MSPH 89 INS 11890/2022 205 ICm 3402/2022 29 ICdo 180/2024-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce RESTRUKTURALIZAČNÍ a. s., se sídlem v Kroměříži, Malý val 1586/29, PSČ 767 01, identifikační číslo osoby 09677089, zastoupeného Mgr. Tomášem Troupem, advokátem, se sídlem v Praze, Velehradská 88/1, PSČ 130 00, proti žalovanému V. Z., zastoupenému Mgr. Jakubem Hanyášem, advokátem, se sídlem v Brně, Kobližná 53/24, PSČ 602 00, za účasti ADIXUS s. r. o., se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1535/2a, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 04471709, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, o určení pravosti, výše a pořadí pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 205 ICm 3402/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Movi CZ, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Korytná 4, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 27158951, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 11890/2022, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 205 ICm 3402/2022 se nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci.
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) 24. listopadu 2022 (vedenou pod sp. zn. 205 ICm 3402/2022) se žalobce (RESTRUKTURALIZAČNÍ a. s.) domáhá vůči žalovanému (V. Z.) určení, že pohledávka přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (Movi CZ, s. r. o.) ve výši 33.000 Kč, není po právu a není zajištěna označenými nemovitými věcmi, eventuálně určení, že tato pohledávka žalovaného je po právu ve výši 1 Kč.
2. Podáním z 9. října 2024 (č. l. 65) navrhl žalovaný, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti dle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci. Návrh odůvodnil tím, že: [1] Sídlo žalobce je v Kroměříži a on má bydliště v XY, takže cesta do Prahy (cca 240 km) mu trvá cca 3,5 hodiny. Přikázáním věci označenému soudu by se tato vzdálenost zkrátila na cca 100 km. [2] Vzhledem k věku (75 let) je pro něj obtížné absolvovat takto dlouhé cesty.
3. Žalobce ve vyjádření (č. l. 71) s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasí, maje jej za obstrukční a uváděje, že podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2012, sen. zn. 29 NSČR 28/2012 [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu], nejsou okolnostmi rozhodnými pro přikázání věci okolnosti na straně věřitelů, nýbrž okolnosti na straně dlužníka.
4. Podle § 12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
5. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
6. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba (jako výjimku) vykládat restriktivně.
7. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu), jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč.
8. Důvody uváděné žalovaným přitom nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy, což platí tím více, že žalobce s takovým návrhem nesouhlasil.
9. Situace, že některý z účastníků řízení (či jejich právních zástupců) musí překonat mezi místem současného sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou totiž spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013). Přitom též nelze pominout, že obtíže popisované žalovaným jsou přirozeným důsledkem pravidla, podle kterého se obecná místní příslušnost soudu v incidenčních sporech neurčuje prostřednictvím obecného soudu žalovaného (§ 84, § 85 o. s. ř.), nýbrž prostřednictvím insolvenčního soudu dlužníka, z jehož insolvenčního řízení vzešel incidenční spor (§ 7b odst. 4 ve spojení s § 7a písm. b/ insolvenčního zákona); srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2017, sen. zn. 29 ICdo 138/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. 29 ICdo 102/2018.
10. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal. P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. prosince 2024
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu