KSOS 31 INS 4184/2021 11 ICm 979/2022 29 ICdo 139/2025-453
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce 1. Reality Tradeslav s. r. o., se sídlem v Ostravě, Jana Šoupala 1597/3, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 27768066, zastoupeného JUDr. Davidem Novákem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 6, Na Okraji 439/44, PSČ 162 00, proti žalovanému Mgr. Petru Brožovi, se sídlem v Praze 4, U Zátiší 545/3, PSČ 147 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., zastoupenému Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, PSČ 110 00, za účasti CREDITEX HOLDING, a. s., se sídlem v Praze 9, U Vysočanského pivovaru 701/3, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 16193938, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, PSČ 120 00, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného a Krajského státního zastupitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1836/21, PSČ 729 01, o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka, o vstupu vedlejšího účastníka do řízení, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 979/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Svojsíkova 1596/2, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 25872117, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. prosince 2024, č. j. 11 ICm 979/2022, 13 VSOL 271/2024-264 (KSOS 31 INS 4184/2021), takto:
Dovolání se odmítá.
1. V rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021 se projednává incidenční spor (pod sp. zn. 11 ICm 979/2022) o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka.
2. Usnesením ze dne 10. září 2024, č. j. 11 ICm 979/2022-234, insolvenční soud připustil, aby společnost CREDITEX HOLDING, a. s. (dále jen „společnost C“), vystupovala v řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného (Mgr. Petra Brože, jako insolvenčního správce dlužníka).
3. K odvolání žalobce (1. Reality Tradeslav s. r. o.) Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. prosince 2024, č. j. 11 ICm 979/2022, 13 VSOL 271/2024-264 (KSOS 31 INS 4184/2021), potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
4. Oba soudy shodně vyšly z § 16 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), s tím, že přihlášený věřitel (jímž je společnost C) má jako vedlejší účastník na straně žalovaného právní zájem na výsledku řízení o vyloučení věci z majetkové podstaty; k tomu odvolací soud příkladmo poukázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2016, sen. zn. 29 ICdo 96/2015, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 51/2018 (dále jen „R 51/2018“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 ICdo 119/2016, uveřejněného v časopise Soudní judikatura, číslo 3, ročníku 2018, pod číslem 36, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2019, sen. zn. 29 ICdo 65/2017, uveřejněného pod číslem 14/2020 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 14/2020“).
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
6. Dovolatel klade otázku, zda je možné posoudit vstup vedlejšího účastníka do řízení jako zneužití práva nebo ho shledat rozporným s dobrými mravy; k tomu argumentuje společným jednáním žalovaného a vedlejšího účastníka v insolvenčním řízení a v dalších incidenčních sporech. Míní přitom, že tyto skutečnosti (včetně „důvodů podjatosti“ žalovaného v incidenčním sporu vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. 11 Cm 2658/2022) lze zohlednit při posouzení „zákonnosti vstupu vedlejšího účastníka“ do tohoto řízení.
7. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
8. Vedlejší účastník a žalovaný ve vyjádřeních datovaných 17. února 2025 a 12. března 2025 navrhují dovolání odmítnout, případně zamítnout.
9. V nedatovaném podání, zveřejněném v insolvenčním rejstříku 11. září 2025, a v podání datovaném 15. září 2025 dovolatel trvá na podaném dovolání.
10. V replice datované 12. září 2025 vedlejší účastník trvá na tom, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.
11. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
12. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (5. března 2021) se v insolvenčním řízení a ve sporech jím vyvolaných uplatní (a to i pro účely posouzení přípustnosti dovolání v této věci) i v době od 1. října 2024 insolvenční zákon ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 252/2024 Sb.].
13. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
14. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do posouzení předpokladů přípustnosti vedlejšího účastenství souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu představovanou vedle rozhodnutí, z nichž vyšel odvolací soud (R 51/2018, usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 119/2016, R 14/2020), např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. 29 ICdo 9/2013, uveřejněným pod číslem 89/2013 Sb. rozh. obč.
15. Pro posouzení přípustnosti vedlejšího účastenství není podstatné, že dovolatel zpochybňuje motivaci vedlejšího účastníka pro vstup do incidenčního sporu a způsob, jakým vedlejší účastník a insolvenční správce postupují v insolvenčním řízení (srov. v typově shodném incidenčním sporu vzešlém z téhož insolvenčního řízení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2025, sen. zn. 29 ICdo 43/2025).
16. Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sb. rozh. obč.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 9. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu