3 Tz 42/2025-
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 11. 2025 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců Mgr. Ondřeje Vítů a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného R. K. proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 30. 1. 2025, č. j. ZT 470/2024-21, a rozhodl takto:
I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 30. 1. 2025, č. j. ZT 470/2024-21, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného R. K.
II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 30. 1. 2025, č. j. ZT 470/2024-21, zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením policejního orgánu – Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Služba kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělení obecné kriminality ze dne 13. 11. 2024, č. j. KRPC-7413-76/TČ-2024-020172, bylo zahájeno trestní stíhání obviněného R. K. (dále též jen „obviněný“) pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku. Toho se měl dopustit (zjednodušeně řečeno) tak, že jako montér údržby plynárenských zařízení společnosti EG.D, s.r.o., dne 13. 1. 2024 v 9:57 hodin v XY, kde byl nahlášen únik plynu po proražení přívodního potrubí, v důsledku zvolení chybného postupu zapříčinil zažehnutí nashromážděného plynu s výšlehem plamene a v důsledku toho došlo k poškození zdraví J. B., nar. XY, a k poškození domů čp. XY a XY a osobního automobilu zn. Dacia Logan, RZ: XY. Výše škody způsobené na nemovitostech byla vyčíslena na 239 336,47 Kč, resp. 118 088,54 Kč, a výše škody způsobené na vozidle na 60 000 Kč.
2. Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, která byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 30. 1. 2025, č. j. ZT 470/2024-21 (dále též jen „napadené usnesení“).
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Proti citovanému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích podala ministryně spravedlnosti (dále též jen „ministryně“) u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona podle § 266 odst. 1 tr. ř. (dále též jen „stížnost“), a to ve prospěch obviněného.
4. V odůvodnění nejprve poukázala na znění ustanovení § 2 odst. 1, § 146 odst. 2 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a konstatovala, že podle obsahu spisového materiálu o předmětné stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodovala státní zástupkyně, která k vydání tohoto usnesení fakticky vydala pokyn. V rámci záznamu o spisové prověrce ze dne 23. 8. 2024, č. j. ZN 1320/2024-10, uvedla své jasné stanovisko ke způsobu, jakým by měl policejní orgán dále ve věci postupovat. Konkrétně zde bylo uvedeno: „Předmětná trestní věci byla řádně a úplně objasněna a je proto zapotřebí v co nejkratší možné době postupovat dle § 160 odst. 1 tr. ř., dáno důvodné podezření, že se konkrétní osoba dopustila přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 tr. zákoníku“.
5. Následně ministryně zdůraznila, že za pokyn ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. lze považovat nejen pokyn vydaný podle § 12d odst. 1 a 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, či pokyn podle § 174 odst. 2 písm. a) a d) tr. ř., ale též jiné akty a úkony státního zástupce výslovně neoznačené jako pokyn, které však jednoznačně vyjadřují jeho názor na určitou otázku, jejíž řešení je významné pro danou věc, pokud je zachycen v odůvodnění jeho usnesení nebo i v písemné zprávě o prověrce trestního spisu v rámci dozoru státního zástupce nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení. V té souvislosti odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tz 94/2012.
6. Z uvedeného je podle ministryně zřejmé, že o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání neměla rozhodovat státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, nýbrž v souladu s § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. státní zástupce nadřízeného Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích. S ohledem na výše specifikovaný pokyn státní zástupkyně obsažený v záznamu ze dne 23. 8. 2024 byla tato ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. vyloučena z rozhodování o podané stížnosti. Tím, že o opravném prostředku proti usnesení, k jehož vydání dala sama pokyn, rozhodla, došlo k porušení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a současně i § 2 odst. 1 tr. ř. a ke zkrácení práva obviněného na spravedlivý proces – práva na objektivní přezkoumání důvodnosti jeho trestního stíhání nestranným orgánem.
7. Závěr, že postupem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích byl porušen zákon v neprospěch obviněného, lze podle názoru ministryně opřít i o nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2520/14 (z něhož následně odcitovala část odůvodnění). Ve vztahu k aplikaci § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a vyloučení státního zástupce z rozhodování, pokud vydal pokyn k vydání usnesení, proti němuž byla podána stížnost, dále odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně např. na rozhodnutí ve věcech sp. zn. 4 Tz 13/2016, 3 Tz 11/2013 či 8 Tz 10/2015.
8. S odkazem na shora uvedené ministryně navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 30. 1. 2025, č. j. ZT 470/2024-21, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., dále podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil toto usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbydou podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Současně vyslovila souhlas s tím, aby Nejvyšší soud o stížnosti rozhodl v neveřejném zasedání.
9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření s obsahem stížnosti pro porušení zákona ztotožnil a navrhl, aby jí bylo vyhověno. Z obsahu spisu podle něj skutečně vyplývá, že o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. rozhodovala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, ačkoli tak činit neměla. V předcházející fázi řízení totiž v rámci dozorové prověrky vyjádřila stanovisko ke způsobu dalšího postupu policejního orgánu, přičemž se vyslovila pro zahájení trestního stíhání obviněného, jak vyplývá ze založeného záznamu. Za této situace nastoupil sekundární režim § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., podle něhož měla být věc postoupena k rozhodnutí nadřízenému státnímu zastupitelství, tedy Krajskému státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích. Pouze to bylo oprávněno rozhodnout o stížnosti obviněného, neboť státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích byla z rozhodování vyloučena z důvodu předchozího vyjádření k věci. S odkazem na ustanovení § 274 odst. 4 tr. ř. státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyslovil souhlas, aby Nejvyšší soud o podané stížnosti rozhodl v neveřejném zasedání.
10. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.
III. Relevantní právní úprava
11. Podle § 2 odst. 1 tr. ř. nemůže nikdo být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
12. Ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. zní: Jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odst. 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci nebo, je-li takovým státním zástupcem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, jeho prostřednictvím příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce.
IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
13. Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, a to v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Shledal přitom, že stížnost je důvodná. Napadeným usnesením skutečně byl porušen zákon v neprospěch obviněného. S argumenty, které ministryně ve svém mimořádném opravném prostředku uvedla, se lze plně ztotožnit.
14. Spolu se stížností pro porušení zákona byl Nejvyššímu soudu předložen spisový materiál Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Služba kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělení obecné kriminality, sp. zn. KRPC-7413/TČ-2024-020172, a dozorový spis Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, sp. zn. ZT 470/2024, zahrnující mj. všeobecný spis téhož státního zastupitelství sp. zn. ZN 1320/2024. Na podkladě těchto spisů byla ověřena správnost údajů obsažených ve stížnosti ministryně.
15. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatoval (viz např. rozsudek ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 4 Tz 46/2009, publikovaný pod č. 7/2010 Sb. rozh. tr., rozsudek ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 5 Tz 94/2012, a jiné), že za „pokyn“ ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. lze zpravidla považovat nejen pokyn vydaný podle § 12d odst. 1 a 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, nebo pokyn podle § 174 odst. 2 písm. a) a d) tr. ř., ale též jiné akty a úkony státního zástupce výslovně neoznačené jako pokyn, pokud vyjadřují jeho jednoznačný názor na dotčenou otázku. Konkrétně se může jednat např. o odůvodnění usnesení státního zástupce nebo právě o záznam o prověrce spisu policejního orgánu.
16. Jestliže státní zástupce vykonávající dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení ve smyslu § 174 tr. ř. udělí policejnímu orgánu souhlas, resp. mu dá pokyn, k vydání určitého usnesení, pak je následně vyloučen z rozhodování o případné stížnosti podané proti takovému usnesení. V ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. je vymezen zvláštní důvod pro vyloučení státního zástupce z rozhodování o opravném prostředku. Jde o ustanovení, které má podstatný význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. V důsledku udělení předchozího souhlasu či pokynu totiž státní zástupce nemůže stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní nestranným způsobem, resp. o tomto mohou vznikat důvodné pochybnosti.
17. V nyní posuzované věci dozorující státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích JUDr. Milena Benková na konci svého záznamu o prověrce spisu policejního orgánu ze dne 23. 8. 2024, sp. zn. ZN 1320/2024-10, vyjádřila jasný názor, že předmětná trestní věc byla již řádně a úplně objasněna a je proto zapotřebí v co nejkratší možné době postupovat podle § 160 odst. 1 tr. ř., neboť je dáno důvodné podezření, že se konkrétní osoba (podezřelý R. K., jak lze usoudit ze všech souvislostí) dopustila přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 tr. zákoníku. Tím fakticky dala policejnímu orgánu pokyn k zahájení trestního stíhání, k čemuž pak také reálně došlo usnesením policejního orgánu ze dne 13. 11. 2024. Za této situace ovšem byla ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. vyloučena z následného rozhodování o stížnosti obviněného proti tomuto usnesení. Správně měla postupovat tak, že předmětnou stížnost předloží k rozhodnutí nadřízenému státnímu zástupci, tedy státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, což se však nestalo. Pokud o stížnosti rozhodla sama, došlo tím k porušení zákona v neprospěch obviněného a dané rozhodnutí nemůže obstát.
V. Způsob rozhodnutí
18. Z výše rekapitulovaných důvodů Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně byl v neprospěch obviněného porušen zákon, a to v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. O stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu rozhodla státní zástupkyně, která byla z rozhodování zjevně vyloučena.
19. Nejvyšší soud proto podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Současně podle § 270 odst. 1 tr. řádu přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, jako orgánu za dané situace příslušnému k rozhodnutí o předmětné stížnosti obviněného, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
20. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 11. 2025
JUDr. Petr Šabata předseda senátu
Zpracoval: JUDr. Ondřej Círek