29 Cdo 699/2022-403
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce M. G., zastoupeného JUDr. Janem Nekolou, advokátem, se sídlem v Praze, U Rustonky 714/1, PSČ 186 00, proti žalovanému Mgr. Milanu Chytilovi, se sídlem v Brně, Vrchlického sad 1963/6, PSČ 602 00, jako správci konkursní podstaty úpadce ICOM a. s., identifikační číslo osoby 49454676, o vyloučení majetku ze soupisu konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 70 Cm 2/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. listopadu 2021, č. j. 9 Cmo 1/2021-369, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Rozsudkem ze dne 20. dubna 2021 č. j. 70 Cm 2/2016-307, Krajský soud v Brně (dále jen „konkursní soud“) zamítl žalobu, jíž se žalobce (M. G.) domáhal vůči žalovanému (Mgr. Milanu Chytilovi, jako správci konkursní podstaty úpadce ICOM a. s.), aby vyloučil ze soupisu konkursní podstaty úpadce:
[1] 20 000 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč každá, č. 10.000001 – 10.020000 emitovaných „úpadcem ICOM a. s. Praha“, které nahrazuje 1 ks hromadné akcie na jméno č. 12.000001 o jmenovité hodnotě 20 000 000 Kč,
[2] 1 000 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč každá, č. 10.080001 – 10.081000 emitovaných „úpadcem ICOM a. s. Praha“, které nahrazuje 1 ks hromadné akcie na jméno č. 12.000005 o jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč,
[3] 300 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč každá, č. 10.095001 – 10.095300 emitovaných „úpadcem ICOM a. s. Praha“, které nahrazuje 1 ks hromadné akcie na jméno č. 12.000010 o jmenovité hodnotě 300 000 Kč (bod I. výroku),
2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek konkursního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Po stránce skutkové soudy obou stupňů vyšly zejména z toho, že:
[1] Usnesením ze dne 4. září 2006 konkursní soud prohlásil konkurs na majetek úpadce ICOM a. s. (dále též jen „úpadce“) a správcem jeho konkursní podstaty ustanovil žalovaného.
[2] Na základě usnesení konkursního soudu ze dne 17. května 2016 žalovaný sepsal do konkursní podstaty úpadce celkem 120 615 ks akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč emitované úpadcem, eventuálně je nahrazující akcie.
[3] Žalobce nebyl vyzván podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) k podání vylučovací žaloby.
[4] Smlouvou o úplatném převodu cenných papírů ze dne 2. března 2015 žalobce nabyl od převodce D. H. a/ hromadnou akcii na jméno č. 12.000001 v hodnotě 20 000 000 Kč emitovanou úpadcem, na níž je uvedeno, že „tato hromadná akcie na jméno nahrazuje 20 000 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč čísla nahrazovaných kmenových akcií: 10.000001-10.020000“, b/ hromadnou akcii na jméno č. 12.000005 v hodnotě 1 000 000 Kč emitovanou úpadcem, na níž je uvedeno, že „tato hromadná akcie na jméno nahrazuje 1 000 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, čísla nahrazovaných kmenových akcií: 10.080001 – 10.081000“ a c/ hromadnou akcii na jméno č. 12.000010 v hodnotě 300 000 Kč emitovanou úpadcem, na níž je uvedeno, že „tato hromadná akcie na jméno nahrazuje 300 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, čísla nahrazovaných kmenových akcií: 10.095001 – 10.095300“ (dále též jen „akcie žalobce“), přičemž téhož dne byly tyto akcie žalobce rubopisovány a žalobci předány.
Akcie byly vydány 16. února 2015 a jsou podepsány Marií Leopoldovou, statutární ředitelkou a předsedkyní správní rady úpadce.
[5] Dne 28. února 2020 žalovaný sepsal do konkursní podstaty úpadce 120 615 ks akcí na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, eventuelně je nahrazující hromadné akcie. Následně ze soupisu konkursní podstaty 24 228 ks akcií v listinné podobě na jméno vyřadil (a tyto byly k datu 29. dubna 2015 sepsány do konkursní podstaty úpadce INTERNATIONAL INVEST s. r. o.).
[6] Podle aktuálního soupisu konkursní podstaty úpadce bylo k 28. březnu 2021 sepsáno 96 387 ks akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, eventuálně kmenové akcie na jméno emitenta ICOM a. s. v listinné podobě – 27 223 ks listinných akcií série 01, pořadové číslo 01 až 92, 101 až 653, 674 až 2 173, 4 374 až 5 573 a 27 574 až 51 451, eventuálně je nahrazujících 88 ks hromadných akcií série 02, pořadové číslo 1 až 48, 51 až 90, každá nahrazující 10 kmenových listinných akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč na akcii znějících původně na majitele, nyní na jméno, vydaných společností ICOM reality a. s. (nyní ICOM a. s.), 23 ks hromadných listin série 03, pořadové číslo 1 až 11 a 34 až 45, každá nahrazujících 100 ks kmenových listinných akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč na akcii znějících původně na majitele, nyní na jméno, vydaných společností ICOM reality a. s. (nyní ICOM a.
s.), a 13 ks hromadných listin série 04, pořadové číslo 23 až 35, každá nahrazujících 1 000 kmenových listinných akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč na akcii znějících původně na majitele, nyní na jméno, vydaných společností ICOM reality a. s. (nyní ICOM a. s.), a dále kmenové akcie na jméno v listinné podobě série 05, celkem 69 164 ks, pořadové číslo 1 až 69 164, v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, eventuálně je nahrazující hromadné akcie série 06, celkem 100 ks, pořadové číslo 000001 až 000100, každá nahrazující 10 kmenových listinných akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč na akcii, znějících původně na majitele, dále 40 ks hromadných listin série 07, pořadové číslo 000001 až 000040, každá nahrazující 100 kmenových listinných akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč na akcii, a konečně 85 ks hromadných listin série 08, pořadové číslo 000001 až 00085, každá nahrazující 1 000 kmenových listinných akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč na akcii.
4. Odvolací soud – cituje ustanovení § 18 odst. 1, 2 a 3, dále § 19 odst. 1 a 2 ZKV a odkazuje na označená rozhodnutí Nejvyššího soudu – dospěl k následujícím závěrům.
5. Správný je závěr konkursního soudu o včasnosti podané žaloby i závěr o aktivní legitimaci žalobce a pasivní legitimaci žalovaného.
6. Řízení o vyloučení věcí ze soupisu konkursní podstaty je řízením sporným, v němž (jde-li o splnění předpokladů pro vyhovění žaloby) má žalobce povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“,) a povinnost označit k prokázání tvrzení důkazy.
7. Jelikož důvodem pro zamítnutí žaloby konkursním soudem bylo žalobcovo neunesení břemene tvrzení, odvolací soud na jednání dne 4. listopadu 2021 žalobce vyzval ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění vylíčení rozhodných skutečností tak, aby bylo zřejmé, že akcie žalobce jsou v konkursní podstatě úpadce ICOM a. s. skutečně sepsány a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy.
8. Za doplnění rozhodných skutečností nelze považovat argumentaci, že v konkursní podstatě úpadce jsou sepsány akcie představující podíl o velikosti 79,71 % na základním kapitálu úpadce, zatímco akcie žalobce představují podíl o velikosti pouhých 17,66 % a je tedy sepsáno dostatečné množství akcií, aby žalobě mohlo být vyhověno.
9. Žalovanému nelze vytýkat, že reagoval na zjištění a změny týkající se majetku úpadce a aktualizoval soupis konkursní podstaty (ke dni 28. března 2021). V tomto soupisu jsou akcie úpadce označeny způsobem umožňujícím jejich identifikaci v dostatečné míře, aby nemohly být zaměněny za jiné akcie téhož úpadce, a to i bez použití výkladových pravidel [jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 19/2006“)].
10. Námitkou, že akcie pojaté do soupisu série 01 č. 1 až 54 451 a akcie série 05 č. 1 až 69 164 úpadce nikdy neemitoval, žalobce přisvědčuje žalovanému, že žalobci jako členu statutárního orgánu úpadce jsou známy údaje o akcionářské struktuře.
11. K námitce žalobce, že není schopen dostát požadavku soudu na ztotožnění akcií žalobce s akciemi sepsanými v konkursní podstatě, odvolací soud připomněl, že je to žalobce, koho tíží břemeno tvrzení (a v návaznosti na to břemeno důkazní), nikoli žalovaný. Nelze též připustit, aby žalobce jako bývalý statutární ředitel a předseda správní rady úpadce těžil z nesplnění povinnosti poskytnout žalovanému součinnost.
12. Odvolací soud nesdílí názor žalobce, podle něhož je úplným soupisem pouze „primární“ soupis akcií emitovaných úpadcem. V tomto primárním soupisu totiž nejsou akcie úpadce dostatečně identifikovány, když zde není uvedeno jejich číselné označení, které patří k minimálním náležitostem listinné akcie.
13. Žalobce (ani přes výzvu odvolacího soudu) nedoplnil svá tvrzení tak, aby bylo postaveno najisto, že akcie žalobce jsou v soupisu konkursní podstaty úpadce skutečně sepsány. Žalobce tedy neunesl břemeno tvrzení ve vztahu ke skutečnostem, ze kterých vyplývá, že v době, kdy soud o vyloučení akcií žalobce z konkursní podstaty rozhoduje, jsou tyto v konkursní podstatě úpadce nadále sepsány. Nesplnění této procesní povinnosti pak vede k závěru, že předpoklady, za kterých lze podané vylučovací žalobě vyhovět, nebyly naplněny a žaloba je nedůvodná.
14. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu nesprávné posouzení věci. Požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
15. Přípustnost dovolání vymezuje tak, že napadené rozhodnutí závisí „na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“. Konkrétně jde o tyto otázky: 1/ Je soud při rozhodování o žalobě na vyloučení majetku z konkursní podstaty povinen přezkoumat faktickou správnost soupisu konkursní podstaty, z níž má být předmětný majetek vyloučen? 2/ Je soupis konkursní podstaty účinným soupisem akcií, resp. je jejich označení dostatečně určité, jestliže akcie jsou v něm označeny pouze co do formy, počtu kusů a jmenovité hodnoty (jak je vymezil správce v „primárním soupisu“, ve kterém byly ke dni vydání rozsudku konkursního soudu akcie sepsány jako 96 387 ks akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč emitovaných úpadcem), a lze v řízení o vylučovací žalobě z takového soupisu vyloučit určitý počet akcií představující procentuální podíl na základním kapitálu společnosti?
16. Dovolatel obsáhle shrnuje průběh řízení před soudy obou stupňů a skutkové okolnosti věci. Namítá, že soudy odmítly provést přezkum soupisu konkursní podstaty ve vztahu k reálné existenci zapsaného majetku. Nezabývaly se tím, zda je označení akcií správné a odpovídá skutečnosti, tedy ani tím, zda takové akcie vůbec existují. Jelikož soudy nedostatečně zjistily skutkový stav (když neprovedly některé navrhované důkazy), nenaplnily účel předpokládaný judikaturou. K tomu odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2010, sp. zn. 29 Cdo 1003/2009. Dále argumentuje ve prospěch názoru, že „primární“ soupis konkursní podstaty vyvolal právní účinky, protože zachycuje dostatečně určitě existující majetek zapsaný do konkursní podstaty, a to na rozdíl od „soupisů eventuálních“, které zachycují majetek neexistující.
17. Předmětný spor je sporem vyvolaným konkursem prohlášeným podle zákona o konkursu a vyrovnání. Platí pro něj tedy závěry, jež se podávají např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tam Nejvyšší soud vysvětlil, že zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2007).
18. Jinak řečeno, přípustnost dovolání v této věci se posuzuje podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007, na čemž nic nemění nesprávné poučení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí (o předpokladech přípustnosti dovolání podle občanského soudního řádu v aktuálním znění). To totiž přípustnost dovolání (tam, kde podle zákona přípustné být nemůže) nezakládá; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.
19. I když dovolatel ohlašuje, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v celém rozsahu, z obsahu dovolání je zřejmé, že zpochybňuje napadené rozhodnutí pouze v části, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek konkursního soudu v bodu I. výroku o věci samé. Tou částí prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek konkursního soudu v bodu II. výroku (o nákladech řízení), a druhým výrokem napadeného rozsudku (o nákladech odvolacího řízení) se proto dovolací soud nezabýval (dovolací argumentace se těchto výroků netýká).
20. Dovolání proti té části prvního výroku rozsudku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek konkursního soudu v zamítavém výroku o věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když napadené rozhodnutí je souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
21. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2002, sp. zn. 29 Cdo 2086/2000, uveřejněném pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v mnoha dalších svých rozhodnutích Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého k předpokladům, za nichž soud může vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty (excindační žalobě), patří mimo jiné i to, že věc byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce vskutku pojata do soupisu majetku konkursní podstaty (že byla sepsána) a že účinky soupisu trvají i v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).
22. K výkladu obsahu soupisu majetku konkursní podstaty se Nejvyšší soud vyjádřil především v R 19/2006. V něm dovodil, že soupis majetku konkursní podstaty úpadce musí vedle označení sepisovaného majetku způsobem umožňujícím jeho identifikaci a jeho ocenění obsahovat i důvod soupisu, jakož i údaj o tom, kdy byla příslušná položka sepsána; ze soupisu má být také patrno, kdy (a z jakého důvodu) správce konkursní podstaty příslušnou položku ze soupisu vyloučil, případně kdy příslušná položka soupisu opustila majetek podstaty v důsledku svého zpeněžení (§ 18 a § 18a ZKV). V pochybnostech o době soupisu příslušné položky se má za to, že dotčený majetek byl sepsán dne, kdy správce konkursní podstaty tuto skutečnost oznámil konkursnímu soudu. Dále Nejvyšší soud uzavřel, že skutečnost, že majetek, jehož se týká vylučovací žaloba ve smyslu § 19 odst. 2 ZKV, vůbec nebyl nebo ke dni rozhodnutí soudu o této žalobě již není sepsán v konkursní podstatě úpadce, je důvodem k zamítnutí takové žaloby.
23. V důvodech R 19/2006 Nejvyšší soud též konstatoval, že k obecným požadavkům kladeným na soupis podstaty patří především požadavek, aby majetek konkursní podstaty v něm byl zapsán pod samostatnými položkami (srov. k tomu i § 18a odst. 1 ZKV). Není-li to vyloučeno jeho povahou, musí být sepisovaný majetek v soupisu označen způsobem, který umožňuje jeho identifikaci. Dále musí být součástí soupisu i ocenění sepsaných položek provedené úpadcem nebo správcem (§ 18 odst. 3 ZKV). Z toho, že soupis majetku podstaty představuje titul, kterým správce konkursní podstaty dokládá, že je oprávněn se sepsaným majetkem při jeho zpeněžení nakládat (srov. bod XXIX. Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), plyne i požadavek, aby ze soupisu bylo patrno, kdy byl pořízen. Vedle označení sepisovaného majetku, jeho ocenění a uvedení dne, kdy byla příslušná položka sepsána, má být v soupisu uveden i důvod soupisu příslušné položky, a to zvláště tam, kde tímto důvodem není vlastnictví úpadce k sepisovanému majetku. Konečně má být ze soupisu také patrno, kdy (a z jakého důvodu) správce konkursní podstaty příslušnou položku ze soupisu vyloučil (může jít například o důsledek incidenčního sporu), jakož i údaj, z nějž bude patrno, že příslušná položka soupisu opustila majetek podstaty v důsledku svého zpeněžení.
24. K závěrům vysloveným v R 19/2006 se Nejvyšší soud přihlásil v mnoha dalších rozhodnutích, za všechny srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2016, sp. zn. 29 Cdo 3612/2015, nebo rozsudek ze dne 28. ledna 2015, sp. zn. 29 Cdo 3146/2010.
25. V projednávané věci dovolatel tvrdí, že mu svědčí vlastnické právo vylučující sepsání majetku do konkursní podstaty úpadce, neboť je vlastníkem (v žalobním petitu označených) akcií emitovaných úpadcem, které nabyl na základě smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 2. března 2015. Žalovaný s ohledem zejména na genezi převodů akcií úpadce namítal, že dovolatelem specifikované akcie nejsou (a nebyly) sepsány v konkursní podstatě úpadce.
26. Na tomto místě Nejvyšší soud uvádí, že odvolací soud se věcí důkladně zabýval a plně respektoval závěry výše označené (ustálené) judikatury Nejvyššího soudu. Pečlivě se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými dovolatelem v odvolacím řízení. Podstatné je to, že odvolací soud vyzval (po poučení poskytnutém ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř.) dovolatele k doplnění rozhodných skutečností tak, aby bylo zřejmé, že akcie dovolatele jsou sepsány v soupisu konkursní podstaty. V důvodech napadeného rozhodnutí pak přesvědčivě vyložil, proč dospěl k závěru, podle něhož dovolatel neunesl břemeno tvrzení o skutečnostech, z nichž vyplývá, že v době rozhodování soudu o žalobě akcie označené dovolatelem nebyly sepsány v konkursní podstatě. Úvahy odvolacího soudu jsou v tomto směru konzistentní a logické.
27. K námitce dovolatele, že žalovaný mnohokrát změnil označení akcií a (až) v době před vydáním rozsudku konkursního soudu část akcií ze soupisu vyloučil, Nejvyšší soud uvádí, že v souladu s logikou věci příslušný majetek může být sepsán v různé době, např. ve vazbě na to, kdy jej správce pro podstatu „objevil“ nebo naopak, kdy zjistil, že majetkem konkursní podstaty není. Není tedy podstatné, že v době podání žaloby byly akcie v soupisu konkursní podstaty vymezeny (nedostatečně) pouze co do formy, počtu kusů a jmenovité hodnoty. V dané věci je rozhodný soupis konkursní podstaty vyhotovený ke dni 28. března 2021 (poslední před vyhlášením rozsudku konkursního soudu). Z něj vycházely soudy obou stupňů, s tím, že v něm sepsané akcie úpadce jsou označeny způsobem umožňujícím jejich jednoznačnou identifikaci.
28. V řízení o vylučovací žalobě soud posuzuje výlučně otázku, zda majetek, který byl do soupisu konkursní podstaty pojat, a o němž žalobce tvrdí, že vlastnické právo k němu svědčí jemu, je skutečně majetkem žalobce nebo úpadce, respektive komu svědčí silnější právo k tomuto majetku. Jestliže má být žalobce v řízení o vylučovací žalobě úspěšný, musí v první řadě tvrdit nejen to, kterou věc požaduje vyloučit ze soupisu konkursní podstaty, ale také to, že tato věc je v soupisu obsažena (je v něm sepsaná). Bylo tedy na dovolateli, aby tvrdil a prokazoval, že jím označené akcie (jejichž vlastnictví tvrdí) jsou v soupisu sepsány. Potud dovolatel i přes poučení poskytnuté soudem rozhodné skutečnosti (ani) netvrdil.
29. K námitce dovolatele, podle níž „mohlo být jeho žalobě vyhověno, a to tak, že se z primárního soupisu (ve kterém bylo ke dni vydání rozsudku konkursního soudu sepsáno 96 387 ks akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč představujících 79,91% podíl na základním kapitálu úpadce) vylučují akcie ve vlastnictví žalobce, které představují 17,66% podíl na základním kapitálu úpadce“, Nejvyšší soud dodává, že ze skutkových zjištění soudů neplyne, že v soupisu konkursní podstaty se (někdy) nacházelo 96 387 ks akcií identifikovaných pouze údajem o tom, že se jedná o akcie na jméno, v listinné podobě a ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, jak předestírá dovolatel.
30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 7. 2024
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu