Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 ICdo 78/2025

ze dne 2025-05-29
ECLI:CZ:NS:2025:29.ICDO.78.2025.1

KSOS 31 INS 4184/2021 11 ICm 3470/2022 29 ICdo 78/2025-235

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Mgr. Petra Brože, se sídlem v Praze 4, U Zátiší 545/3, PSČ 147 00, jako insolvenčního správce dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., zastoupeného Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, PSČ 110 00, proti žalovanému ABSOLUT-MARKETING s. r. o., se sídlem v Ostravě, Tyršova 885/24, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 26859793, za účasti CREDITEX HOLDING, a. s., se sídlem v Praze 9, U Vysočanského pivovaru 701/3, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 16193938, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, PSČ 120 00, a dále za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1836/21, PSČ 729 01, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 3470/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Svojsíkova 1596/2, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 25872117, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. listopadu 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022, 12 VSOL 280/2024-199 (KSOS 31 INS 4184/2021), takto:

Dovolání se odmítá.

1. U Krajského soudu v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) je pod sp. zn. 11 ICm 3470/2022 vedeno řízení o odpůrčí žalobě podané žalobcem (Mgr. Petrem Brožem, jako insolvenčním správcem dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o.) proti žalovanému (ABSOLUT-MARKETING s. r. o.) za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

2. Usnesením ze dne 5. září 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022-172, insolvenční soud připustil, aby společnost CREDITEX HOLDING, a. s. (dále jen „společnost C“), vystupovala v řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce.

3. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. listopadu 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022, 12 VSOL 280/2024-199 (KSOS 31 INS 4184/2021), potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

4. Oba soudy shodně vyšly z § 16 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), přičemž odvolací soud se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že přihlášený věřitel (jímž je společnost C) má jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce právní zájem na výsledku řízení o odpůrčí žalobě, k čemuž příkladmo poukázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2016, sen. zn. 29 ICdo 96/2015, uveřejněného pod číslem 51/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 51/2018“) [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 ICdo 119/2016, uveřejněného v časopise Soudní judikatura, číslo 3, ročníku 2018, pod číslem 36, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2019, sen. zn. 29 ICdo 65/2017, uveřejněného pod číslem 14/2020 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 14/2020“). II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Konkrétně klade následující otázky: [1] Je možné posoudit vstup vedlejšího účastníka do řízení vedle žalobce jako zneužití práva a lze takový postup shledat rozporným s dobrými mravy v kontextu skutečností spočívajících ve společném jednání žalobce a vedlejšího účastníka v dosavadním průběhu insolvenčního řízení a všech ostatních incidenčních řízení, ve kterých vedlejší účastník rovněž vstupuje do řízení vedle žalobce? [2] Lze brát na zřetel a posuzovat skutečnosti jako je vzájemný vztah žalobce a vedlejšího účastníka v dosavadním průběhu insolvenčního řízení a v dosavadním průběhu všech ostatních incidenčních řízení vedených v rámci téhož insolvenčního řízení při posouzení zákonnosti vstupu vedlejšího účastníka vedle žalobce v tomto jednom konkrétním řízení?

6. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje ve prospěch závěru, že okolnosti promítnuté v otázkách měly být zohledněny při rozhodování o přípustnosti vstupu vedlejšího účastníka do incidenčního sporu.

8. Žalobce a vedlejší účastník ve vyjádřeních navrhují dovolání odmítnout, případně zamítnout. III. Přípustnost dovolání

9. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

11. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do posouzení předpokladů přípustnosti vedlejšího účastenství souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu představovanou vedle rozhodnutí, z nichž vyšel odvolací soud (R 51/2018, usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 119/2016, R 14/2020) např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. 29 ICdo 9/2013, uveřejněným pod číslem 89/2013 Sb. rozh. obč.

12. Pro posouzení přípustnosti vedlejšího účastenství není podstatné, že dovolatel zpochybňuje motivaci vedlejšího účastníka pro vstup do incidenčního sporu a způsob, jakým vedlejší účastník a insolvenční správce postupují v insolvenčním řízení (srov. v typově shodném incidenčním sporu vzešlém z téhož insolvenčního řízení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2025, sen. zn. 29 ICdo 43/2025).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2025

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu