Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 ICdo 72/2025

ze dne 2025-05-29
ECLI:CZ:NS:2025:29.ICDO.72.2025.1

MSPH 88 INS 6424/2021 247 ICm 1301/2022 29 ICdo 72/2025-291

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce AZAM - insolvence, v. o. s., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1417/25, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 08777993, jako insolvenčního správce dlužníka C2H Equity a. s., zastoupeného JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, proti žalovanému L. D., zastoupenému JUDr. Pavlem Kormanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4, PSČ 110 00, o určení neúčinnosti právních jednání, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 247 ICm 1301/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka C2H Equity a. s., se sídlem v Praze 1, Bílkova 855/19, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 06358977, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 88 INS 6424/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. ledna 2025, č. j. 247 ICm 1301/2022, 101 VSPH 540/2024-258 (MSPH 88 INS 6424/2021), o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:

Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. ledna 2025, č. j. 247 ICm 1301/2022, 101 VSPH 540/2024-258 (MSPH 88 INS 6424/2021), se zamítá.

1. Rozsudkem ze dne 19. dubna 2024, č. j. 247 ICm 1301/2022-203, ve znění usnesení ze dne 16. září 2024, č. j. 247 ICm 1301/2022-227, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Určil, že soluční právní jednání, jímž dlužník (C2H Equity a. s.) zaplatil žalovanému (L. D.) na bankovní účet č. 2800043198/2010 na vrácení zápůjčky a na zaplacení sjednaných úroků zápůjčky částku v souhrnné výši 2 105 000 Kč dle smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi dlužníkem a žalovaným dne 10. prosince 2019, jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinná; jde o platbu dlužníka žalovanému ze dne 17. června 2020 ve výši 70 000 Kč a platbu ze dne 18. září 2020 ve výši 2 035 000 Kč (bod I. výroku).

[2] Uložil žalovanému zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku 2 105 00 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod II. výroku).

[3] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 49 368 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod IV. výroku).

[4] Uložil žalovanému zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod V. výroku).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným

rozsudkem:

[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

[2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 458,70 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a vrátil věc insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, neboť výkon napadených rozsudků mu může způsobit nezvratné škody. K tomu uvádí, že částka přiznána napadenými rozsudky je značného rozsahu (přesahující dva miliony Kč).

4. Pro dovolací řízení je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění.

5. Podle ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

6. Žalovaný v návrhu na odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že přiznaná částka 2 105 000 Kč je značného rozsahu a výkon rozhodnutí mu může způsobit nezvratné škody. Tato tvrzení jsou však pro posouzení důvodnosti návrhu na odklad nedostatečná, neboť nevypovídají ničeho (zejména) o majetkových poměrech žalovaného. Závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se totiž poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 78/2020“).

7. V části, jíž odvolací soud potvrdil prvním výrokem napadeného rozhodnutí bod I. výroku rozsudku insolvenčního soudu, jde nadto o výrok (ve věci samé) o určení, který pojmově nelze vykonat.

8. Poměřováno závěry R 78/2020 Nejvyšší soud v projednávané věci důvody pro odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu neshledal. Proto návrh žalovaného zamítl.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2025

JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu