KSBR 29 INS XY 29 NSČR 145/2016-B-545
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka R. Č., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 29 INS XY, o zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, o dovolání JUDr. Josefa Cupky, se sídlem v Praze 2, Trojanova 342/18, PSČ 120 00, insolvenčního správce dlužníka, zastoupeného Mgr. Bc. Tomášem Hodysem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. dubna 2016, č. j. KSBR 29 INS XY, 3 VSOL YX, takto:
Dovolání se odmítá.
[1] Usnesením ze dne 16. září 2015, č. j. KSBR 29 INS XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka R. Č.:
1/ Zprostil funkce insolvenčního správce dlužníka JUDr. JUDr. Josefa Cupku (dále jen „J. C.“) [bod I. výroku].
2/ Ustanovil novým insolvenčním správcem dlužníka JUDr. Jaroslava Brože MJur (bod II. výroku).
3/ Uložil J. C., aby nejpozději do 7 dnů od doručení usnesení řádně informoval nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předal mu všechny doklady souvisící s výkonem funkce (bod III. výroku).
[2] K odvolání J. C., dlužníka a věřitelského výboru dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. dubna 2016, č. j. KSBR 29 INS XY, 3 VSOL XY: 1/ Odmítl odvolání věřitelského výboru dlužníka v rozsahu, v němž směřovalo proti bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu (první výrok). 2/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku (druhý výrok).
[3] Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podal J. C. dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky:
Zda provedení zpeněžení majetkové podstaty dražbou dle ustanovení § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), a o změně dalších zákonů, v aktuálním znění, je legálním a legitimním způsobem zpeněžení podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)?
[4] Odvolacímu soudu vytýká dovolatel nesprávné právní posouzení předmětné otázky (pro účely zkoumání, zda byl důvod jej zprostit funkce podle § 32 insolvenčního zákona), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
[5] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. Dále formulované úvahy se pak váží k insolvenčnímu zákonu ve znění účinném do 18. září 2016.
[6] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolatelem položenou otázku zodpověděl ve své judikatuře způsobem souladným s napadeným rozhodnutím v rozhodnutích vydaných zčásti před a zčásti po podání dovolání v této věci. Jde o tyto závěry a o tato rozhodnutí Nejvyššího soudu:
[7] V insolvenčním řízení platí, že majetek zapsaný v majetkové podstatě lze zpeněžit pouze některým ze způsobů uvedených v § 286 insolvenčního zákona. Vedle veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách a prodeje movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, lze majetek zpeněžit také prodejem mimo dražbu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2015, sen. zn. 29 ICdo 26/2013, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2016, pod číslem 75, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2018, sen. zn. 29 NSČR 179/2016).
[8] Obecné ustanovení o jednotlivých a jediných možných způsobech zpeněžení je obsaženo v § 286 insolvenčního zákona (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2017, sen. zn. 29 NSČR 47/2015).
[9] Zpeněžil-li insolvenční správce majetek dlužníka dražbou provedenou soudním exekutorem podle zvláštního předpisu, tj. v rozporu s ustanovením § 286 odst. 1 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 30. června 2017), které neupravovalo takový způsob zpeněžení, porušil tím povinnost postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí (§ 36 odst. 1 insolvenčního zákona) [usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 179/2016].
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. července 2018
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu