KSPH 65 INS 18921/2020 77 ICm 331/2022 29 ICdo 186/2024-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Prona, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Olštýnská 607/1, PSČ 181 00, identifikační číslo osoby 61467677, zastoupeného JUDr. Janem Szewczykem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Veleslavínova 93/10, PSČ 110 00, proti žalované Mgr. Ladislavě Kolínové, se sídlem v Hradci Králové, Pardubická 298, PSČ 500 04, jako insolvenční správkyni dlužníka O. T., o vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm 331/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka O. T., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS 18921/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. srpna 2024, č. j. 77 ICm 331/2022, 105 VSPH 220/2022-71 (KSPH 65 INS 18921/2021), takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Usnesením ze dne 21. února 2022, č. j. 77 ICm 331/2022-7, Krajský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“):
[1] Odmítl žalobu, kterou se žalobce (Prona, s. r. o.) domáhal vůči žalované (Mgr. Ladislavě Kolínové, jako insolvenční správkyni dlužníků M. T. a O. T.) vyloučení (v žalobě specifikovaných) nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužníků (bod I. výroku).
[2] Zamítl žádost o prominutí (zmeškání) lhůty (bod II. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 160 odst. 1, § 225 odst. 1, 2, a 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – dospěl k závěru, že žalobce podal vylučovací žalobu (doručenou insolvenčnímu soudu dne 9. února 2022) po uplynutí „propadné hmotněprávní třicetidenní lhůty“. Pro počátek běhu lhůty bylo rozhodné datum 4. ledna 2022, kdy žalovaná doručila žalobci vyrozumění datované dne 17. prosince 2021 o soupisu nemovitých věcí do majetkové podstaty dlužníků.
3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. srpna 2024, č. j. 77 ICm 331/2022, 105 VSPH 220/2022-71 (KSPH 65 INS 18921/2020), potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok), rozhodl o nákladech odvolacího a dovolacího řízení (druhý výrok) a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za dovolání (třetí výrok).
4. Jde přitom o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu, neboť usnesení ze dne 13. června 2022, č. j. 77 ICm 331/2022, 105 VSPH 220/2022-23 (KSPH 65 INS 18921/2020), jímž odvolací soud usnesení insolvenčního soudu ze dne 21. února 2022 změnil tak, že se žaloba neodmítá, zrušil k dovolání žalované Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. února 2024, sen. zn. 29 ICdo 152/2022, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které (posuzováno podle obsahu) směřuje proti prvnímu výroku. Dovolatel vymezuje přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř., argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně které jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Konkrétně dovolatel (podle obsahu dovolání) předestřel následující právní otázky: [1] Má vyrozumění insolvenčního správce o soupisu věci do majetkové podstaty obsahovat informaci o tom, ke kterému konkrétnímu soudu má být vylučovací žaloba podána? [2] Kdo je oprávněn převzít vyrozumění insolvenčního správce o soupisu věci do majetkové podstaty?
6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje, že doručení vyrozumění žalované ze dne 17. prosince 2021 není způsobilé započít běh lhůty pro podání vylučovací žaloby, jelikož vyrozumění neobsahuje zákonné náležitosti, konkrétně označení insolvenčního soudu, k němuž měl dovolatel podat žalobu na vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty. Skutečnost, že ve vyrozumění byl uveden Krajský soud v Praze, jakožto soud, který vydal usnesení o úpadku, za takovou dostatečnou specifikaci nelze považovat.
7. Dále dovolatel míní, že vyrozumění insolvenčního správce není řádně doručené, neboť jej ve smyslu § 76 insolvenčního zákona měl převzít coby adresát osobně, nikoliv jiná osoba (paní Jakešová).
8. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
9. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání. K první otázce
10. Vyrozumění o soupisu majetku do majetkové podstaty podle § 224 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona musí kromě dalších náležitostí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu, délce a počátku běhu lhůty k jejímu podání, uvedení osoby, vůči níž má žaloba směřovat, označení soudu, u něhož má být podána, jakož i poučení o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 4034/2011, uveřejněný pod číslem 127/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“). K institutu vyrozumění o soupisu majetkové podstaty dále srov. např. důvody (odst. 23. a násl.) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2021, sen. zn. 29 NSČR 28/2020, uveřejněného pod číslem 91/2022 Sb. rozh. obč.
11. V usnesení ze dne 12. května 2022, sen. zn. 29 ICdo 68/2020, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že otázka splnění poučovací povinnosti insolvenčním správcem podle § 224 odst. 1 a § 225 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona závisí na posouzení, zda případné nedostatky při plnění poučovací povinnosti nebyly na újmu procesních práv osoby, která tvrdí, že označený majetek neměl být zahrnut do soupisu majetkové podstaty (adresáta vyrozumění o soupisu, a tedy adresáta příslušného poučení). Jestliže dotčená osoba (adresát vyrozumění o soupisu) mohla na základě poskytnutého poučení odpovídajícím způsobem uplatnit svá procesní práva, popřípadě vykonat své procesní povinnosti, není z hlediska zachování práva na spravedlivý proces podstatné, že šlo případně o poučení, které není zcela bez vad.
12. Napadené usnesení odvolacího soudu je s výše uvedenými závěry ustálené judikatury v souladu. Dovolatel sice ve svém dovolání tvrdí, že nebyl řádně poučen, ke kterému soudu má vylučovací žalobu podat, odvolací soud však uzavřel (srov. odst. 19. napadeného rozhodnutí), že podle obsahu vyrozumění nemohla dovolateli v tomto směru vzniknout pochybnost; o tom ostatně svědčí samotná skutečnost, že dovolatel vskutku podal vylučovací žalobu ke Krajskému soudu v Praze a snaží se toliko odvrátit nepříznivé následky toho, že tak učinil opožděně. Ke druhé otázce
13. V předchozím zrušovacím rozhodnutí sen. zn. 29 ICdo 152/2022 Nejvyšší soud uzavřel, že „dovolání se sídla“ [§ 137 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)] mimo jiné znamená, že třetí osoby mohou doručovat právnické osobě písemnosti (obsahující adresované právní jednání) do jejího (skutečného i zapsaného) sídla. Obejít tyto účinky nemůže právnická osoba ani zřízením dosílky; i na místě dosílky platí, že za podmínek § 430 odst. 2 o. z. zavazuje právnickou osobu i převzetí zásilky případným nezmocněným jednatelem.
14. Závěr odvolacího soudu o doručení vyrozumění na místě dosílky dne 4. ledna 2022 a na to navazující závěr o opožděnosti žaloby podané k insolvenčnímu soudu dne 9. února 2022 je s výše uvedeným v souladu.
15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 1. 2025 Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu