KSCB 44 INS 18574/2021 42 ICm 929/2022 29 ICdo 12/2024-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobců a/ P. U. a b/ S. U., zastoupených Mgr. Janem Vondráčkem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Dubská 356/2, PSČ 415 01, proti žalovaným 1/ Penz a Hadraba v. o. s., se sídlem v Českých Budějovicích, Čechova 727, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 28122330, jako insolvenčnímu správci druhého žalovaného, zastoupenému Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou, se sídlem v Táboře, Palackého 351/6, PSČ 390 01, a 2/ J. K., o určení pravosti a výše nevykonatelných pohledávek, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm 929/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci druhého žalovaného, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 44 INS 18574/2021, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. září 2023, č. j. 42 ICm 929/2022, 101 VSPH 454/2023-100 (KSCB 44 ISN 18574/2021), ve znění usnesení ze dne 13. listopadu 2023, č. j. 42 ICm 929/2022, 101 VSPH 454/2023-116 (KSCB 44 ISN 18574/2021), o návrhu žalobců na odklad právní moci tohoto rozsudku, takto:
Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. září 2023, č. j. 42 ICm 929/2022, 101 VSPH 454/2023-100 (KSCB 44 ISN 18574/2021), ve znění usnesení ze dne 13. listopadu 2023, č. j. 42 ICm 929/2022, 101 VSPH 454/2023-116 (KSCB 44 ISN 18574/2021), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
1. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 18. dubna 2023, č. j. 42 ICm 929/2022-71, určil, že žalobci (a/ P. U. a b/ S. U.) mají za dlužníkem (J. K.) v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSCB 44 INS 18574/2021 pohledávky uplatněné přihláškou P19-3 ve výši 88 000 Kč a přihláškou P19-4 ve výši 12 000 Kč (bod I. výroku), zamítl žalobu na určení, že žalobci mají za dlužníkem pohledávky uplatněné přihláškami P19-1 ve výši 1 085 507 Kč, P19-2 ve výši 146 643 Kč, P19-3 ve výši 1 235 870 Kč, P19-4 ve výši 99 581 Kč, P19-5 ve výši 2 974 680 Kč a P19-6 ve výši 284 512
Kč (bod II. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku).
2. K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, v němž požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Současně dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnili tím, že nebude-li právní moc odložena, budou v případě jejich úspěchu v dovolacím řízení závažně ohroženi ve svých právech. K tomu uvádějí, že insolvenční soud usnesením ze dne 14. listopadu 2023, KSCB 44 INS 18574/2021-P19-3, odmítl jejich přihlášku pohledávky P19 (správně přihlášku P19 ve výši 2 963 396,50 Kč) a rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast dovolatelů v insolvenčním řízení končí. Přitom toto usnesení insolvenční soud vydal právě na podkladě dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.
4. Majetkovou podstatu dlužníka tvoří finanční prostředky ve výši 1 485 074,52 Kč, představující částku z prodeje nemovitého majetku dlužníka – ideálního podílu ve výši jedné poloviny na pozemku parc. č. st. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, katastrální území XY. Tyto finanční prostředky jsou určeny pro rozdělení mezi zajištěné věřitele, jimiž jsou toliko dovolatelé.
5. Dovolatelé se obávají, že poté, co usnesení insolvenčního soudu ze dne 14. listopadu 2023 nabude právní moci a jejich účast v insolvenčním řízením bude ukončena, dojde k rozdělení částky 1 485 074,52 Kč mezi nezajištěné věřitele. V majetkové podstatě by tak již nebyly finanční prostředky určené pro zajištěné věřitele. Současně se odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu nedotkne právních poměrů jiné osoby, když k případnému rozdělení výše zmíněných finančních prostředků mezi nezajištěné věřitele může dojít později.
6. Pro dovolací řízení je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění (dále jen „o. s. ř.“).
7. Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
8. Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci rozhodnutí již v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází).
9. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku podle § 243 písm. b/ o. s. ř. jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu) splněny.
10. Nejvyšší soud proto návrhu dovolatelů vyhověl a odložil právní moc dovoláním napadaného rozhodnutí až do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 3. 2024
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu