MSPH 79 INS 22650/2019
192 ICm 2097/2020
29 ICdo 181/2024-538
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci
žalobkyně H. P., zastoupené Mgr. Jakubem Dostálem, advokátem, se sídlem v Praze
1, 28. října 767/12, PSČ 110 00, proti žalovanému JUDr. Jaroslavu Brožovi,
MJur, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, PSČ 616 00, jako
insolvenčnímu správci dlužníka T. B., zastoupenému Mgr. Robertem Klenkou,
advokátem, se sídlem v Praze 9, Českomoravská 2532/19b, PSČ 190 00, za účasti
J. P., zastoupeného Mgr. Petrem Sprinzem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v
Praze 1, Hybernská 1271/32, PSČ 110 00, o vyloučení majetku z majetkové
podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 192 ICm
2097/2020, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka T. B., vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 22650/2019, o dovolání
žalobkyně a vedlejšího účastníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne
30. května 2024, č. j. 192 ICm 2097/2020, 105 VSPH 813/2023-492 (MSPH 79 INS
22650/2019), takto:
Dovolání se odmítají.
1. Usnesením ze dne 27. září 2023, č. j. 192 ICm 2097/2020-465, Městský soud v
Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Přerušil řízení podle § 109 odst. 2 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), do pravomocného skončení
řízení vedeného u Nejvyššího soudu o podaných dovoláních do rozsudku Vrchního
soudu v Praze ze dne 19. května 2022, č. j. 7 Cmo 229/2020-1784, „neboť
usnesením Nejvyššího soudu … ze dne 13. září 2023, č. j. 27 Cdo 138/2023-2060,
byla právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. května 2022, č. j. 7
Cmo 229/2020-1784, odložena až do právní moci rozhodnutí o těchto dovoláních, a
v tomto řízení je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí
soudu“ (bod I. výroku).
[2] Zrušil jednání nařízené na 3. října 2023 (bod II. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. května 2024,
č. j. 192 ICm 2097/2020, 105 VSPH 813/2023-492 (MSPH 79 INS 22650/2019), změnil
usnesení insolvenčního soudu tak, že řízení se nepřerušuje.
3. Odvolací soud dovodil [vycházeje potud ze závěrů obsažených v rozsudku
Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2019, sen. zn. 29 ICdo 169/2017, který je
(stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný na
webových stránkách Nejvyššího soudu], že v poměrech této věci a věci vedené u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Cdo 138/2023 nejde o souběh incidenčních žalob
a (sporná) otázka vlastnictví (desetiprocentního) podílu ve společnosti BOHEMIA
ENERGY entity s. r. o. se v obou řízeních řeší jako předběžná, takže důvody pro
přerušení řízení nejsou dány.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost
vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na
vyřešení právní otázky (č. 1), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od
ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i na vyřešení právních
otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny (č. 2 až 4).
Konkrétně jde o tyto otázky:
[1] Má soud při posuzování důvodů pro přerušení řízení ve smyslu § 109
odst. 2 písm. c/ o. s. ř. vzít v úvahu též hospodárnost řízení a stav
(pokročilost) obou řízení?
[2] Je dán důvod pro přerušení řízení o vyloučení věci z majetkové
podstaty dlužníka jestliže dosud nebylo rozhodnuto o dovoláních v řízení, jehož
předmětem je určení vlastnického práva (osoby, která podala vylučovací žalobu)
k téže věci, a dovolací soud odložil právní moc napadeného rozsudku?
[3] Vylučuje § 231 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenčního zákona), splnění podmínek pro přerušení řízení o
vyloučení věci z majetkové podstaty dlužníka podle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s.
ř., jestliže probíhá (dovolací) řízení o žalobě na určení vlastnického práva k
téže věci, v němž je jako otázka předběžná řešena otázka platnosti převodní
smlouvy?
[4] Vylučuje § 231 odst. 1 insolvenčního zákona v řízení o vyloučení
věci z majetkové podstaty použití § 135 odst. 2 o. s. ř. v situaci, kdy jiný
soud rozhoduje o určení vlastnického práva k téže věci (o otázce předběžné pro
řízení o vyloučení věci) a posuzuje otázku platnosti právního úkonu týkajícího
se majetku dlužníka pouze jako otázku předběžnou?
5. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby
Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k
dalšímu řízení.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal dále dovolání i vedlejší účastník,
požaduje, aby Nejvyšší soud změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že usnesení
insolvenčního soudu se potvrzuje, nebo aby je zrušil a věc vrátil odvolacímu
soudu k dalšímu řízení.
7. Žalovaný má ve vyjádření (ze 17. září 2024) podaná dovolání za obstrukční,
čemuž dovolatel oponuje replikou z 10. října 2024 a dovolatelka replikou z 8.
listopadu 2024).
III. Přípustnost dovolání
8. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
9. Dovolání žalobkyně, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro
něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl
Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
10. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do závěru, že konečný
výsledek obecného sporu o určení vlastnictví k majetku sepsanému do majetkové
podstaty dlužníka nebo jakýkoli budoucí možný výsledek takového sporu je právně
bezcenný pro rozhodnutí o vylučovací žalobě, která se takového majetku týká, s
přihlédnutím k dikci § 231 odst. 1 insolvenčního zákona, souladné s rozsudkem
Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 169/2017, z nějž odvolací soud vyšel (srov.
odstavce 19. a 20. odůvodnění onoho rozsudku).
11. Dovolání vedlejšího účastníka pak Nejvyšší soud odmítl proto, že není
osobou oprávněnou k podání dovolání; srov. k tomu např. důvody usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněného
pod číslem 3/2004 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna
2014, sp. zn. 25 Cdo 644/2014, uveřejněného pod číslem 94/2014 Sb. rozh. obč.,
nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2016, sen. zn. 29 ICdo 11/2014,
uveřejněného pod číslem 25/2017 Sb. rozh. obč.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v
insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i
zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. prosince 2024
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu