NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
29 Odo 724/2004-781
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivany Štenglové v konkursní věci dlužnice O., akciové společnosti, o návrhu věřitelů a) M. B., b) I. K., a. s., c) Z., d) P. Š., e) P. a f) K. b., na prohlášení konkursu na majetek dlužnice, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 43 K 1/2002, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. března 2004, č.j. 2 Ko 69/2003-640, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. března 2004, č.j. 2 Ko 69/2003-640, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání.
V průběhu odvolacího řízení podáním ze dne 10. ledna 2003, došlým soudu prvního stupně 27. ledna 2003, navrhující konkursní věřitelka K. b. (dále jen „navrhující věřitelka“) - odkazujíc na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - navrhla, aby na její místo vstoupila I. (dále jen „společnost“). Navrhující věřitelka „sdělila“, že pohledávka ze smlouvy o úvěru reg. č. 061097200115 uzavřené dne 16. prosince 1998 mezi K. b. a Z. , zajištěná avalem dlužnice na směnce vystavené Z., přešla dnem 28. listopadu 2002, kdy společnost (postupník) uhradila poslední splátku úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek reg. č. 951302360122 ze dne 25. září 2002 (uzavřené mezi navrhující věřitelkou a společností) na společnost. Současně doložila, že společnost se vstupem do řízení na její místo souhlasí.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. března 2004, č.j. 2 Ko 69/2003-640, návrhu konkursní věřitelky, aby na její místo do řízení vstoupila společnost, vyhověl, s tím, že „v řízení bude nadále pokračováno“ se společností.
V odůvodnění usnesení zejména uvedl, že v dané věci jsou splněny podmínky vyžadované ustanovením § 107a o. s. ř., když smlouvou o postoupení pohledávky bylo osvědčeno postoupení pohledávky konkursní věřitelky vůči Z., od které „odvozuje“ navrhující věřitelka svou aktivní legitimaci k podání návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužnice „z důvodu směnečného rukojemství“, z navrhující věřitelky na společnost. Vzhledem k souhlasu společnosti se vstupem do řízení odvolací soud návrhu vyhověl.
Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a co do důvodu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím odvolacímu soudu vytýká nesprávnost právního posouzení věci.
Dovolatelka zdůrazňuje, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne 25. září 2002 (vzhledem k rozporným údajům v záhlaví a k „vypuštění“ údajů o výši, době a způsobu úhrady úplaty za postoupenou pohledávku) „nemohla vést“ k převodu práv navrhující věřitelky na společnost. Dále považuje za podstatné, že touto smlouvou „měla být“ postoupena pohledávka navrhující věřitelky za Z. a nikoli pohledávka za dlužnicí.
Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. března 2006
JUDr. Petr Gemmel, v.r.
předseda senátu