MSPH 91 INS 9139/2012 29 NSČR 43/2014-A-67
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka MORAVIA SHOP INVEST, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 66, identifikační číslo osoby 25124986, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 91 INS 9139/2012, o insolvenčním návrhu věřitele ACB Ponava, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, identifikační číslo osoby 27571068, zastoupeného Rainerem Frankem, advokátem, se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Holečkova 105/6, PSČ 150 00, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2012, č. j. MSPH 91 INS 9139/2012, 1 VSPH 1417/2012-A-50, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Proti v záhlaví označenému usnesení Vrchního soudu v Praze podal dlužník dovolání (A-55), které posléze, podáním došlým Městskému soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) dne 29. března 2013 (A-60), vzal v plném rozsahu zpět. Nejvyšší soud na základě tohoto dispozitivního úkonu dlužníka dovolací řízení zastavil podle § 243b odst. 5 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K tomu, že dlužník posléze (podáním ze dne 18. září 2013, došlým insolvenčnímu soudu téhož dne) vzal zpětvzetí dovolání „zpět“ (s odůvodněním, že zpětvzetí dovolání učinil v omylu vyvolaném postupem insolvenčního soudu), již Nejvyšší soud nepřihlédl.
Není totiž pochyb o tom, že řádně učiněné zpětvzetí dovolání je jednostranným procesním úkonem účastníka, jehož účinky nastávají tím, že dojde soudu. Stane-li se tak, nelze takový procesní úkon již vzít zpět či jej později odvolat, a to ani v případě, učinil-li by účastník zpětvzetí dovolání v omylu (omyl v procesním úkonu nemá za řízení právní význam). K tomu srov. v soudní praxi např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 29. března 2001, sp. zn. 20 Cdo 1211/99 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2002, pod číslem 49), ze dne 31.
července 2002, sp. zn. 29 Odo 500/2002 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2002, pod číslem 175) a ze dne 31. října 2012, sp. zn. 33 Cdo 3273/2011, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 1997, sp. zn. IV. ÚS 295/97, uveřejněný pod číslem 162/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu. Jen pro úplnost (a bez jakéhokoliv vlivu na výše učiněné závěry) Nejvyšší soud poznamenává, že zjevně nepřiléhavé jsou ostatně i úvahy dovolatele, podle nichž byl postupem insolvenčního soudu (který jej v situaci, kdy podané dovolání nebylo podepsáno advokátem, příp. zaměstnancem dovolatele s právnickým vzděláním, vyzval ve shodě s ustanovením § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o.
s. ř. k odstranění nedostatku povinného zastoupení) uveden v omyl (jenž měl podle dovolatele spočívat v tom, že insolvenční soud postupoval výše uvedeným způsobem i přesto, že dovolatel byl podle plné moci založené ve spise zastoupen advokátem JUDr. Janem Brožem a soudu tak nic nebránilo „dovolání posuzovat tak, jako by splňovalo všechny náležitosti nezbytné k jeho projednání“), na jehož základě pak vzal své dovolání (maje za to, že není schopen požadavku insolvenčního soudu vyhovět) zpět. Dovolatel totiž v této souvislosti jednak přehlíží, že podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení není splněna již tím, že dovolatel je na základě procesní plné moci zastoupen advokátem, nýbrž je současně nezbytné, aby dovolání bylo zvoleným zástupcem dovolatele rovněž podepsáno (srov. § 241 odst. 4 o.
s. ř.), navíc dovolatel v době podání dovolání již tvrzeným zástupcem ani zastoupen nebyl [srov. podání dovolatele ze dne 1. března 2013 (A-58), z jehož obsahu – mimo jiné – plyne, že došlo k zániku plné moci udělené advokátu JUDr. Janu Brožovi a že dovolatel v daný okamžik není zastoupen ani jiným advokátem (srov. též ustanovení § 28 odst. 2 o. s. ř.)].
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. dubna 2014
JUDr. Jiří Z a v á z a l předseda senátu