29 Nd 541/2025-187
USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně J. T., zastoupené Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, U Nového dvora 1076/2, PSČ 142 00, proti žalovanému hlavnímu městu Praze, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o zaplacení částky 735 550 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 254/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2025, č. j. 70 Co 97/2025-131, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto: Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk Sajdl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2032/2025.
1. Žalobkyně podala (podáním datovaným 17. května 2025) dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2032/2025.
2. Podáním ze dne 13. srpna 2025 namítla dovolatelka podjatost dvou soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28, Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla, kteří mají v senátu spolu se soudcem JUDr. Janem Eliášem, Ph.D., rozhodovat (v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu) o jejím dovolání ve výše označené dovolací věci.
3. Ve vztahu k oběma uvedeným soudcům poukazuje dovolatelka na to, že byli členy senátu Nejvyššího soudu, který vydal usnesení (správně rozsudek) ze dne 21. června 2023, sp. zn. 28 Cdo 1394/2023, ve věci, v níž byli účastníky rovněž dovolatelka a žalovaný. Ve zmíněném rozsudku Nejvyšší soud vyjádřil právní názor, který byl podkladem i pro nyní dovoláním napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze. V projednávané věci tak má být předmětem dovolacího přezkumu závěr, jehož „autory“ jsou dva soudci senátu, jemuž byla věc přidělena. Dovolatelka má důvodnou pochybnost o nestrannosti jmenovaných soudců, když míní, že nebudou schopni objektivně zvážit argumenty proti vlastnímu dříve vyjádřenému názoru.
4. Označení soudci ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze dne 15. září 2025) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah, ani nemají žádný zájem na výsledku sporu.
5. Nejvyšší soud (senát č. 29, kterému náleží podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu o podané námitce podjatosti rozhodnout) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
6. Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
7. Dle § 16 odst. 1 o. s. ř., o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
8. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
9. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
10. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
11. Ve světle výše uvedeného Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení dovolatelky ani z obsahu spisu (poměřováno § 14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by označení soudci byli z rozhodování o dovolání vyloučeni.
12. Dovozuje-li dovolatelka podjatost jmenovaných soudců z toho, že podle jejího názoru nesprávně rozhodli v jiném řízení, potom zjevně přehlíží, že podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 311/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
13. Příslušný senát Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto rozhodl, že shora označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci.
14. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2025
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu