MSPH 77 INS
13634/2010
177 ICm 4059/2020
29
ICdo 35/2024-153
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a
soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce JUDr.
Petra Michala, Ph.D., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, jako
insolvenčního správce dlužníka ŽIŠKA Consulting s. r. o., proti žalované G. Š.,
zastoupené Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Čáslavská
1750/8, PSČ 130 00, za účasti ŽIŠKA Consulting s. r. o., se sídlem v Praze 3,
Malešická 2823/20a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27918441, jako
vedlejšího účastníka na straně žalobce, zastoupeného Mgr. Matejem Dvořákem,
advokátem, se sídlem v Praze 1, Školská 695/38, PSČ 110 00, o zaplacení částky
3 333 010 Kč do majetkové podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 177 ICm 4059/2020, jako incidenční spor v insolvenční věci
vedlejšího účastníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 77 INS
13634/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25.
září 2023, č. j. 177 ICm 4059/2020, 106 VSPH 667/2022-127 (MSPH 77 INS
13634/2010), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Žalobou ze dne 16. listopadu 2020 se žalobce (Administrace insolvencí
CITY TOWER, v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka ŽIŠKA Consulting s. r.
o.) domáhal vůči žalované (věřitelce G. Š.) zaplacení částky 3 333 010 Kč do
majetkové podstaty dlužníka podle § 178 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o
úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), s odůvodněním, že
skutečná výše její přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky.
2. Rozsudkem ze dne 7. července 2022, č. j. 177 ICm 4059/2020-80,
Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) uložil žalované zaplatit do
majetkové podstaty dlužníka částku 3 333 010 Kč (bod I. výroku), rozhodl o
nákladech řízení (bod II. a III. výroku) a uložil žalované zaplatit státu
soudní poplatek (bod IV. výroku). Insolvenční soud již o věci rozhodoval (jako
s žalobcem) s JUDr. Petrem Michalem, Ph.D., který se stal novým insolvenčním
správcem dlužníka na základě usnesení insolvenčního soudu ze dne 27. října
2021, č. j. MSPH 77 INS 13634/2010-365. Jako s vedlejším účastníkem řízení na
straně žalobce pak jednal s dlužníkem, který do řízení vstoupil podáním
datovaným 4. prosince 2020.
3. Insolvenční soud vyšel při posuzování žalobou uplatněného nároku
(mimo jiné) z toho, že:
[1] V incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníka vedeném pod sp. zn.
77 ICm 805/2012 byla shledána neúčinnou kupní smlouva ze dne 22. dubna 2010,
jíž dlužník převedl na žalovanou označenou nemovitost za kupní cenu 3 333 010
Kč. Proto insolvenční správce sepsal nemovitost do majetkové podstaty dlužníka.
[2] Podáním ze dne 27. května 2016 insolvenční správce předložil
insolvenčnímu soudu přezkumný list žalované, v němž byl jako důvod pohledávky
uveden nárok na vrácení plnění z neúčinného právního jednání (kupní ceny ve
výši 3 333 010 Kč) ve smyslu § 237 odst. 4 insolvenčního zákona. Pohledávka
žalované představovala 61,15 % všech zjištěných pohledávek.
[3] Na přezkumném jednání dne 16. srpna 2016 insolvenční správce
pohledávku popřel co do pravosti a výše z důvodu neuhrazení kupní ceny. Ze
shodných důvodu ji popřel i dlužník.
[4] V incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníka vedeném pod sp. zn.
177 ICm 3012/2016 insolvenční soud rozsudkem ze dne 20. června 2019, č. j. 177
ICm 3012/2016-316, zamítl žalobu, kterou se žalovaná domáhala určení pravosti a
výše pohledávky z titulu uhrazené kupní ceny za nemovitost. Toto rozhodnutí
potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. června 2020, č. j. 177 ICm
3012/2016, 104 VSPH 665/2019-420 (MSPH 77 INS 13634/2010).
[5] Podáním ze dne 16. prosince 2016 žalovaná podala podnět k výkonu
dohlédací činnosti insolvenčního soudu. Tvrdila, že jednatel dlužníka u ní
uplatňuje různé nároky související s majetkem sepsaným do majetkové podstaty
dlužníka, přičemž se prokazuje plnou mocí udělenou (původním) insolvenčním
správcem Ing. Petrem Benešem. Insolvenční soud usnesením ze dne 6. dubna 2017,
č. j. MSPH 77 INS 13634/2010-B-162 (potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze
ze dne 19. prosince 2019, č. j. MSPH 77 INS 13634/2010, 2 VSPH 926/2017-B-247),
zprostil insolvenčního správce Ing. Petra Beneše funkce a novým insolvenčním
správcem ustanovil Mgr. Josefa Neskusila, LL.M., neboť dospěl k závěru, že Ing.
Petr Beneš závažně porušil povinnosti insolvenčního správce a nepostupoval při
výkonu funkce s odbornou péčí, když udělil jednateli dlužníka plnou moc k
určitým úkonům.
4. Na tomto základě insolvenční soud uzavřel, že jsou splněny podmínky
dle § 178 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona k uložení sankce. K podnětu
žalované (jako přihlášené věřitelky) ze dne 16. prosince 2016 uvedl, že jiný
účastník řízení ani třetí osoba jej nemohly podat, neboť jen žalovaná věděla o
plné moci udělené jednateli dlužníka insolvenčním správcem. Žalovaná tak
„dosáhla odklizení“ (původního) insolvenčního správce, který popřel její
pohledávku a ustanovení nového insolvenčního správce, čímž znatelným způsobem
zasáhla do průběhu insolvenčního řízení. Žalovaná vykonávala v průběhu
insolvenčního řízení práva spojená s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180
insolvenčního zákona. Lze se důvodně domnívat, že „trváním“ na své přihlášce
pohledávky měla v úmyslu zasáhnout do rozvrhu zpeněžení majetku dlužníka a jako
„katastrální“ vlastník nemovitostí ovládnout způsob zpeněžení majetkové
podstaty.
5. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem
změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žalobu zamítl (první výrok) a
rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).
6. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění insolvenčního soudu, která
považoval za správná. Cituje § 178 a § 180 insolvenčního zákona a odkazuje na
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2018, sen. zn. 29 ICdo 30/2016,
uveřejněný pod číslem 40/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen
„R 40/2019“), se neztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že podnět žalované
ze dne 16. prosince 2016 byl výkonem práv věřitele s nezjištěnou pohledávkou.
Naopak dovodil, že tento podnět vedl k nápravě poměrů v insolvenčním řízení.
Jednání žalované nepředstavovalo výkon práv s nezjištěnou pohledávkou dle § 180
insolvenčního zákona, jímž by nepřípustně manipulovala s insolvenčním řízením z
titulu svých hlasů. Její podnět neohrozil postavení ostatních věřitelů, ani
nezkrátil majetkovou podstatu dlužníka. Dále odvolací soud uvedl, že uplatnění
práva s nezjištěnou pohledávkou nepředstavují ani vylučovací žaloby podané
žalovanou ani uplatnění sporné pohledávky v insolvenčním řízení dle § 237 odst.
4 insolvenčního zákona a zamítnutí žaloby na určení pohledávky.
7. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž
namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci
[dovolací důvod podle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil rozsudek
odvolacího soudu tak, že rozsudek insolvenčního soudu se potvrzuje.
8. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že
napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení právní otázky dovolacím soudem
neřešené.
9. Konkrétně jde o otázku, zda je výkonem práv v insolvenčním řízení
spojených s přihlášenou pohledávkou jednání žalované v průběhu insolvenčního
řízení, včetně podnětu ze dne 16. prosince 2016, kterým jako přihlášená
věřitelka zasáhla do rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení.
10. Vedlejší účastník ve vyjádření k dovolání s poukazem na žaloby
podané žalovanou (odpůrčí žalobu, vylučovací žaloby) a na její obranu ve sporu
o odpůrčí žalobě tvrdí, že žalovaná od počátku insolvenčního řízení vedeného na
jeho majetek vědomě „vykonávala práva“. K doplnění dovolací otázky o
specifikaci pojmu „výkonu práv“ Nejvyšší soud poznamenává, že podání vedlejšího
účastníka je vyjádřením k dovolání nikoliv dovoláním.
11. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního
řádu.
12. Dovolání žalobce, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř.,
a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.,
Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
13. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá
(ustálené) judikatuře Nejvyššího soudu. Jde především o R 40/2019, z nějž vyšly
oba soudy a v němž Nejvyšší soud formuloval tyto závěry:
[1] Pojem „výkon práv spojených s pohledávkou“ užitý v § 180
insolvenčního zákona je značně obecný. Dobrat se jeho konkrétního obsahu tak,
aby nedocházelo k nedůvodnému omezení míry participace věřitelů na insolvenčním
řízení, je možné s využitím teleologického a systematického výkladu právní
úpravy.
[2] Výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180
insolvenčního zákona především nemůže být podání věřitelského insolvenčního
návrhu ani podání přihlášky pohledávky včetně dispozice s ní. Ani podání žaloby
o určení pravosti, pořadí či výše přihlášené popřené pohledávky nelze samo o
sobě chápat jako „výkon práv spojených s nezjištěnou pohledávkou“; jde o
zákonem stanovený prostředek zjištění skutečné výše a pořadí popřené
pohledávky, jenž je jedinou možností obrany věřitele proti účinkům popření jeho
pohledávky (§ 198 odst. 1 věta třetí insolvenčního zákona).
[3] Výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180
insolvenčního zákona naopak zásadně bude jakékoli jednání, jež ovlivňuje
insolvenční řízení právě proto, že jde o jednání „z titulu“ přihlášeného
věřitele (účastníka insolvenčního řízení). Výkonem práv spojených s nezjištěnou
pohledávkou tak může být např. popírání pohledávek jiných věřitelů věřitelem s
nadhodnocenou pohledávkou (k níž se po zjištění její skutečné výše nebude
přihlížet). Bude jím zpravidla i výkon práv takového věřitele ve věřitelských
orgánech a výkon práv, jež mohou vést k posílení jeho vlivu ve věřitelských
orgánech. Mezi tato jednání patří zejména (aktivní) hlasování věřitele na
schůzi věřitelů nebo (pasivní) účast věřitele na této schůzi, která se promítla
do hlasování věřitelů, anebo činnost věřitele ve věřitelském výboru či jako
zástupce věřitelů.
[4] Skutečnost, zda věřitel pohledávku přihlásil, případně s ní spojené
právo vykonával v dobré víře, a jak závažné dopady na insolvenční řízení takový
výkon práva měl, je pro posouzení, zda šlo o výkon práva spojený s touto
nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180 insolvenčního zákona, nerozhodná. Tyto
skutečnosti soud vezme v úvahu až při určování výše částky, jež věřiteli uloží
zaplatit do majetkové podstaty dlužníka, resp. jimi může ve výjimečných
případech odůvodnit neuložení povinnosti podle § 178 insolvenčního zákona.
14. K závěrům vysloveným v R 40/2019 se Nejvyšší soud následně přihlásil
(co do výkladu § 178 insolvenčního zákona) např. v usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 28. ledna 2021, sen. zn. 29 NSČR 17/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne
31. srpna 2022, sp. zn. 29 Cdo 1252/2021, uveřejněném pod číslem 63/2023 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.
dubna 2018, sen. zn. 29 NSČR 75/2016, uveřejněném pod číslem 57/2019 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek.
15. K výkladu § 178 a § 180 insolvenčního zákona srov. též důvody
rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2025, sen. zn. 29 ICdo 182/2024.
16. V usnesení ze dne 30. září 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2011, pak
Nejvyšší soud (ve vazbě na úpravu obsaženou v § 180 insolvenčního zákona)
konstatoval, že sankci spočívají v tom, že věřitel, který přihlásil pohledávku,
jejíž zjištěná výše činí méně než 50 % přihlášené částky, bude povinen (na
základě rozhodnutí insolvenčního soudu) odvést ve prospěch majetkové podstaty
nejvýše částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila její skutečný
(zjištěný) rozsah, se věřitel může vyhnout tím, že v intencích § 180
insolvenčního zákona nebude (do konečného zjištění výše pohledávky) v
insolvenčním řízení vykonávat práva spojená s (dosud) nezjištěnou pohledávkou.
Přitom závěry usnesení sen. zn. 29 NSČR 53/2011 Nejvyšší soud zformuloval též
na základě závěrů obsažených v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna
2013, sp. zn. Pl. ÚS 36/09.
17. Důvod přikročit na základě obsahu podaného dovolání ke změně výše
ustavených judikatorních závěrů Nejvyšší soud neshledal.
18. Ani Nejvyšší soud nemá žádné pochybnosti o tom, že na základě
skutkového stavu zjištěného oběma soudy lze v poměrech projednávané věci dospět
k závěru, že žalovaná (ve smyslu § 180 insolvenčního zákona) nevykonávala
věřitelská práva spojená se svou přihlášenou nezjištěnou pohledávkou. Podnět
žalované ze dne 16. prosince 2016 přispěl k nápravě poměrů v insolvenčním
řízení, neohrozil postavení ostatních věřitelů, ani nezkrátil majetkovou
podstatu dlužníka; nelze jej považovat za úkon, kterým by žalovaná nepřípustně
manipulovala s insolvenčním řízením z titulu svých hlasů. Bylo tedy namístě
aplikovat § 180 insolvenčního zákona. Přitom úvahy, které odvolací soud vedly k
závěru, podle nichž (další) jednání žalované v průběhu insolvenčního řízení
nepředstavovalo výkon práv s nezjištěnou pohledávkou dle § 180 insolvenčního
zákona, Nejvyšší soud neshledává zjevně nepřiměřenými.
19. Nejvyšší soud nepřehlédl, že v době po vydání napadeného rozhodnutí
insolvenční soud usnesením ze dne 16. září 2025, č. j. MSPH 77 INS
13634/2010-B-579, zrušil konkurs na majetek dlužníka po splnění rozvrhového
usnesení. S ohledem na odvolání dlužníka proti tomuto rozhodnutí (podání
datované 29. září 2025) Nejvyšší soud poznamenává, že samotné rozhodnutí o
odmítnutí dovolání není pokračováním v incidenčním sporu ve smyslu § 159 odst.
3 insolvenčního zákona (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna
2017, sen. zn. 29 ICdo 54/2015).
20. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v
insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i
zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2025
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu