KSPH 41 INS 11480/2010
29 NSČR
40/2012-B-366
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci
dlužníka ČKD Kutná Hora, a. s., se sídlem v Kutné Hoře, Karlov 197, PSČ 284 49,
identifikační číslo osoby 00508055, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.
zn. KSPH 41 INS 11480/2010, o návrhu dlužníka na povolení reorganizace, o
návrhu dlužníka na vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein není vyloučen z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, 2
VSPH 353/2012.
Proti usnesení insolvenčního soudu podal odvolání věřitel E.ON Energie, a. s. (dále jen „společnost E.). V průběhu odvolacího řízení (jež je u Vrchního soudu
v Praze vedeno pod sen. zn. 2 VSPH 353/2012) uplatnil dlužník podáním ze dne 6. června 2012 (č. l. B-362) námitku podjatosti soudce odvolacího soudu JUDr. Jiřího Goldsteina, který je členem senátu 2 VSPH, jenž má o odvolání
společnosti E. rozhodnout. Dlužník spatřuje důvod pro vyloučení jmenovaného soudce v jeho „údajném“
přátelském vztahu k manželům P. P. a M. P., kteří jsou společníky stejné
advokátní kanceláře (bnt - pravda & partner, s. r. o.) jako zástupce
společnosti E. Mgr. Jan Šrámek. Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein ve vyjádření k uplatněné
námitce podjatosti uvedl, že k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům nemá
žádný vztah a manžele Pravdovy nezná. Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen
„o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu
vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc
u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání
(odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni
také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali
(odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v
jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z
projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu
brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií (srov. shodně Drápal, L.,
Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 76 - 78) i soudní praxí (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v
časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k
věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané
věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem
řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by
mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak
mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy
soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání
(např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v
důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu
deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v
konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné
okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o
nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldsteina. Jmenovaný
soudce nemá k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jeho
vyjádření - žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah,
který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí
předmětné věci. Takový vztah přitom nelze - oproti přesvědčení dlužníka - dovodit ani z
okolností, které popsal v uplatněné námitce podjatosti. Dlužníkem tvrzený
přátelský vztah soudce k osobám, které společně se zástupcem účastníka řízení
vykonávají advokacii jako společníci společnosti s ručením omezeným, bez
dalšího nepřípustný poměr soudce k zástupci účastníka ve smyslu ustanovení §
14 odst. 1 o. s. ř. založit nemůže (tyto osoby se řízení v projednávané věci
nijak neúčastní). Z vyjádření jmenovaného soudce se nadto podává, že manžele
P. ani nezná. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označený soudce Vrchního soudu v
Praze není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u tohoto soudu pod
sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, 2 VSPH 353/2012 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce
podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním
rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci
věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do řízení, se však
doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. června 2012