30 Cdo 1372/2023-128
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Miroslavem Hromadou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, 2) České republice – Nejvyššímu soudu, se sídlem v Brně, Burešova 571/20, 3) A. Z., o náhradu újmy, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 23 C 251/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 1. 2022, č. j. 69 Co 14/2022-25, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Okresní soud v Olomouci jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. 23 C 251/2021-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2, jako soudu místně příslušnému (výrok II).
Usnesením ze dne 24. 1. 2022, č. j. 69 Co 14/2022-25, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 22. 2. 2022 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 4. 2022, č. j. 23 C 251/2021-31, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta. Podáním ze dne 7. 4. 2022 požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 7. 2022, č. j. 23 C 251/2021-88, byla žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítnuta.
Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 8. 2022, č. j. 69 Co 302/2022-98. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Ustanovení § 241 o. s. ř., které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.
Výjimku stanoví § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. Podle § 104 odst. 2 o.
s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.). Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce opětovně nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků.
Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, nebo ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1184/2021).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2023
Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. pověřený člen senátu