30 Cdo 1197/2024-52
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka, v právní věci žalobce P. B., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, 2) České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5, se sídlem v Praze 1, Hybernská 1006/18, o zaplacení 2 175 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 38 C 296/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022, č. j. 71 Co 2/2022-17, takto:
I. Dovolací řízení se v rozsahu výroku I usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022, č. j. 71 Co 2/2022-17, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 30. 11. 2021, č. j. 38 C 296/2021-6, ve výroku II, zastavuje. II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací potvrdil ve výroku I usnesení Okresního soudu v Opavě jako soudu prvního stupně ze dne 30. 11. 2021, č. j. 38 C 296/2021-6, kterým soud prvního stupně nevyhověl žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok I), zastavil řízení (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III); odvolací soud dále ve výroku II rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 3. 2022, č. j. 38 C 296/2021-25, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku z dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků za podání předmětného dovolání, o níž soud prvního stupně usnesením ze dne 7.
12. 2023, č. j. 38 C 296/2021-36, rozhodl tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení nepřiznává. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. 2. 2024, č. j. 71 Co 35/2024-47, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Uvedené usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 8. 4. 2024. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o.
s. ř.“. Dovolání není přípustné v rozsahu směřujícím proti té části výroku I usnesení odvolacího soudu, jíž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku I o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, a to podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. Dovolání žalobce není dále podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným usnesením odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení, ať již co do potvrzení nákladového výroku v usnesení soudu prvního stupně či co do výroku o nákladech odvolacího řízení.
Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání žalobce v dotčeném rozsahu podle § 243c odst. 1 o. s. ř odmítl. Ve zbývajícím rozsahu vznikla žalobci podáním dovolání povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 16.
3. 2022, č. j. 38 C 296/2021-25, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil. Ačkoliv soud prvního stupně dovolatele opětovně nevyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání, neučinil tak ani dovolací soud, neboť dovolatel si této podmínky včetně následků pro případ jejího nesplnění (zastavení řízení), musí být vědom; předně o ní byl poučen již dříve v řízení v této věci (viz č. l.
25 spisu), ale také v jiných řízeních, jak je dovolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 30 Cdo 242/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2023, sp. zn. 30 Cdo 451/2023). Z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je přitom zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků.
Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, nebo ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1184/2021).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 6. 2024
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu