3 Pzo 1/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. 6. 2023 návrh P. S., nar. XY, trvale bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10 dne 12. 11. 2015 pod sp. zn. 1 Nt 3098/2015, v trestní věci vedené Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod č. j. OKFK-4183/TČ-2015-251101, a podle § 314n odst. 1 trestního řádu rozhodl, takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 11. 2015, sp. zn. 1 Nt 3098/2015, nebyl porušen zákon.
1. Dne 23. 2. 2023 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh P. S. na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který vydala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 12. 11. 2015 pod sp. zn. 1 Nt 3098/2015.
2. Navrhovatel v návrhu uvedl, že odposlech jeho mobilního telefonu byl nařízen v rámci trestního řízení, které se jej týkalo pouze okrajově a které bylo ze strany policejního orgánu ukončeno ve fázi prověřování. Na základě získaných informací v tomto řízení však policejní orgán patrně pojal podezření na spáchání jiného trestného činu. Jedním z podezřelých v tomto (novém) trestním řízení byl navrhovatel. Následně bylo zahájeno rozsáhlé a velmi dlouho trvající vyšetřování, v rámci něhož byly policejním orgánem nashromážděny listinné důkazy v rozsahu 26 svazků a téměř 8 tisíc stran. Proti navrhovateli bylo po 3,5 letech prověřování zahájeno trestní stíhání, v řízení před soudem však byl navrhovatel, stejně jako i ostatní obžalovaní, v plném rozsahu pravomocně zproštěn viny hned rozsudkem soudu prvního stupně. Na základě příkazu k odposlechu byla později navrhovateli způsobena značná škoda i nemajetková újma zapříčiněná nezákonným trestním stíháním. Z toho důvodu a za účelem předejití obdobných případů do budoucna se domáhá posouzení, zda předmětný příkaz k odposlechu byl vydán v souladu s § 88 odst. 1 a 2 trestního řádu, zda byl tento příkaz řádně, pečlivě a přesvědčivě odůvodněn a zda byl daný odposlech proveden v souladu s § 88 odst. 3 trestního řádu.
3. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhl, aby Nejvyšší soud ve smyslu § 88 odst. 8 trestního řádu přezkoumal, zda příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnického čísla XY na období od 12. 11. 2015 do 12. 1. 2016 vydaný dne 12. 11. 2015 Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. V120/2015, 1 Nt 3098/2015, byl řádně vydán podle § 88 odst. 1 a 2 trestního řádu a proveden podle § 88 odst. 3 trestního řádu, a v případě, že shledá porušení zákona příkazem k odposlechu nebo jeho provedením, rozhodl o porušení zákona dle § 314m trestního řádu.
4. Podle § 314l odst. 1 trestního řádu na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 trestního řádu Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
5. Podle § 88 odst. 8 trestního řádu může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 trestního řádu, a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je osobou oprávněnou podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, na jehož účastnické číslo, jehož byl v dané době oprávněným uživatelem, byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
6. Nejvyšší soud proto z podnětu návrhu podaného navrhovatelem přezkoumal označený příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a dospěl k závěru, že zákon porušen nebyl.
7. Podle § 88 odst. 1 trestního řádu účinného v době rozhodování o vydání předmětného příkazu, bylo-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.
8. Z předloženého spisového materiálu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 1 Nt 3098/2015 vyplývá, že v dané věci bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinů pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, pokusu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 256 odst. 1, 2 písm. a), b), c), odst. 3 trestního zákoníku, přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, 4 písm. a) trestního zákoníku, podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a pokusu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku, případně dalších trestných činů. Je nepochybné, že ve věci byla splněna podmínka, že bylo vedeno řízení o trestném činu, ohledně kterého je možno odposlechy povolit.
9. Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky § 88 odst. 1, 2 trestního řádu, které stanoví předpoklady pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, včetně jeho náležitostí. Podle § 88 odst. 2 trestního řádu nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění příkazu musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, odůvodněna musí být i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu.
10. Formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ uvedenou v § 88 odst. 1 trestního řádu zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2 odst. 4 trestního řádu tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Platí tedy, že při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zvažováno, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků, vyžádáním listiny, znaleckým posudkem apod.
11. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. Nt 3098/2015 vyplývá, že dne 11. 11. 2015 byl u tohoto soudu podán státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a to mimo jiné na účastnické číslo XY, jehož uživatelem byl navrhovatel P. S., nar. XY, trvale bytem XY. V návrhu bylo současně konstatováno, že Policií České republiky, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odborem závažné hospodářské trestné činnosti, je pod č. j.
OKFK-4183/TČ-2015-251101 vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinů pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, pokusu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 256 odst. 1, 2 písm. a), b), c), odst. 3 trestního zákoníku, přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, 4 písm. a) trestního zákoníku, podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a pokusu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku, případně dalších trestných činů.
Těchto trestných činů se měli dopustit L. P., nar. XY, P. V., nar. XY, P. P., nar. XY, J. B., nar. XY, případně další neustanovené osoby a společnosti L. C., IČ XY, se sídlem XY, K. T. C. & R., IČ XY, se sídlem XY, C., IČ XY, se sídlem XY, E., IČ XY, se sídlem XY, A. P., IČ XY, se sídlem XY, v blíže nezjištěném období nejméně od počátku roku 2015 do současnosti v Praze, Brně, případně na dalších místech v souvislosti s veřejnými zakázkami zadávanými T. s. k. hl. m. Prahy, IČ XY, se sídlem XY, která je příspěvkovou organizací Hlavního města Prahy, financovanými z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu XY, a to tím, že dodavatelé K., A.
a E. zastoupení dosud nezjištěnými osobami se měli dohodnout, že si nebudou vzájemně konkurovat při ucházení se o veřejné zakázky a předem si určili, který z těchto dodavatelů se bude o kterou zakázku ucházet, čímž došlo k popření smyslu zadávacího řízení, a to s úmyslem získat předmětné veřejné zakázky za vyšší nabídkové ceny, než jaké by vzešly ze zadávacího řízení. V návrhu je dále podrobně popsáno jednání podezřelých osob týkající se pěti konkrétních zakázek, kterých se dohoda měla týkat. Policejní orgán zahájil úkony trestního řízení na základě poznatků zjištěných vlastní operativní činnosti a z veřejných zdrojů.
Všechna popsaná zadávací řízení byla vyhlášena již podruhé, poprvé bylo jejich vyhlášení zrušeno zadavatelem, což mu při druhém vyhlášení stejné veřejné zakázky umožňovalo vybrat vítězného uchazeče i v případě, že v zadávacím řízení podá nabídku pouze jediný uchazeč. Ze zajištěných smluv s jednotlivými dodavateli vyplynulo, že k dodání předmětů plnění mělo dojít do konce roku 2015. Bylo možné důvodně předpokládat, že podezřelí budou jak spolu, tak i s dalšími osobami zapojenými do trestné činnosti, včetně jednatele společnosti L.
C. P.
S., a se zástupci zadavatele a různých dodavatelů, komunikovat i prostřednictvím svých mobilních telefonů, přičemž si budou mimo jiné sjednávat vzájemné schůzky, případně i sdělovat jiné skutečnosti týkající se prověřované trestné činnosti. Z obsahu této komunikace by mohly být zjištěny skutečnosti důležité pro objasnění trestné činnosti. S ohledem na konspirativní charakter prověřované trestné činnosti, jejíž pachatelů zjevně i vzhledem k samotné podstatě této trestné činnosti jednají s vysokou mírou obezřetnosti, by bylo bez odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zjištění všech skutečností důležitých pro trestní řízení podstatně ztížené či nemožné.
Při charakteru této trestné činnosti, která je spojena s konspirativním jednáním podezřelých a dalších dosud nezjištěných osob, probíhajících převážně na místech běžně veřejnosti nepřístupných a nepochybně při snaze zakrýt vzájemné kontakty a jejich skutečnou povahu navenek, nelze v rámci prověřování použít pouze instituty méně zasahující do práv podezřelých. K řádnému objasnění této trestné činnosti a k zamezení vzniku škodlivých následků je nezbytné využívat především prostředky, jejichž použití bude před podezřelými i ostatními osobami utajeno.
Důkazy o trestné činnosti v této věci nelze získat jiným způsobem, přičemž zásah do individuálních práv odposlouchávaných osob je odůvodněn závažností prověřované trestné činnosti, v jejímž rámci vzhledem k množství dotčených veřejných zakázek a výši hrozící škody došlo k podstatnému ohrožení zájmu společnosti na řádném a transparentním zadávání veřejných zakázek, na ochraně finančních zájmů Evropské unie a na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu.
12. Dne 12. 11. 2015 byl soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 10 vydán pod sp. zn. V 120/2015, 1 Nt 3098/2015 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu několika účastnických čísel, mezi nimi i účastnického čísla XY, jehož uživatelem byl navrhovatel P. S., nar. XY, trvale bytem XY, a to na dobu dvou měsíců od 12. 11. 2015 do 12. 1. 2016. Z odůvodnění příkazu lze zjistit v podstatě stejné informace jako z podaného a již citovaného návrhu státního zástupce. Kromě konstatování, že bylo zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinů pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, pokusu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 256 odst. 1, 2 písm. a), b), c), odst. 3 trestního zákoníku, přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, 4 písm. a) trestního zákoníku, podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a pokusu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku, je zde i popsána trestná činnost, k níž má docházet prostřednictvím označených fyzických a právnických osob, včetně způsobu zapojení navrhovatele P.
S. V důsledku jednání podezřelých osob by mohlo dojít k nesprávnému použití finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie v celkové výši nejméně 708 565 092,50 Kč. Dále bylo uvedeno, že k dodání předmětů plnění má dojít do konce roku 2015. Je konstatováno, že návrh je důvodný, neboť prověřovaná trestná činnost je spojena s konspirativním jednáním podezřelých a dalších dosud neustanovených osob, probíhající převážně na místech běžně veřejnosti nepřístupných a nepochybně při snaze zakrýt vzájemné kontakty a jejich skutečnou povahu navenek, a proto nelze v rámci pověřování použít pouze instituty méně zasahující do práv podezřelých.
13. Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud shledal, že vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 10 v této trestní věci neodporovalo podmínkám obsaženým v tehdy účinném znění § 88 odst. 1, 2 trestního řádu. V té době již byly policejním orgánem vedeny úkony trestního řízení, které bylo zahájeno pro podezření z trestných činů předpokládaných v § 88 odst. 1 trestního řádu. V příkazu byla konkretizována jak účastnická čísla, tak i osoby jejich uživatelů.
Pokud jde o dobu povoleného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, byla stanovena na dva měsíce, čili i v tomto ohledu byla litera zákona dodržena. Jistou chybou bylo, že konkrétní délka povoleného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu explicitně zdůvodněna nebyla, nicméně jednoznačně vyplynula z popsaných okolností prověřované trestné činnosti a jejího očekávaného dokončení podezřelými do konce roku 2015. V odůvodnění příkazu nechybí konstatování, že prostřednictvím odposlechu mohou být zjištěny významné skutečnosti pro trestní řízení, ani vysvětlení, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinými prostředky.
Jsou v něm dále obsaženy v té době známé konkrétní skutkové okolnosti, které vydání příkazu odůvodňují, současně je ale pravdou, že v rámci šetřené trestné činnosti mohlo být blíže popsáno postavení a úloha právě osoby navrhovatele. Za vadu posuzovaného příkazu je možné označit také neuvedení, v čem byla spatřována neodkladnost či neopakovatelnost tohoto úkonu ve smyslu § 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu (§ 160 odst. 4 trestního řádu). Výslovně o tom nebylo pojednáno ani v návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Naopak policejní orgán ve svém podnětu charakter neodkladnosti úkonu podrobně odůvodnil. Pokud při následné kontrole a po zvážení všech souvislostí lze konstatovat, že věcné důvody pro neodkladnost či neopakovatelnost úkonu byly splněny, pak neexistence zdůvodnění neodkladnosti nebo neopakovatelnosti – byť je vadou řízení – nedosahuje takové roviny, aby byla sama o sobě důvodem pro rušení příslušných meritorních rozhodnutí, neboť jde ve své podstatě o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.
6. 2017, sp. zn. 6 Tz 3/2017). Lze proto uzavřít, že v nyní posuzované věci neodkladnost vyplývala z celkového kontextu daného případu, když bez požadovaných údajů nebylo možno pokročit při rozkrývání dané trestné činnosti.
14. Lze připustit, že samotný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu působí poněkud stroze, nicméně jeho odůvodnění je dostatečné, byť si Nejvyšší soud dokáže představit a považoval by za vhodné podrobnější zdůvodnění tohoto příkazu. Přesto lze mít za to, že všechny důležité a relevantní skutečnosti ve všech vzájemných spojitostech vyplývají z podnětu policejního orgánu na povolení odposlechu a návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, když tyto je třeba posuzovat ke kontextu trojí kontroly (policejní orgán - státní zástupce - soud). Jinak řečeno, existenci materiálních důvodů pro nařízení předmětného příkazu lze dovodit nejen z kontextu celého odůvodnění příkazu, ale i ze spisového materiálu a z okolností případu (viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 47/13). Při spojení příkazu s obsahem návrhu státního zástupce a podnětu policejního spisu, který k němu byl přiložen, tedy nelze než konstatovat, že závažnost podkladů, které byly pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v přípravném řízení shromážděny a jež měla soudkyně při posuzování důvodnosti podaného návrhu k dispozici, nesporně odůvodňovala použití i takovéhoto svým způsobem invazivního prostředku vstupujícího do ústavně zaručeného práva jednotlivce v podobě práva na utajení dopravovaných zpráv, zde telefonní komunikace. Nejvyšší soud proto i při vědomí, že ačkoli některé formální atributy vážící se především k obsahu odůvodnění přezkoumávaný příkaz k odposlechu postrádá, konstatoval, že jeho vydáním zákon porušen nebyl, jelikož společenský zájem na odhalení a objasnění této závažné trestné činnosti a ztotožnění jejích pachatelů byl nanejvýš legitimním důvodem k vydání takového opatření.
15. Nejvyšší soud na základě výše uvedených skutečností učinil závěr, že v případě projednávané věci byly splněny všechny zákonem požadované podmínky k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 odst. 1 trestního řádu.
16. Nejvyšší soud proto podle § 314n odst. 1 trestního řádu rozhodl, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 11. 2015, sp. zn. 1 Nt 3098/2015, nebyl porušen zákon.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 314n odst. 2 trestního řádu).
V Brně dne 7. 6. 2023
JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu