Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 Cdo 658/2015

ze dne 2015-04-23
ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.658.2015.1

29 Cdo 658/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa

Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci

navrhovatelů a) Ing. R. P., a b) Z. H., za účasti NAVELIKO a. s., se sídlem v

Plzni, Ledecká 12, PSČ 323 00, identifikační číslo osoby 46882693, zastoupené

JUDr. Milanem Kittelem, advokátem, se sídlem v Plzni, 28. října 861/29, PSČ 301

00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v

Plzni pod sp. zn. 45 Cm 109/2005, o dovolání navrhovatele a) proti usnesení

Vrchního soudu v Praze ze dne 13. února 2014, č. j. 14 Cmo 418/2013-256, takto:

Dovolání se odmítá.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel a) dovolání, jež Nejvyšší

soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního

řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti

žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §

237 o. s. ř.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož soud prvního stupně mohl rozhodnout o

přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., neboť v řízení vedeném

pod sp. zn. 46 Cm 68/2002 budou řešeny otázky rozhodné pro posouzení aktivní

věcné legitimace navrhovatele a) v projednávané věci, je v souladu s ustálenou

judikaturou (k otázce věcné legitimace obecně srov. rozsudek Vrchního soudu v

Praze ze dne 20. listopadu 1995, sp. zn. 7 Cdo 154/93, uveřejněný v časopise

Právní rozhledy číslo 5, ročník 1996, s. 225; k okruhu osob legitimovaných k

podání návrhu na přezkum platnosti usnesení valné hromady srov. usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 1888/2012, uveřejněné

v časopise Soudní Judikatura číslo 3, ročník 2015, pod číslem 29, jež je dále

veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá

po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Jen pro úplnost Nejvyšší soud připomíná, že dovolací soud může úvahu odvolacího

soudu o přerušení řízení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti

(viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. 22 Cdo

572/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 22 Cdo

1868/2014).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince

2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění

zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. dubna 2015

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda

senátu