3 Tdo 408/2025-278
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný G. K. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2024, č. j. 6 To 273/2024-204, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 6 T 37/2024, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 4. 2024, č. j. 6 T 37/2024-119, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a odsouzen za to k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s ostrahou. Dále byl zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody firmě Albert Česká republika, s.r.o. 6 242 Kč.
2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se přečinu dopustil pokračujícím jednáním tvořeným čtyřmi krádežemi v teplických obchodech spáchanými od 23. 11. 2023 do 31. 1. 2024, jimiž způsobil celkovou škodu 12 134 Kč. S výjimkou třetího útoku ze dne 17. 1. 2024 v prodejně Penny Market se zbývajících tří krádežních jednání měla společně s ním dopustit i M. M., jejíž trestní odpovědnost je řešena samostatně a prvostupňovým rozsudkem o ní nebylo nikterak rozhodováno. Společné tři dílčí útoky se týkaly · krádeže šamponů a kondicionérů v hodnotě 3 469 Kč v prodejně dm drogerie markt, · krádeže 37 kusů balení káv v hodnotě 6 242 Kč v prodejně Albert a · krádeže potravin v hodnotě 1 983,70 Kč v prodejně Kaufland. O podrobnostech k popisu skutku se odkazuje na prvostupňový rozsudek.
3. Proti němu směřované odvolání obviněného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 11. 9. 2024, č. j. 6 To 273/2024-204, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně. Dovolání opřel o důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Rozporoval své pachatelství krádeže v prodejně Albert, z níž dle nižších soudů má být usvědčován kamerovým záznamem. Namítl, že při nahlédnutí do spisu dne 14. 11. 2024 byla obálka s kamerovým záznamem připnuta originální svorkou k úřednímu záznamu a je tedy vyloučeno, že by se odvolací senát s videonahrávkou seznámil, neboť k vynětí CD nosiče bylo nutné obálku odtrhnout a otevřít přes secvaknutí.
Obálka s videozáznamem však byla odtržena a otevřena až k žádosti obhájkyně dne 14. 11. 2024. Na záznamu pak není zachycena krádež tak, jak je popsána v prvostupňovém rozsudku, neboť do dětského kočárku by se takové množství zboží ani nemohlo vejít. Na záznamu je vidět obviněný s družkou, jak berou 8 věcí z regálů, a i pokud by vzali 8x nejdražší položku ze seznamu odcizených věcí, šlo by o částku 2 232 Kč a celková škoda způsobená všemi čtyřmi jednáními by činila tolik 8 124,30 Kč. Pak by celé jednání bylo nutno posoudit jako přestupek.
Dovolatel dále odmítl, že by druhostupňový soud mohl vycházet z účtenky odcizeného zboží, neboť nebyl se zbožím zadržen a nebylo tedy zjištěno, jaké zboží měl u sebe při opuštění prodejny. Výslech pracovníka, který záznam o krádeži vyhotovil k objasnění skutečnosti, jak došel k množství a typu odcizeného zboží, nedůvodně proveden nebyl. Vzhledem k nesprávným skutkovým závěrům neobstojí ani závěry právní, neboť pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je nutné, aby byla způsobena škoda nikoliv nepatrná, tedy vyšší než 10 000 Kč. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil druhostupňovému soudu, případně aby věc sám postoupil příslušnému správnímu orgánu k projednání přestupku.
Vznesl též požadavek, aby do rozhodnutí o dovolání mu byl přerušen výkon trestu.
5. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázala na to, že dovolání je vystavěno na opakování námitek prolínajících se víceméně celým trestním řízením, s nimiž se oba soudy náležitě vypořádaly. Připustila, že nynější dovolací námitky lze podřadit pod označené dovolací důvody, jde však o námitky zjevně neopodstatněné. Jednání obviněného je prokázáno především kamerovým záznamem a zajištěnou účtenkou prokazující hodnotu odcizeného zboží. Výskyt jakékoliv jiné osoby v prodejně zjištěn nebyl a zboží specifikované v účtence tak v inkriminovaný den a době nemohl nikdo jiný než obviněný odcizit. Jeho tvrzení, že nemohl odcizit takové množství kávy, neboť to nešlo vměstnat do dětského kočárku s dítětem, je tak bezpředmětné. Odvolací soud se rovněž vypořádal s neprovedením návrhu na doplnění dokazování. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., a aby tak učinil v neveřejném zasedání. Souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání státní zástupkyně vyslovila i pro případ i jiného než navrženého rozhodnutí.
6. Na vyjádření státní zástupkyně obviněný reagoval replikou. Namítl, že ani státní zástupkyně se neseznámila s kamerovým záznamem, stejně jako nižší soudy, jimž obviněný vyčetl, že vyšly pouze z protokolu, který však neodpovídá tomu, co je na záznamu zachyceno. Z něho není nikde vidět, že obviněný bral či vůbec mohl vzít věci uvedené v prvostupňovém rozsudku. Nadto kočárek je plný a je otázkou, zda by se tam tak dané věci vůbec mohly vejít. Pokladní účtenku nelze k důkazu užít, neboť byla vypracována dle neznámého klíče a pouze výslech osoby, která zboží markovala, by mohl osvětlit, podle čeho právě takové zboží bylo do seznamu pojato. Bylo-li by tam veškeré chybějící zboží z prodejny, pak by bylo nutné zkoumat, kdy naposledy bylo zboží na prodejně přítomno, neboť nelze vyloučit, že je odcizil někdo jiný. III. Přípustnost dovolání
7. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání splňuje obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání
8. V prvé řadě nutno zmínit, že všechny dovolací výhrady jsou opakováním argumentace vznášené již v odvolacím řízení. Druhostupňový soud na ně patřičně reagoval, vypořádal se s nimi a obviněnému poskytl náležité vysvětlení, proč jim nedal za pravdu. Na jeho argumentaci lze proto v mnohém odkázat i z hlediska nyní uplatněných dovolacích důvodů. V tomto ohledu lze připomenout i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, podle něhož opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky vytýkané v předchozím řízení, s nimiž se soud nižšího stupně dostatečně a správně vypořádal, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
9. Obviněný založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na vyhodnocení toho, zda obviněným vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat důvodnost a zda jsou tudíž způsobilé odůvodnit požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí.
10. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, když · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] a · rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. IV./1. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
11. Znění tohoto dovolacího důvodu nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, neboť v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku (dovolání) se i nadále neuplatňuje tzv. revizní princip. Z toho plyne, že to je zásadně dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Pokud již k němu Nejvyšší soud přistoupí (viz § 265i odst. 3 tr. ř.: Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1 …), činí tak zásadně jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Takový postup aprobuje i Ústavní soud, což lze – a to i ve vztahu zákonem č. 220/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 zavedenému důvodu dovolání podle písm. g) – doložit např. na jeho usnesení ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22 (nověji např. usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1866/24, odkazující na prvně uvedené), podle něhož „není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu a priori zjevné, že odpovídají hypotéze § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, není Nejvyšší soud povinen sám aktivisticky prověřovat dokazování provedené nižšími soudy a jejich skutkové závěry nad rámec dovolací argumentace, neboť takový postup by byl v rozporu s § 265i odst. 3 trestního řádu, který nařizuje Nejvyššímu soudu přezkoumávat napadená rozhodnutí pouze v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání.“ Současné znění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak z hlediska vlastního obsahu dovolání „vyžaduje podstatně konkrétnější vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelova námitka týká a v čem konkrétně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy a proč jsou tato skutková zjištění podstatná, které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny“.
12. Obviněný tento dovolací důvod v jeho prvé alternativě neuplatňuje ve vztahu k samotnému krádežnímu jednání v prodejně Albert, ale pojí jej k jeho rozsahu, respektive k (ne)možnosti transportu takového množství zboží v dětském kočárku. Zákonné znění prvé alternativy uvedeného dovolacího důvodu vyžaduje nejen, aby byl předmětem dovolacích námitek rozpor se skutkovými zjištěními rozhodnými pro právní kvalifikaci skutků (to by námitky směřující k množství odcizeného zboží splňovat mohly), ovšem tento rozpor musí být zjevný v tom smyslu, že zjištění nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, nebo jsou dokonce s nimi přímo v rozporu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2022, sp. zn. II. ÚS 3297/21). Přitom stran zjevnosti se námitky obviněného s touto alternativou dovolacího důvodu spíše míjejí, neboť představují pouze prostou polemiku s hodnotícími úvahami soudů prvního a druhého stupně. Pokud by však tento okruh námitek bylo možno pod prvou alternativu zmíněného dovolacího důvodu s jistou měrou tolerance podřazovat, pak jde o námitky zjevně neopodstatněné.
13. Obviněný předkládá vlastní názor na to, jak měly soudy důkazy hodnotit a buduje jej toliko na úvaze o údajné technické neproveditelnosti odcizení takového množství zboží. Tato úvaha je více než problematická, neboť z kamerového záznamu je zřejmé, že u krádežního jednání figuroval dětský kočárek, jehož přepravní kapacity nejsou zdaleka tak omezené, jak chce obviněný tvrdit. Kočárek jednak disponuje úložním prostorem pod sedačkou pro dítě, dále též v kokpitu za zády dítěte lze rovněž dobře určitý kontraband ukrýt, a jistý potenciál má i prostor pod dekou, kterou bylo dítě přikryto po celou dobu operace u regálu se zbožím (viz videozáznam č. 2) i při průchodu pokladnami (viz. videozáznam č. 3). Z kamerového záznamu č. 2 je přitom patrné, že poté, co obviněný se svou společnicí opakovaně sáhli do regálu pro zboží, pak dovolatelova společnice manipulovala s opěrákem dětského kočárku, v němž něco upravovala za zády v něm sedícího dítěte (viz stopáž 01:27 videozáznamu č. 2). Poté opět po vyjmutí zboží z regálů se skláněla do spodního úložného prostoru kočárku a vyňaté zboží tam za součinnosti s obviněným ukládala (viz stopáž 01:54 videozáznamu č. 2). Posledně uvedenou proceduru s vynětím zboží z regálu a jeho ukládáním do spodního úložného prostoru dětského kočárku pak ještě dvakrát zopakoval obviněný sám (viz stopáž 02:06 a stopáž 02:11 videozáznamu č. 2).
14. Z účtenky odcizeného zboží (viz č. l. 21) se lze dopočítat, že hmotnost uvedeného zboží se pohybovala okolo 8 kg, jak vyplývá z následující tabulky:
celkem druh kávy Kč/ks ks g/ks g Kč Napoli 79,90 Kč 6 250,00 1500,00 479,40 Kč Origins Colombia 69,90 Kč 2 250,00 500,00 139,80 Kč Italian Firenze 79,90 Kč 7 250,00 1750,00 559,30 Kč kapsle Lait 99,90 Kč 2 84,00 168,00 199,80 Kč kapsle Lungo 99,90 Kč 2 84,00 168,00 199,80 Kč kapsle Espresso 99,90 Kč 2 84,00 168,00 199,80 Kč Nescafé G. Barista 279,00 Kč 8 180,00 1440,00 2 232,00 Kč Nescafé Gold 279,00 Kč 8 200,00 1600,00 2 232,00 Kč Ó= 37 7294,00 6 241,90 Kč
15. Taková gramáž není natolik enormní, aby bylo vyloučeno rozprostřít ji do rozličných úložných prostor dětského kočárku, popřípadě ji ukrýt pod oděvem. V této souvislosti stojí za zmínku, že dovolatelova společnice po celou dobu jejich výskytu u předmětného regálu byla oblečena do bundy, kterou následně svlékla (viz stopáž 02:59 videozáznamu) a po takřka půl minutu s ní rovněž manipulovala u dětského kočárku (viz stopáž 03:27 videozáznamu). Při zohlednění těchto aspektů dostatečně zřetelných z kamerových záznamů vyznívá námitka o technické neproveditelnosti nepřesvědčivě, a tím méně lze o ni opírat rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy.
16. To platí o to víc, že i ostatní krádežní jednání, na nichž měla participovat dovolatelova společnice, a která obviněný ani nikterak nesporuje, se rovněž týkaly poměrně velkokapacitního odcizení zboží. · V případě prvé krádeže v dm drogerii markt došlo k odcizení 24 položek zahrnujících šampony, kondicionéry a barvy na vlasy. Z příslušné účtenky (viz č. l. 9) se lze dopočíst, že se jednalo o zboží v objemu takřka 5 l. · Obdobné se vztahuje i k poslední krádeži v Kauflandu, kde došlo k odcizení 11 balení tavených sýrů, 10 pečících tuků, 10 másel a 2 jogurtů. Z účtenky (viz č. l. 43) lze spočítat, že se jednalo o zboží o hmotnosti přesahující 4,5 kg.
17. Z uvedeného je zřejmé, že modus operandi nyní rozporované krádeže v Albertu na straně jedné a obviněným nezpochybňovaných krádeží v dm drogerii markt a v Kauflandu na straně druhé, je v podstatě stejný. U každé ze zmíněných tří krádeží šlo o zboží i) nikoliv sortimentně odlišné, ale vždy z jedné komoditní sekce (vlasová kosmetika v dm drogerii markt, kávy v Albertu a chlazené mléčné výrobky v Kauflandu), pokaždé šlo o zboží ii) v poměrně vysokých počtech (24 položek v dm drogerii markt, 37 položek v Albertu a 33 položek v Kauflandu), a vždy se jednalo o předměty s iii) nezanedbatelnou celkovou gramáží či litráží (takřka 5 l v dm drogerii markt, přibližně 8 kg v Albertu a přes 4,5 kg v Kauflandu). Jinak řečeno, dovolatelem rozporovaná krádež v Albertu se ničím nevymyká jeho předchozímu i následnému nájezdnictví do teplických prodejen. A i z tohoto pohledu je tak námitka o technické neproveditelnosti krádeže v Albertu lichá.
18. Obviněnému lze konečně v jeho námitce o technické neproveditelnosti odcizení takového množství zboží těžko uvěřit i s ohledem na jeho tvrzení, že v Albertu měl odcizit sedm kusů kávy Gold XXL. To působí krajně nepřesvědčivě, neboť ani poškozená sama neuvádí, že by jí takovéto zboží chybělo. Lze-li tedy s úspěchem pochybovat o věrohodnosti tohoto quasi-doznání obviněného, pak to vrhá negativní světlo i na jeho obhajobu opírající se o údajnou technickou neproveditelnost odcizení takového množství zboží, jaké poškozené společnosti Albert Česká republika schází.
19. Pro úplnost lze dodat, že i kdyby snad ve zcela hypotetické rovině mělo být obviněnému dáno za pravdu, že krádežního jednání v Albertu se ve zjištěném rozsahu nedopustil a že celková způsobená škoda všemi čtyřmi krádežemi v teplických prodejnách by nedosáhla hranice 10 000 Kč coby škody nikoliv nepatrné, pak by s ohledem na procesní vývoj kauzy otázka pachatelství krádeže v Albertu nepředstavovala rozhodné skutkové zjištění určující pro naplnění znaků trestného činu. Všechna čtyři jednání obsažená v nynějším prvostupňovém rozsudku totiž byla jako dílčí útoky pokračujícího trestného činu pohlcena do popisu skutku z rozsudku Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 6 T 62/2024, jímž byl ve vztahu k nynější věci obviněnému ukládán společný trest. „Nový“ dílčí útok pokračujícího trestného činu (jehož zbývající čtyři dílčí útoky byly tvořeny nyní řešenými krádežemi v teplických prodejnách) spočíval v okradení poškozeného L. M. se škodou 87 378,63 Kč. Celková škoda způsobená uvedeným pětičetným pokračujícím jednáním tak představovala 99 512,93 Kč a mnohanásobně zakládala naplnění znaku skutkové podstaty škody nikoliv nepatrné. I kdyby zcela hypoteticky obviněnému nebylo možno klást za vinu krádež v Albertu, došlo by k poklesu celkové způsobené škody pokračujícím trestným činem o přibližně 6 000 Kč, což by znak trestného činu nikterak nezasáhlo, neboť i ponížená škoda přibližně 93 000 Kč by stále spolehlivě naplňovala parametr škodu nikoliv nepatrnou. Z tohoto pohledu i hypotetická konstrukce o tom, že obviněný by nebyl pachatelem krádeže v prodejně Albert, by se netýkala rozhodných skutkových zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu a tím by se míjela s dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
20. Pod třetí alternativu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze s jistou dávkou tolerance podřadit výhradu týkající se neprovedení výslechu pracovníka, který o krádeži v Albertu vyhotovil záznam. Výslech tohoto svědka by se měl týkat odcizeného zboží, a tedy výše způsobené škody, což lze označit za rozhodné skutkové zjištění. Obviněnému však nelze přisvědčit, namítá- li, že výslech poptávaného svědka byl odmítnut neopodstatněně. K množství odcizeného zboží, a tím i k výši způsobené škody, byl proveden důkaz příslušnou účtenkou, o jejíž validitě neměly nižší soudy žádné pochybnosti. Účtenka byla vyhotovena v rámci standardizovaných procesů nastavených dlouhodobě jako pravidelná součást fungování provozů zabývajících se samoobslužným prodejem zboží. Tyto procesy zahrnují detekci úbytku určité komodity nekrytého inkasováním kupní ceny a kontrolou kamerových záznamů svedou dohledat osoby se zbožím manipulující a z nich vyselektovat ty, u kterých manipulace není časově propojená s příslušnou platbou za zboží, s nímž bylo nakládáno. Touto cestou tak lze spolehlivě odhalit, jaké zboží, v jaký čas a kým bylo odcizeno. V projednávaném případě nebyla zjištěna žádná indicie, která by nasvědčovala tomu, že tento standardizovaný proces byl něčím narušen, ovlivněn či jinak devalvován. Vyslýchat proto k otázce, která je bez důvodných pochybností spolehlivě zjištěna (ze standardizovaně zpracované účtenky), je proto nadbytečné.
21. Je zcela umělá a neživotná konstrukce o mnoha jiných pachatelích, kteří by v daný den v hojném počtu přistupovali k regálu a po jednom (či po malém a přehlédnutelném množství) balení by z něho kradli kávu, aniž by aspoň někdo z nich byl zachycen kamerami, zatímco obviněný platící jedinou položku nákupu (viz kamerový záznam č. 3) by předtím nepochopitelně trávil u polic s kávou takřka 4 minuty, během nichž by navíc svedl paranormálně odcizit něco, co obchod vůbec nepostrádal. Takový konstrukt nepředstavuje v úvahu připadající variantu skutkového děje, ale situaci veskrze modelovou a v reálném světě nenaplnitelnou. O validitě účtenky a tím o rozsahu dovolatelovy krádeže proto nepanují důvodné pochybnosti. IV./2. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
22. V mezích tohoto dovolacího důvodu se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů. Jestliže nebyla shledána ani vada zjevného rozporu rozhodných skutkových zjištění s provedenými důkazy, ani podstatný důkazní deficit k rozhodným skutkovým zjištěním, pak správnost či nesprávnost hmotněprávního posouzení musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných soudy, a nikoliv ze skutkové alternativy, kterou dovolatel buduje na podkladě svých představ o tom, jak by provedené důkazy měly být hodnoceny. Přitom právě toto obviněný činí, neboť shledanou právní kvalifikaci stíhaného jednání napadá z platformy svého skutkového závěru o nespáchání dílčího útoku v prodejně Albert, respektive o jeho spáchání v rozsahu jiném a podstatně nižším. V tomto ohledu se tak námitky obviněného proti právní kvalifikaci s uvedeným dovolacím důvodem rozcházejí. IV./3. Další námitky obviněného
23. Pod žádný dovolací důvod nelze podřadit výčitku, že nižší soudy se neseznámily s předmětným kamerovým záznamem. Z ryze formálního hlediska nelze mít tento důkaz za neprovedený, neboť v hlavním líčení byl stranám předložen podle § 213 odst. 1 tr. ř., stejně jako i přepis jeho obsahu. V zájmu korektnosti nutno zmínit, že obviněný toto formální provedení důkazů nerozporuje, namítá však, že vlastní videozáznam nižší soudy nezhlédly, což dovozuje ze způsobu umístění CD nosiče s videozáznamem ve spisu. Ani této námitce však nelze přisvědčit, neboť CD nosič byl umístěn do papírové obálky nikterak formalizovaně zapečetěné, ale toliko přicvaknuté k doprovodné listině kancelářskými svorkami tak, aby z obálky nemohl vypadnout. Po odstranění kancelářských svorek šlo CD nosič vyjmout, seznámit se s ním a stejným způsobem jej opět do spisu ukotvit. Pokud přitom kancelářské svorky byly umístěny do týchž pozic, v jakých se nacházely při původním uložení CD nosiče do spisu, pak předchozí otevření obálky a vynětí CD nosiče nemuselo být vůbec rozpoznatelné. I kdyby však hypoteticky bylo možno připustit, že nižší soudy se s videozáznamem neseznámily, pak obviněnému nelze přisvědčit, tvrdí-li, že protokol popisující to, co je na videozáznamu podchyceno, neodpovídá vizuálnímu vjemu z nahrávky. V. Způsob rozhodnutí
24. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ten v něm vznesl jednak námitky, které se s uplatněnými dovolacími důvody míjejí, a jednak výhrady, které se s dovolacími důvody sice věcně nerozešly, jsou však zjevně neopodstatněné. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle něhož dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
25. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
26. Obviněný do svého dovolání vtělil i podnět k odložení výkonu prvostupňového rozhodnutí. Tento podnět neučinil adresně prvostupňovému nebo Nejvyššímu soudu. Soud prvního stupně tomuto podnětu sluchu nepopřál a návrh § 265h odst. 3 tr. ř. neučinil, takže dovolací soud nebyl povinen činit formální rozhodnutí o (ne)odložení výkonu rozhodnutí. Nejvyšší soud pak podnět vzal v potaz s oporou v ustanovení § 265o odst. 1 tr. ř., nerozhodl však o odkladu výkonu prvostupňového rozsudku, neboť k takovému postupu neshledal důvody. Za této situace nebylo zapotřebí o podnětu obviněného k předmětnému postupu rozhodnout samostatným (negativním) výrokem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 522/14).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265 tr. ř.).
V Brně dne 11. 6. 2025
JUDr. Petr Šabata předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů