KSBR 29 INS XY
29 ICm XY
29 ICdo 99/2018-108
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana
Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci
žalobce Českého inkasního kapitálu, a. s., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě,
Václavské nám. 808/66, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27646751,
zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova
1326/5, PSČ 140 00, proti žalovaným 1/ JUDr. Ladislavu Paulusovi, se sídlem v
Brně, Veveří 456/9, PSČ 602 00, jako insolvenčnímu správci dlužnice M. K.,
zastoupenému Mgr. Jakubem Hartmanem, advokátem, se sídlem v Brně, Veveří 456/9,
PSČ 602 00, a 2/ M. K., narozené XY, bytem XY, o určení pravosti pohledávky,
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 ICm XY, jako incidenční spor v
insolvenční věci dlužnice M. K., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.
KSBR 29 INS XY, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 26. dubna 2018, č. j. 29 ICm XY, 12 VSOL XY (KSBR 29 INS XY),
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Rozsudkem ze dne 16. listopadu 2017, č. j. 74/29 ICm XY, ve znění usnesení z
téhož dne, č. j. 74/29 ICm XY, rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen
„insolvenční soud“) o žalobě žalobce (Českého inkasního kapitálu, a. s.),
směřující vůči žalovaným (JUDr. Ladislavu Paulusovi, jako insolvenčnímu správci
dlužnice M. K., a dlužnici), tak, že určil, že pohledávka žalobce P8 ve výši 66
059,83 Kč přihlášená do insolvenčního řízení je po právu (bod I. výroku), a
rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku). K odvolání prvního žalovaného Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným
rozhodnutím rozsudek insolvenčního soudu potvrdil (první výrok) a rozhodl o
nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání,
které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že v posouzení otázky, kterou dovolatel předkládá Nejvyššímu
soudu k řešení (důvodnosti námitky promlčení), je napadené rozhodnutí v souladu
s následujícími závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu:
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího
soudu ze dne 10. července 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněného pod
číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [které je (stejně jako
další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových
stránkách Nejvyššího soudu], plyne, že (bez jakýchkoli pochyb u rozhodčích
nálezů vydaných v době před 1. dubnem 2012, mezi které patří i rozhodčí nález,
o nějž jde v této věci) exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález
jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl
vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k
tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným
lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem o rozhodčím řízení. Není pochyb o tom, že tam, kde rozhodčí nález neprochází testem vykonatelnosti
(posouzením, zda jde o způsobilý exekuční titul) v exekučním nebo vykonávacím
řízení proto, že na majetek případného povinného je vedeno insolvenční řízení,
lze obdobný závěr přijmout v případném sporu o pravost nebo výši pohledávky,
kterou věřitel přihlásí do insolvenčního řízení jako vykonatelnou s poukazem na
rozhodčí nález coby exekuční titul (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze
dne 31. března 2014, sen. zn. 29 ICdo 2/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
29. června 2015, sen. zn. 29 ICdo 10/2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze
dne 30. listopadu 2015, sen. zn. 29 ICdo 44/2013). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2016, sen. zn. 23 ICdo
19/2015, uveřejněného pod číslem 99/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, promlčecí doba přestává běžet zahájením rozhodčího řízení, i když
rozhodčí smlouva je neplatná. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2016, sen. zn.
29 ICdo
41/2014, uveřejněného pod číslem 100/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, dokud insolvenční soud v incidenčním sporu neurčí (neuvede v
důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož
byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z
něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí. Argumentuje-li dovolatel závěry Ústavního soudu učiněnými v nálezu ze dne 31. října 2016, sp. zn. IV. ÚS 2524/16, pak pomíjí, že rozhodnutí se zakládá na
odlišném skutkovém základu, když v tam posuzované věci věřitel započal vymáhání
své pohledávky až za stavu změněné judikatury (po vydání usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, uveřejněného pod číslem
121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), navíc exekuční řízení bylo
zastaveno pro nezpůsobilost rozhodčího nálezu jako exekučního titulu. V
předmětné věci však věřitel zahájil exekuční řízení již před dovolatelem
zmiňovaným „sjednocením judikatury“. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a
§ 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a
žalobce ve sporu o pravost pohledávky nemá právo na náhradu nákladů řízení
proti insolvenčnímu správci [§ 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a
způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (26. dubna 2018) je pro
dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2.,
části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb.,
o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v
insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i
zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2019
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu