30 Cdo 1470/2024-52
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, 2) Nejvyššímu soudu České republiky, se sídlem v Brně, Burešova 20, o zaplacení 2 600 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 29 C 67/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 25. 8. 2022, č. j. 72 Co 158/2022-16, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 16. 5. 2022, č. j. 29 C 67/2022-10, odmítl podání ze dne 11. 3. 2022 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II)
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř., a to i přesto, že byl usnesením Městského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2023, č. j. 29 C 67/2022-25, vyzván (mimo jiné) k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Žalobce následně požádal ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Městský soud v Brně usnesením ze dne 26. 6. 2023, č. j. 29 C 67/2022-36, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 10.
1. 2024, č. j. 72 Co 228/2023-43, žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl, a to z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva. Žalobce byl následně usnesením Městského soudu v Brně ze dne 19. 4. 2024, č. j. 29 C 67/2022-47, opětovně vyzván, aby si zvolil zástupce pro dovolací řízení. Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, a to ani přes opětovnou výzvu soudu prvního stupně, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Dovolací soud přitom nepřihlížel k opakovaným žádostem dovolatele o ustanovení advokáta, poněvadž soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta, posoudily (srov. v projednávané věci rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 26.
6. 2023, č. j. 29 C 67/2022-36, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 10. 1. 2024, č. j. 72 Co 228/2023-43) a jejich naplnění neshledaly z důvodu zjevně bezúspěšného uplatňování práva, tudíž by rozhodnutí o jeho dalších žádostech bylo pouze formální a jen zbytečně by dále prodlužovalo řízení; žalobce přitom žádné nové skutečnosti neuvádí. Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Dovolací soud si je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27.
1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě však dovolatele k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12.
2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn.
30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 6. 2024
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu