Judikát 29 NSCR 84/2024
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:26.02.2026
Senátní značka:29 NSCR 84/2024
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:29.NSCR.84.2024.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Insolvenční řízení
Insolvenční správce
Dotčené předpisy:§ 302 odst. 3 IZ. Kategorie rozhodnutí:E MSPH 98 INS 3033/2020
29 NSČR 84/2024-B-67
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Kangil Services, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Strančická 1332/23, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 26209381, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 3033/2020, o schválení konečné zprávy, o dovolání věřitele č. 5 J. K., zastoupeného Mgr. Ondřejem Lukášem Machalou, LL.M., MBA, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Dědinách 733/22, PSČ 141 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2024, č. j. MSPH 98 INS 3033/2020, 1 VSPH 229/2024-B-54, takto: Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 29. listopadu 2023, č. j. MSPH 98 INS 3033/2020-B-45, schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (Ing. Radomíra Válka) ze dne 13. dubna 2023 tak, že příjmy činí 50 000 Kč (včetně zálohy na náklady insolvenčního řízení složené ve výši 50 000 Kč) a výdaje činí 105 168 Kč (z toho hotové výdaje insolvenčního správce 359 Kč a odměna insolvenčního správce 54 450 Kč včetně daně z přidané hodnoty) [bod I. výroku], rozhodl o způsobu uspokojení hotových výdajů a odměny insolvenčního správce (body II. a III. výroku) a určil částku k rozdělení věřitelům ve výši 0 Kč (bod IV. výroku).
2. K odvolání věřitele č. 5 (Jiřího Krejčího) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. dubna 2024, č. j. MSPH 98 INS 3033/2020, 1 VSPH 229/2024-B-54, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
3. Odvolací soud – cituje ustanovení § 214, § 302 odst. 1, 2 a 3, § 303 odst. 1, § 304, § 305 odst. 1, § 306 a § 308 odst. 1 písm. d/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – shodně s insolvenčním soudem dospěl k závěru, že námitky věřitele č. 5 podané proti konečné zprávě nebyly důvodné, a že insolvenční správce za účelem zjištění majetkové podstaty použil veškeré dostupné možnosti a prostředky, jež měl k dispozici. Věřitel č. 5 ani jiní věřitelé neuvedli žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru, že dlužník (Kangil Services, s. r. o.) vlastní konkrétní majetek, který nebyl insolvenčním správcem dohledán a zapsán do soupisu majetkové podstaty.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 5 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od (v dovolání blíže označené) ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s.
ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu, popřípadě insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
5. Konkrétně dovolatel (podle obsahu dovolání) klade otázku, zda byly splněny všechny předpoklady pro schválení konečné zprávy. Z obsáhlého dovolání se podává zejména to, že brojí proti dlužníkem předloženému seznamu majetku ze dne 15. srpna 2022, který má za účelový a nepravdivý. Upozorňuje, že seznam majetku zjevně nebyl podepsán osobou oprávněnou a neobsahuje ani výslovné prohlášení o úplnosti a pravdivosti uváděných údajů. Insolvenční soud nehájil společný zájem věřitelů za situace, kdy nepoctivě jednající dlužník nepředložil řádný seznam majetku a nebyl proveden výslech jeho statutárního orgánu.
6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel dále argumentuje, že insolvenční správce nepostupoval řádně při zjišťování a zpeněžování majetkové podstaty, zejména ve vztahu k pohledávce dlužníka z titulu náhrady škody za třetími osobami (P. K., J. K. a H. D.), která byla vyňata z majetkové podstaty. Insolvenční správce nedohledal a nezpeněžil další majetek dlužníka (vysokozdvižné vozíky) a soudy před schválením konečné zprávy nezohlednily, že insolvenční správce porušil své zákonné povinnosti při výkonu funkce.
7. Schválená konečná zpráva podle dovolatele neobsahuje přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených naroveň; insolvenční správce ani neuvedl, že podal „daňové tvrzení“ ke dni předložení konečné zprávy. Dovolatel rovněž poukazuje na vady řízení spočívají v neprovedení navržených důkazů; soudy se nevypořádaly se všemi jeho námitkami proti konečné zprávě a argumentace odvolacího soudu je nepřezkoumatelná.
8. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
9. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (6. února 2020) se v tomto řízení uplatní (a to i pro účely posouzení přípustnosti dovolání v této věci) i v době od 1. října 2024 insolvenční zákon ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 252/2024 Sb.].
10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení § 238 o. s. ř., odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
11. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je souladné s judikaturou Nejvyššího soudu k účelu konečné zprávy, jejím náležitostem a schválení, od které Nejvyšší soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání. Jde především o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 118/2016, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 134/2017, jakož i např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 84/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2021, sen. zn. 29 NSČR 103/2020, uveřejněné pod číslem 10/2022 Sb. rozh. obč., či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2022, sen. zn. 29 NSČR 74/2021. 12.
Rozhodovací praxe je ustálena v názoru, že konečná zpráva neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek (insolvenčních) věřitelů; o tom rozhoduje insolvenční soud v rozvrhovém usnesení. Jakkoliv platí, že konečná zpráva má vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, jakož i v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce (srov. § 302 odst. 3 insolvenčního zákona), podstatou konečné zprávy je přehled o příjmech a výdajích z majetkové podstaty (pohledávkách za majetkovou podstatou a pohledávkách postavených jim na roveň) a údaj o tom, jaká částka je k dispozici pro rozvrh.
13. Napadené rozhodnutí je s ustálenou judikaturou v souladu potud, že na správnost závěrů konečné zprávy nemá (nemůže mít) vliv procesní postup dlužníka v insolvenčním řízení, který se týká namítané nesprávnosti nebo neúplnosti údajů v seznamu majetku. Námitky dovolatele k obsahovým náležitostem konečné zprávy nemají oporu ve spise, když vytýkanými formálními vadami ohledně svých podstatných náležitostí netrpí. Oba soudy se též podrobně zabývaly postupem insolvenčního správce a neshledaly jeho pochybení při zjišťování a zpeněžování majetku náležejícího do majetkové podstaty (srov. odst. 9 a 10 usnesení insolvenčního soudu a odst. 14 napadeného usnesení odvolacího soudu); to se týká i vynětí pohledávky za třetími osobami ze soupisu majetkové podstaty (z důvodu obtížné dobytnosti) a neprovedení výslechu jednatele dlužníka (k porušení povinností insolvenčního správce srov. např. usnesení ze dne 26.
srpna 2015, sen. zn. 29 NSČR 2/2014, uveřejněné pod číslem 48/2016 Sb. rozh. obč., či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. 29 NSČR 93/2014, uveřejněného pod číslem 58/2016 Sb. rozh. obč.). Nejvyšší soud nemá důvod v mezích své přezkumné činnosti v rámci dovolacího řízení tento závěr jakkoli zpochybňovat.
14. Námitkou, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, vystihuje dovolatel z obsahového hlediska tzv. jinou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Potud je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněném pod číslem 100/2013 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 100/2013“). V něm vysvětlil, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu dovolání na újmu uplatnění práv dovolatele
15. Nadto s přihlédnutím k § 241a odst. 1 o. s. ř., jež jako jediný způsobilý dovolací důvod vymezuje ten, který je založen na námitce, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a jež výslovně vylučuje tzv. zmatečnostní vady řízení dle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř., nejsou způsobilým dovolacím důvodem ani tvrzené „jiné vady“, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a k nimž Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti toliko u (jinak) přípustného dovolání (§ 242 odst. 3 o. s.
ř.), jestliže takové (tvrzené) procesní vady (zejména při provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky procesního práva ve smyslu § 237 o. s. ř. (jako je tomu i v této věci). K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sb. rozh. obč., stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb., a též R 100/2013.
16. O návrhu na odklad napadeného usnesení Nejvyšší soud samostatně nerozhodoval, neboť rozhodnutím o podaném dovolání se stal tento návrh bezpředmětným; takový návrh byl ostatně zjevně nedůvodný (srov. § 90 insolvenčního zákona).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 2. 2026 Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu