USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice D. K., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS 21097/2018, o insolvenčním návrhu věřitele Mgr. Jaroslava Fialy, se sídlem v Praze 1, Jakubská 647/2, PSČ 110 00, zastoupeného JUDr. Mgr. Ing. Hanou Karáskovou, advokátkou, se sídlem v Praze 7, Jankovcova 94/41, PSČ 170 00, o žalobě pro zmatečnost podané dlužnicí proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. září 2021, č. j. KSOS 34 INS 21097/2018-A-104, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. května 2022, č. j. KSOS 34 INS 21097/2018, 2 VSOL 444/2021-A-204, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Markem Křížem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Karviné, Masarykovo nám. 91/28, PSČ 733 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2025, č. j. 39 ICm 2284/2022, 14 VSOL 8/2025-470 (KSOS 34 INS 21097/2018), o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. října 2024, č. j. 39 ICm 2284/2022-282, takto: Návrh dlužnice na odklad vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2025, č. j. 39 ICm 2284/2022, 14 VSOL 8/2025-470 (KSOS 34 INS 21097/2018), a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. října 2024, č. j. 39 ICm 2284/2022-282, se zamítá.
1. Usnesením ze dne 22. října 2024, č. j. 39 ICm 2284/2022-282, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“), zamítl žalobu pro zmatečnost, jíž se dlužnice (D. K.) domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. září 2021, č. j. KSOS 34 INS 21097/2018-A-104, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. května 2022, č. j. KSOS 34 INS 21097/2018, 2 VSOL 444/2021-A-204.
2. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. června 2025, č. j. 39 ICm 2284/2022, 14 VSOL 8/2025-470 (KSOS 34 INS 21097/2018), potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání.
4. V průběhu dovolacího řízení (podáními ze dne 31. října 2025 a ze dne 3. listopadu 2025) dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí i usnesení insolvenčního soudu.
5. Nejvyšší soud tento návrh zamítl jako zjevně bezdůvodný. Žaloba pro zmatečnost směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení je totiž mimořádným opravným prostředkem týkajícím se insolvenčního řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sen. zn. 29 ICdo 34/2012). Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení insolvenčního soudu jsou tudíž rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení, pro které se nepoužijí ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o odkladu vykonatelnosti (a právní moci) [§ 90 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. Ostatně, usnesení insolvenčního soudu, jímž byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost (usnesení odvolacího soudu je potvrzující), se ani nevykonává (není k výkonu způsobilé).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 1. 2026
Mgr. Milan Polášek předseda senátu