29 Nd 509/2025-193
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, U Nového dvora 1076/2, PSČ 142 00, proti žalovanému hlavnímu městu Praha, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o zaplacení částky 735 550 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 255/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2025, č. j. 58 Co 99/2025-148, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk Sajdl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dovolací věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1719/2025.
1. Dne 12. května 2025 podal žalobce dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1719/2025.
2. V podání ze dne 13. srpna 2025 dovolatel namítl podjatost soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla, kteří mají též rozhodovat o jeho dovolání ve výše označené dovolací věci.
3. Dovolatel spatřuje podjatost obou soudců v tom, že jako členové senátu se podíleli na rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1394/2023 a v „usnesení“ (správně v rozsudku) ze dne 21. června 2023, č. j. 28 Cdo 1394/2023-1765, byl vyjádřen právní závěr, podle něhož dovolateli a jeho sestře nenáleží ochrana vlastnického práva cestou obecných předpisů z důvodu nedostatku jejich aktivní legitimace a obcházení restitučních předpisů. Tento názor se stal východiskem pro opakované rozhodování soudů nižších stupňů v řadě dalších řízení, jejichž účastníky jsou dovolatel, jeho sestra nebo oba současně v postavení žalobců a hlavní město Praha jako žalovaný. V nyní projednávané věci je předmětem dovolacího přezkumu právě zmiňovaný právní závěr, jehož „autory jsou dva ze tří soudců určeného senátu“. Existuje tedy důvodná obava, že tito soudci nebudou schopni či ochotni objektivně zvážit argumenty proti jimi dříve vyjádřenému názoru. Dovolatel tak má pochybnost o nepodjatosti jmenovaných soudců, a to i „podle kritéria vnější nestrannosti dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“.
4. Soudci Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk Sajdl ve vyjádřeních k námitce podjatosti ze dne 2. září 2025 shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah. Žádný zájem nemají ani na výsledku sporu.
5. Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Důvod vyloučení založený na tom, že označení soudci rozhodovali o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1394/2023, vylučuje jako způsobilou námitku přímo znění § 14 odst. 4 o. s. ř.; rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
9. Příslušný senát Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1719/2025. Jelikož nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 9. 2025
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu