Judikát 29 NSCR 3/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:29.01.2026
Senátní značka:29 NSCR 3/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:29.NSCR.3.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Oddlužení
Oddlužení (přerušení, zrušení)
Dotčené předpisy:§ 418 IZ. Kategorie rozhodnutí:E MSPH 90 INS 23467/2021
29 NSČR 3/2026-B-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice J. C., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 23467/2021, o zrušení schváleného oddlužení, o dovolání Mgr. Jany Fábry Payne, M. iur. comp., se sídlem v Praze 1, Dušní 928/1, PSČ 110 00, insolvenční správkyně dlužnice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2025, č. j. MSPH 90 INS 23467/2021, 1 VSPH 1286/2025-B-48, takto: Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 23. září 2025, č. j. MSPH 90 INS 23467/2021-B-42, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zrušil oddlužení dlužnice J. C. (bod I. výroku), insolvenční řízení zastavil (bod II. výroku), rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně Mgr. Jany Fábry Payne, M. iur. comp. (body III., IV. a V. výroku), zprostil insolvenční správkyni funkce (bod VI. výroku) a uložil jí vyplatit zbývající deponované finanční prostředky na účtu majetkové podstaty dlužnici (bod VII. výroku).
2. Insolvenční soud zrušil schválené oddlužení, neboť dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nemá žádný příjem, z něhož by bylo možné řádně provádět srážky; z těchto důvodů sama navrhla zrušení oddlužení.
3. K odvolání insolvenční správkyně proti bodu I. výroku Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční správkyně dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud „opravil“ bod I. výroku usnesení insolvenčního soudu v tom smyslu, že se oddlužení dlužnice zrušuje pro nepoctivý záměr.
5. Dovolatelka namítá, že není správné, aby soud k návrhu insolvenční správkyně na zrušení oddlužení pro nepoctivost nepřihlížel za situace, kdy návrh dlužnice na zrušení oddlužení byl podán účelově s úmyslem zabránit vydání usnesení o zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr.
6. Dlužnice ve vyjádření popírá, že by oddlužením sledovala nepoctivý záměr.
7. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
MSPH 90 INS 23467/2021 29 NSČR 3/2026-B-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice J. C., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 23467/2021, o zrušení schváleného oddlužení, o dovolání Mgr. Jany Fábry Payne, M. iur. comp., se sídlem v Praze 1, Dušní 928/1, PSČ 110 00, insolvenční správkyně dlužnice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2025, č. j. MSPH 90 INS 23467/2021, 1 VSPH 1286/2025-B-48, takto:
Dovolání se odmítá.
venční správkyně na zrušení oddlužení pro nepoctivost nepřihlížel za situace, kdy návrh dlužnice na zrušení oddlužení byl podán účelově s úmyslem zabránit vydání usnesení o zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr.
6. Dlužnice ve vyjádření popírá, že by oddlužením sledovala nepoctivý záměr.
7. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v otázce zkoumání nepoctivého úmyslu dlužníka v případě, že dlužník sám navrhl zrušení oddlužení, v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které dovolací soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.
8. Již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2023, sen. zn. 29 NSČR 43/2022, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 92/2023, na něž přiléhavě odkázal i odvolací soud v odstavci 9 napadeného usnesení, Nejvyšší soud vysvětlil, že je-li důvod zrušit oddlužení, jelikož to dlužník navrhl, nemá insolvenční soud zkoumat splnění předpokladů pro zrušení oddlužení proto, že jím je sledován nepoctivý záměr, jen z toho důvodu, že by z rozhodnutí o zrušení oddlužení mohl v budoucnu (při rozhodování o jiném návrhu na povolení oddlužení u téhož dlužníka) vyjít jiný insolvenční soud.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 1. 2026 Mgr. Milan Polášek předseda senátu
1. Usnesením ze dne 23. září 2025, č. j. MSPH 90 INS 23467/2021-B-42, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zrušil oddlužení dlužnice J. C. (bod I. výroku), insolvenční řízení zastavil (bod II. výroku), rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně Mgr. Jany Fábry Payne, M. iur. comp. (body III., IV. a V. výroku), zprostil insolvenční správkyni funkce (bod VI. výroku) a uložil jí vyplatit zbývající deponované finanční prostředky na účtu majetkové podstaty dlužnici (bod VII. výroku).
2. Insolvenční soud zrušil schválené oddlužení, neboť dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nemá žádný příjem, z něhož by bylo možné řádně provádět srážky; z těchto důvodů sama navrhla zrušení oddlužení.
3. K odvolání insolvenční správkyně proti bodu I. výroku Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční správkyně dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud „opravil“ bod I. výroku usnesení insolvenčního soudu v tom smyslu, že se oddlužení dlužnice zrušuje pro nepoctivý záměr.
5. Dovolatelka namítá, že není správné, aby soud k návrhu insolvenční správkyně na zrušení oddlužení pro nepoctivost nepřihlížel za situace, kdy návrh dlužnice na zrušení oddlužení byl podán účelově s úmyslem zabránit vydání usnesení o zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr.
6. Dlužnice ve vyjádření popírá, že by oddlužením sledovala nepoctivý záměr.
7. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v otázce zkoumání nepoctivého úmyslu dlužníka v případě, že dlužník sám navrhl zrušení oddlužení, v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které dovolací soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.
8. Již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2023, sen. zn. 29 NSČR 43/2022, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 92/2023, na něž přiléhavě odkázal i odvolací soud v odstavci 9 napadeného usnesení, Nejvyšší soud vysvětlil, že je-li důvod zrušit oddlužení, jelikož to dlužník navrhl, nemá insolvenční soud zkoumat splnění předpokladů pro zrušení oddlužení proto, že jím je sledován nepoctivý záměr, jen z toho důvodu, že by z rozhodnutí o zrušení oddlužení mohl v budoucnu (při rozhodování o jiném návrhu na povolení oddlužení u téhož dlužníka) vyjít jiný insolvenční soud.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 1. 2026
Mgr. Milan Polášek předseda senátu