MSPH 90 INS 23203/2020 249 ICm 2029/2022 29 ICdo 152/2024-185
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce V. K., zastoupeného Mgr. Liborem Vincencem, advokátem, se sídlem v Praze, Štěpánská 540/7, PSČ 120 00, proti žalovanému Pražské služby, a. s., se sídlem v Praze 9, Pod Šancemi 444/1, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 60194120, zastoupenému Mgr. Martinem Řandou, LL.M. advokátem, se sídlem v Praze, Truhlářská 1104/13, PSČ 110 00, o popření pravosti a výše vykonatelné pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 249 ICm 2029/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 23203/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. dubna 2024, č. j. 249 ICm 2029/2022, 104 VSPH 140/2024-137 (MSPH 90 INS 23203/2020), o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. dubna 2024, č. j. 249 ICm 2029/2022, 104 VSPH 140/2024-137 (MSPH 90 INS 23203/2020), se zamítá.
1. Rozsudkem ze dne 22. listopadu 2023, č. j. 249 ICm 2029/2022-111, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Zamítl žalobu, jíž se žalobce (V. K.) domáhal popření pravosti a výše vykonatelné pohledávky, přihlášené žalovaným (Pražské služby, a. s.) do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. MSPH 90 INS 23203/2020 (bod I. výroku).
[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 16 456 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právního zástupce (bod II. výroku).
2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem:
[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).
[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč, k rukám jeho právního zástupce (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně proti všem výrokům) podal žalobce dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že „by byl ohrožen na svých právech a odklad se nemůže dotknout právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.“
4. Pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění (dále jen „o. s. ř.“).
5. Podle § 243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
6. Vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v § 243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v té části prvního výroku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodu II. výroku o nákladech řízení, jakož i ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu ve druhém výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle § 237 o. s. ř., jež jediné přichází v úvahu) vylučuje § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
7. Jedním z předpokladů, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (viz opět R 144/2018 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016), je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Z tohoto pohledu u výroku pod bodem I., jímž insolvenční soud zamítl žalobu o popření pravosti a výše vykonatelné pohledávky, nepřichází v úvahu výkon rozhodnutí nebo exekuce, a tudíž ani odklad vykonatelnosti. Totéž platí pro první výrok dovoláním napadeného rozsudku v části, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodu I. výroku.
8. Jelikož důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud ve vztahu k žádnému z dovoláním napadených výroků, zamítl návrh dovolatele jako celek.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 11. 2024
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu