29 Nd 540/2025-282
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobkyně J. T., zastoupené Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, U Nového dvora 1076/2, PSČ 142 00, proti žalovanému hlavnímu městu Praze, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o zaplacení částky 721 444 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 13/2024, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2025, č. j. 70 Co 121/2025-178, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk Sajdl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1674/2025.
1. Žalobkyně podala (podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 3 června 2025) dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1674/2025.
2. Podáním datovaným 13. srpna 2025 namítla dovolatelka podjatost soudců soudního oddělení 28 Nejvyššího soudu Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla. Ve vztahu k těmto soudcům dovolatelka tvrdí, že s ohledem na jejich poměr k věci je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti; oba soudci totiž byli členové senátu Nejvyššího soudu, jenž vydal usnesení ze dne 21. června 2023, sp. zn. 28 Cdo 1394/2023, ve kterém Nejvyšší soud přijal závěr, že dovolatelce a jejímu bratrovi nenáleží ochrana vlastnického práva; dovolatelka má „důvodnou obavu“, že tito soudci „nebudou schopni či ochotni objektivně zvážit argumenty proti vlastnímu dříve vyjádřenému názoru“.
3. Označení soudci Nejvyššího soudu ve vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají vztah, který by zakládal důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Účastníky řízení neznají a nemají zájem na výsledku sporu.
4. Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
5. Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že dovolatelka ve vznesené námitce podjatosti nevymezila žádný konkrétní důvod podjatosti soudců Nejvyššího soudu, jenž by splňoval výše popsané. Důvodem pro vyloučení soudce naopak výslovně nejsou (nemohou být) okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o. s. ř.)
9. Příslušný senát Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování dovolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu