3 Tdo 323/2024-409
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 5. 2024 o dovolání, které podal obviněný J. F., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2023, č. j. 3 To 316/2023-361, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 101 T 66/2022, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. F. odmítá.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 27. 6. 2023, č. j. 101 T 66/2022-310, byl obviněný J. F. uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže dle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Toho se dopustil tím, že
dne 11. 3. 2022 v době kolem 01:00 hodin v XY, okres XY, na ulici XY, se zištným záměrem v předsíni bytu č. XY nájemníka J. B., nečekaně zezadu fyzicky napadnul M. S. tak, že jej udeřil rukou do zátylku hlavy a poté zásahem elektrického paralyzéru do krku, vyzval ho k odchodu z bytu před dům, přitom mu vzal elektrokoloběžku zn. MIUI XIAOMI MI PRO 2 a mobilní telefon zn. XIAOMI REDMI 9AT, IMEI: XY, který M. S. vypadl z ruky, následně šli společně k nedalekému hotelovému domu XY, kde se M. S. schoval u svého známého, a téhož dne v odpoledních hodinách oznámil věc na Policii ČR, a tímto svým násilným jednáním způsobil jmenovanému zarudnutí na krku po zásahu paralyzérem, bez nutnosti lékařského ošetření, a odcizením věcí mu způsobil škodu v celkové výši 12 062 Kč.
2. Za shora uvedený zvlášť závažný zločin loupeže a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 6. 12. 2022, č. j. 102 T 141/2022-61, který nabyl právní moci 6. 12. 2022, byl obviněný podle § 173 odst. 1 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let se zařazením do věznice s ostrahou. Rozsudkem byl zrušen výrok o trestu za sbíhající se trestnou činnost. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému M. S. škodu ve výši 11 500 Kč.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podal odvolání jednak obviněný, jednak státní zástupkyně v neprospěch obviněného. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 11. 2023, č. j. 3 To 316/2023-361, obě odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.
5. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný zpochybňuje užití paralyzéru, který nevlastní a nikdy nevlastnil. Svou vinu odmítá a opakuje skutkovou verzi, kterou prezentoval již před nalézacím soudem. Namítá, že ve výpovědích jednotlivých svědků jsou rozpory.
6. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. pak obviněný tvrdí, že ze spáchání jednání popsaného ve skutkové větě není usvědčován žádnými „věrohodnými důkazy“. Bez dalších podrobností namítá, že soud hodnotil důkazy nezákonně. Obviněný není spokojen s tím, že nebylo vyhověno jeho návrhu na opakování výslechu poškozeného, když tomuto výslechu nemohl být ze zdravotních důvodů přítomen.
7. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího i nalézacího soudu a aby přikázal věc nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Dále navrhuje, aby Nejvyšší soud nařídil projednání věci v jiném složení senátu. Dále navrhuje přerušení výkonu trestu odnětí svobody do doby vydání nového rozhodnutí. Konečně navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl o jeho osvobození od soudního poplatku.
8. Dovolání obviněného bylo ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a dovolací argumentaci obviněného a poté se vyjádřil k jednotlivým dovolacím námitkám.
9. Státní zástupce poukázal na skutečnost, že dovolání obviněného je doslovným opakováním jeho obhajoby z předchozích fází trestního řízení, s níž se již soudy nižších stupňů beze zbytku a správně vypořádaly. V takovém případě jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné.
10. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítal zjevný nesoulad skutkových zjištění s provedenými důkazy a užití procesně nepřípustných důkazů. Uvedené námitky jsou podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod, podle státního zástupce jsou však zjevně neopodstatněné. Nalézací soud podle státního zástupce realizoval komplexní a bezvadné dokazování, odvolací soud se přiléhavě vypořádal s veškerými námitkami obviněného.
11. K problematice výpovědi poškozeného S. vyslechnutého mimo hlavní líčení a její využitelnosti se vyčerpávajícím způsobem vyjádřil odvolací soud, s jeho argumenty se státní zástupce ztotožňuje. Ostatně obviněný ani jeho obhájkyně při následném hlavním líčení, při kterém byl protokol o výpovědi poškozeného čten, žádné námitky proti takovému postupu nevznesli.
12. Státní zástupce zrekapituloval, kterými důkazy je obviněný usvědčován. Již nalézací soud přesvědčivě rozvedl důvody, pro které – i přes problematické osoby obou hlavních aktérů – uvěřil právě výpovědi poškozeného S. Zjevný nesoulad státní zástupce neshledává. Námitky obviněného v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak postrádají opodstatnění.
13. Pod obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. pak žádnou z dovolacích námitek obviněného podřadit nelze.
14. Státní zástupce proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání.
III. Přípustnost dovolání
15. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
16. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání uvedené v § 265f tr. ř.
17. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.
18. Obviněný v podaném dovolání uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.
19. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je naplněn tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
20. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
21. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem-advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).
22. Na podkladě obviněným uplatněných dovolacích důvodů a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného.
IV. Důvodnost dovolání
23. Nejvyšší soud z podaného dovolání zjistil, že obviněný jím formálně vzato brojí proti všem výrokům napadeného rozhodnutí. Konkrétní námitky obviněného však směřují výlučně proti výroku o vině, tedy pokud byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Dovolání obviněného obsahuje výlučně námitky skutkové a procesní povahy. Obviněný takto prezentuje vlastní skutkovou verzi a brojí proti tomu, že odvolací soud nevyhověl jeho návrhu na opakování výslechu poškozeného, jemuž nemohl být pro nemoc přítomen.
24. Dovolání obviněného je předně třeba vytknout, že ačkoliv obviněný v něm uplatnil toliko dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tř. ř., je tyto nutno posuzovat ve spojení s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (konkrétně s jeho druhou alternativou). Z obsahu dovolání je totiž zřejmé, že obviněný svojí argumentací nebrojí pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, nýbrž zejména proti rozsudku soudu nalézacího, který ho uznal vinným žalovaným skutkem a uložil mu trest a povinnost k náhradě škody. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě je přitom dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
25. Nejvyšší soud nicméně k právě uvedené vadě podaného dovolání nepřihlížel, neboť napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející bylo možno na jeho podkladě přezkoumat, a to z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (v jeho druhé alternativě) ve vztahu k dovolacím důvodům podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.
26. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je třeba konstatovat, že většina dovolací argumentace obviněného tomuto dovolacímu důvodu neodpovídá.
27. Obviněný uplatnil řadu námitek proti zjištěnému skutkovému stavu, když prezentoval vlastní skutkovou verzi a poukazoval na rozpory mezi výpověďmi svědků. Dovolání obviněného však neobsahuje žádné námitky, které by ukazovaly na to, že proběhlé trestní řízení bylo zatíženo vadou zjevného rozporu mezi důkazy a skutkovými zjištěními, která by jako jediná umožňovala Nejvyššímu soudu korigovat skutková zjištění, k nimž došly po provedeném dokazování nižší soudy. O zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními se totiž jedná pouze v případě nejtěžších vad důkazního řízení, např. tehdy, pokud skutková zjištění soudů vůbec nemají v důkazech obsahový podklad, pokud jsou dokonce opakem toho, co je obsahem důkazů, anebo pokud z obsahu důkazů nevyplývají při žádném logicky přijatelném způsobu jejich hodnocení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 11 Tdo 1494/2011, shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 3 Tdo 824/2022).
28. Nejvyšší soud konstatuje, že skutková zjištění, ze kterých soudy nižších stupňů v nyní projednávané věci vycházely, nejsou v žádném, natož ve zjevném rozporu s provedenými důkazy. Jedná se naopak o zcela logický a nevyhnutelný výsledek důkazního řízení, které bylo provedeno v souladu s požadavky § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. Takto je obviněný usvědčován zejména výpovědí poškozeného S., výpověďmi svědků B., K., B. a R. a fotodokumentací drobného zranění na krku poškozeného.
29. Jedinou námitkou, kterou bylo možno se značnou mírou benevolence podřadit pod obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je námitka procesní nepoužitelnosti výpovědi poškozeného S. Tuto námitku však Nejvyšší soud shledal zjevně neopodstatněnou.
30. Obviněný svou námitku formuloval tak, že nebylo vyhověno jeho návrhu opakovat výslech poškozeného, jemuž nemohl být ze zdravotních důvodů přítomen. Jakému ustanovení zákona by měl takový postup odporovat, již obviněný neuvedl. Nejvyšší soud považuje za podstatné zmínit, že při hlavním líčení konaném dne 27. 6. 2023, při němž byl čten protokol o výpovědi poškozeného, proti tomuto procesnímu postupu nic nenamítal ani obviněný, ani jeho obhájkyně. Tím spíše pak nezazněl výslovný návrh na opakování výslechu poškozeného.
31. Opakování výslechu poškozeného navrhl obviněný až v rámci svého odvolání. Odvolací soud se jeho návrhem na doplnění dokazování zabýval a provedení tohoto důkazu zamítl pro nadbytečnost s odůvodněním, že skutkový stav věci byl již v rozsahu, který je nezbytný k rozhodnutí, zjištěn (§ 2 odst. 5 tr. ř.). K důvodům, proč byl poškozený vyslechnut v nepřítomnosti obviněného mimo hlavní líčení a proč byl namísto výslechu obviněného v hlavním líčení čten protokol o jeho výpovědi, se pak odvolací soud podrobně vyjádřil v bodech 17. – 23. odůvodnění napadeného usnesení. S argumentací odvolacího soudu se Nejvyšší soud plně ztotožňuje a na uvedenou pasáž odůvodnění pro stručnost odkazuje.
32. Jen pro přehlednost Nejvyšší soud připomíná, že nalézací soud dne 25. 4. 2023 přistoupil k výslechu poškozeného mimo hlavní líčení z důvodu, že poškozený dlouhodobě žije v zahraničí, soud na jeho příjezd několik měsíců vyčkával a obviněný se z hlavního líčení na poslední chvíli omluvil. Nalézací soud se důvodně obával, že poškozeného nebude možné v dohledné době znovu vyslechnout, proto za účasti obhájkyně obviněného a státní zástupkyně poškozeného vyslechl postupem podle § 183a tr. ř. Při následujícím hlavním líčení konaném dne 27. 6. 2023 pak nalézací soud postupem podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř. protokol o výpovědi poškozeného řádně přečetl a umožnil obviněnému i jeho obhájkyni se k tomuto důkazu vyjádřit, přičemž obviněný prostor k vyjádření využil. Konečně, jak již bylo konstatováno, ani obviněný, ani jeho obhájkyně při hlavním líčení konaném dne 27. 6. 2023 nevznesli proti procesnímu postupu nalézacího soudu žádné námitky.
33. Lze tedy uzavřít, že výpověď poškozeného byla obstarána a v hlavním líčení provedena zcela v souladu s procesními předpisy a námitka obviněného je tak zjevně neopodstatněná. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že obviněný při hlavním líčení připustil fyzické napadení poškozeného s cílem získat od něj zpět peníze za zakoupený vadný mobilní telefon, tedy se k loupeži v určité (byť od skutkové věty odlišné) podobě sám doznal. Konečně, výpověď poškozeného, jehož opakovaného výslechu se obviněný domáhá, zdaleka nebyla jediným usvědčujícím důkazem. Obviněného (mimo jiné) usvědčují jak výpovědi svědků, kteří vnímali a popsali události proběhlé v bytě J. B., tak svědků, kteří vnímali a popsali události proběhlé v hotelovém domě XY.
34. Pokud jde o obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., pak je třeba konstatovat, že veškeré námitky obviněného směřovaly do oblasti skutkových zjištění a s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. se tak zcela míjí.
35. Nejvyššímu soudu tak nezbývá než shrnout, že většina dovolacích námitek obviněného se míjí s uplatněnými dovolacími důvody. Jedinou námitku, kterou bylo možné podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., Nejvyšší soud shledal zjevně neopodstatněnou.
V. Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
36. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
37. Vzhledem k tomuto rozhodnutí již Nejvyšší soud nerozhodoval o návrhu obviněného na odklad výkonu rozhodnutí. O návrhu obviněného na osvobození od soudního poplatku pak Nejvyšší soud rozhodovat nemohl, neboť rozhodování o povinnosti k náhradě nákladů trestního řízení a o jejich výši je agendou předsedy senátu soudu prvního stupně, nikoli soudu dovolacího (§ 156 tr. ř.).
38. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 15. 5. 2024
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu