30 Cdo 1184/2021-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem
Ištvánkem v právní věci žalobce P. B., narozeného dne XY, bytem XY, proti
žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2,
Vyšehradská 16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a
psychickou újmu ve výši 12 000 200 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci
Králové pod sp. zn. 10 C 220/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2021, č. j. 19 Co 26/2021-44, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se podáním ze dne 17. 6. 2020 doručeným soudu prvního stupně dne 18. 6.
2020 domáhal na žalované zaplacení částky 12 000 200 Kč jako náhrady škody a
zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu. Usnesením Okresního
soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2020, č. j. 10 C 220/2020-4, bylo podání
žalobce odmítnuto a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 8.
2020, č. j. 19 Co 207/2020-11, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Usnesením Okresního
soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2020, č. j. 10 C 220/2020-18, byl žalobce
vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Dovolatel podal k soudu prvního stupně návrh na ustanovení zástupce z řad
advokátů pro toto řízení a tento návrh byl ke dni 8. 12. 2020 pravomocně
zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 10. 2020, č. j. 10 C 220/2020-27, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze
dne 23. 11. 2020, č. j. 19 Co 290/2020-34. Dne 17. 12. 2020 bylo vydáno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. 10 C 220/2020-36, kterým bylo řízení o dovolání žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 8. 2020, č. j. 19 Co 207/2020-11,
zastaveno z důvodu nesplnění podmínky dle § 241 o. s. ř. Proti tomuto podal
žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 16. 2. 2021, č. j. 19 Co 26/2021-44, tak, že usnesení soudu
prvního stupně bylo potvrzeno. Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku
povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Usnesením Okresního soudu v Hradci
Králové ze dne 6. 4. 2021, č. j. 10 C 220/2020-49, byl žalobce opětovně vyzván
k odstranění nedostatku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Žalobce ve
stanovené lhůtě k odstranění nedostatku povinného zastoupení podal návrh na
ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.". Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř., není-li stanoveno jinak, musí být
dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného
ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání
[§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání
fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího
řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez
jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104
odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit,
učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení
odstranit, řízení zastaví. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na
jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytné třeba k ochraně jeho zájmů. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi
zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a
nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;
přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má
i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však
nevracejí. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o
dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, v daném případě hodnotí
přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015). Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze
samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu
spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího
nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné
uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s
přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný
prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé,
že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování
práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je
vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr
vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné
žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení se nejedná o řádně
uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek pod číslem 67/2014). V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli
byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny
předpoklady, neboť ze strany žalobce jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že dovolatel pouze
opakovaně podává neúspěšné žádosti, včetně žádostí o ustanovení zástupce. Žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním
mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech
možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků,
aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní
povinnosti podmiňující jejich věcné projednání, jako je tomu i v posuzovaném
případě. Opakovaně i v jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných
či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti,
z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá, a jinak tomuto
není ani v posuzovaném případě. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a
sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS
480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům
dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016,
nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo
6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními
ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp.
zn. I. ÚS
1887/18. Dovolacím soudem proto nebyly shledány důvody, aby pro toto dovolací
řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů. Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel
nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu § 241 odst. 1
věty první a odst. 4 o. s. ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§
241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.). Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením
dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost
zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne
27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), v daném
případě k zaplacení soudního poplatku dovolatel nebyl vyzván, neboť nebyly
splněny podmínky právního zastoupení a z postoje dovolatele v tomto i v dalších
řízeních je zřejmé, že dovolatel pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o
osvobození od soudních poplatků. Dovolacímu soudu je i v tomto směru z úřední
činnosti známo, že žalobce i tímto postupem dlouhodobě zneužívá svého práva na
soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v
nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných
opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a
respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; i takové
počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu
ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). Z právě uvedených důvodů přistoupil dovolací soud k zastavení
dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení dle výše uvedeného. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 6. 2021
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu