v České republice je zapsán. Posouzení
zaměnitelnosti navrhované obchodní firmy příspěvkové organizace učiněné
rejstříkovým soudem považoval odvolací soud za správné. Podle odvolacího soudu
průměrnému zákazníkovi „utkví“ slovo „Tereza“ v paměti a může u něj vyvolat
dojem, že příspěvková organizace je personálně či majetkově propojena s již
zapsanou společností TEREZA spol. s r. o.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost
opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o.
s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky posouzení
zaměnitelnosti názvu příspěvkové organizace (Tereza Břeclav, příspěvková
organizace) s obchodní firmou obchodní společnosti (TEREZA spol. s r. o.),
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Podle názoru dovolatele odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení § 132
odst. 2 o. z. Označení obou právnických osob (příspěvkové organizace a
společnosti TEREZA spol. s r. o.) se odlišuje natolik výrazně, že k záměnám
účastníků z pohledu průměrného zákazníka nemůže dojít. V názvu příspěvkové
organizace je uveden dodatek „příspěvková organizace“, který nelze nikterak
zkracovat. Silným prvkem v názvu příspěvkové organizace je podle přesvědčení
dovolatele slovo „Břeclav“. Tato příspěvková organizace byla zřízena již v roce
1991 za účelem provozování tělovýchovných a rekreačních zařízení (odtud název
Tereza).
Významná je podle dovolatele i skutečnost, že každá z posuzovaných právnických
osob sídlí jinde, a jejich předmět činnosti je odlišný; k záměně těchto
subjektů tudíž nemůže z pohledu průměrného zákazníka dojít.
Dovolatel dále zdůrazňuje, že příspěvková organizace existuje pod tímto názvem
již 25 let, do obchodního rejstříku se zapisuje jen proto, že tak stanoví zákon
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. I proto nelze bez
dalšího aplikovat na projednávanou věc závěry, jež Nejvyšší soud učinil v
rozsudku sp. zn. 32 Odo 840/2004.
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., a to pro řešení (dovoláním
otevřené) otázky zaměnitelnosti názvu příspěvkové organizace zapisované do
obchodního rejstříku s obchodní firmou zapsané společnosti, dovolacím soudem
doposud (v obdobných souvislostech) neřešené.
Podle § 132 o. z. jménem právnické osoby je její název (odst. 1). Název musí
odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy.
Název nesmí být klamavý (odst. 2).
Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním
rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku,
stanoví jiný zákon.
Podle § 423 odst. 1 o. z. obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel
zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem.
Podle § 424 o. z. obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou
ani nesmí působit klamavě.
Z § 90 odst. 1 z. v. r. vyplývá, že nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle §
86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného
rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda
navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem,
popřípadě není-li klamavé.
Podle § 27 odst. 7 věty první zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení
příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též
určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo
přejímající organizace.
Má-li být název právnické osoby způsobilý odlišit tuto právnickou osobu od jiné
osoby (§ 132 odst. 2 věta první o. z.), nesmí být shodný ani zaměnitelný s
názvy (jmény) jiných osob. Požadavek na nezaměnitelnost názvu právnické osoby
(formulovaný již v posledně označeném ustanovení) občanský zákoník opětovně
zdůrazňuje ve vztahu k obchodní firmě (§ 424 o. z.), tedy jménu (v případě
právnických osob názvu), pod nímž je určitá osoba zapsána do obchodního
rejstříku.
Požadavek nezaměnitelnosti obchodní firmy byl obsažen již v právní úpravě
účinné do 31. 12. 2013 (srov. § 10 odst. 1 obch. zák.), a proto lze i při
výkladu § 132 odst. 2 věty první o. z. a § 424 o. z. zásadně vycházet z
východisek formulovaných judikaturou (i odbornou literaturou) při výkladu § 10
odst. 1 obch. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn.
23 Cdo 3394/2017). Z té se podává, že při posuzování (ne)zaměnitelnosti názvu
(firmy) je nutné hodnotit míru shody se jmény (firmami) jiných osob
(podnikatelů), přičemž je nezbytné vycházet z dojmu, který (navrhovaný) název
(firma) vyvolává u průměrné osoby (§ 4 odst. 1 o. z.), jež přichází (může
přicházet) s právnickou osobou do styku, resp. – jde-li o podnikatele – u
(jeho) průměrného zákazníka (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.
5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2219/2015, uveřejněné pod číslem 97/2017 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo
3394/2017).
Název právnické osoby se skládá z kmene a dodatku označujícího právní formu
dotčené právnické osoby. To platí i v případě, že se dotčená právnická osoba
zapisuje do obchodního rejstříku, stává se (již z tohoto důvodu) podnikatelem
(§ 421 odst. 1 věta první o. z.) a její název se stává (zápisem do obchodního
rejstříku) obchodní firmou (§ 423 odst. 1 věta první o. z.).
Má-li kmen názvu právnické osoby více prvků, pak zpravidla (nikoliv však
bezvýjimečně) platí, že průměrné osobě (průměrnému zákazníkovi) utkví z delšího
znění názvu jako příznačná jen jeho určitá – výrazná a (oproti všem ostatním
názvům) rozlišující – část. Jinými slovy, pro posouzení nezaměnitelnosti názvu
mají nejdůležitější význam ty jeho prvky, které jsou pro celkový dojem určující
(tzv. silné prvky). Srov. opět např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn.
23 Cdo 3394/2017.
Z řečeného se podává, že sama skutečnost, že posuzovaný název právnické osoby
obsahuje kromě prvku, jenž se shoduje s kmenem názvu jiné právnické osoby,
ještě další prvky (slova), nepostačuje pro závěr o nezaměnitelnosti
posuzovaného názvu. Dostatečný v tomto směru nemusí být ani (v názvu obsažený)
údaj o místu, kde právnická osoba vyvíjí svoji činnost či kde sídlí. Vždy však
záleží na konkrétních okolnostech.
Tak např. jde-li o spolky provozující sportovní činnost, Nejvyšší soud se již
přihlásil (tím, že občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu
schválilo níže označené usnesení Vrchního soudu v Praze k uveřejnění ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek) k závěru, podle něhož název spolku,
obsahující označení určitého sportu a název obce, v níž sídlí či v níž vyvíjí
svoji činnost, není zaměnitelný s názvy spolků (či jiných právnických osob),
obsahujícími označení téhož sportu a jiné obce (usnesení Vrchního soudu v Praze
ze dne 3. 6. 2016, sp. zn. 7 Cmo 369/2015, uveřejněné pod číslem 12/2018 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vliv na závěr o (ne)zaměnitelnosti názvu právnické osoby (obchodní firmy
podnikatele) pak má (může mít) i předmět činnosti (podnikání), jakož i
teritorium, na němž je tato činnost (podnikání) vyvíjena. Není-li totiž okruh
osob (zákazníků), přicházejících s posuzovanými právnickými osobami do styku,
alespoň částečně shodný, snižuje se pravděpodobnost záměny jejich názvů (srov.
opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3394/2017).
V poměrech projednávané věci lze přisvědčit soudům nižších stupňů, že slovo
„Tereza“ představuje výrazný prvek v názvu příspěvkové organizace, jež má být
zapsána do obchodního rejstříku. Nicméně současně nelze přehlížet, že se název
příspěvkové organizace odlišuje od obchodní firmy společnosti TEREZA spol. s r.
o. nejen údajem o obci, v níž tato právnická osoba vyvíjí svoji činnost, ale
také (nezkráceným) dodatkem odlišné právní formy (příspěvková organizace).
Současně platí, jak přiléhavě poukazuje dovolatel, že okruh zákazníků obou
právnických osob není – s ohledem na předmět činnosti příspěvkové organizace –
shodný (což dále snižuje pravděpodobnost záměny obou názvů, resp. jejich
nositelů – právnických osob).
S ohledem na řečené nelze vycházet pouze z toho, že název příspěvkové
organizace obsahuje slovo „Tereza“, které tvoří kmen obchodní firmy již zapsané
společnosti s ručením omezeným. Odlišení v podobě názvu obce, kde příspěvková
organizace vyvíjí svoji činnost (a jež tuto příspěvkovou organizaci zřídila),
ve spojení s dodatkem označujícím právní formu příspěvkové organizace (v plném,
nezkráceném znění), jakož i (velmi pravděpodobná) odlišnost okruhu zákazníků
obou subjektů, odůvodňují závěr o nezaměnitelnosti názvu příspěvkové organizace
(jenž se zápisem příspěvkové organizace do obchodního rejstříku stane její
obchodní firmou) s obchodní firmou společnosti TEREZA spol. s r. o.
S ohledem na uvedené již není nutné zvažovat, jaký význam má při aplikaci § 90
odst. 1 z. v. r. a při posuzování zaměnitelnosti názvu navrhovaného k zápisu do
obchodního rejstříku skutečnost, že příspěvková organizace vznikla již v roce
1991 (tedy, jak plyne z údajů zapsaných v obchodním rejstříku, dříve než
společnost TEREZA spol. s r. o.) a od počátku užívá shodný název, a že její
zápis do obchodního rejstříku má toliko deklaratorní povahu (jeho důsledkem
není vznik právnické osoby; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2011,
sp. zn. 29 Cdo 4747/2010).
Jelikož právní posouzení věci co do řešení otázky, na které napadené rozhodnutí
spočívá, není správné, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil (§ 243e
odst. 1 o. s. ř.). Důvody, pro které nemohlo obstát usnesení odvolacího soudu,
dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je
a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá
o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně
závazný (§ 243g odst. 1 věta první a § 226 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se
podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 10. 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu