30 Cdo 2637/2024-774
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobkyně T. R., o nejasné podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 11206/2023, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 08. 2024, č. j. 25 Co 272/2024-707, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 06. 08. 2024, č. j. 33 Nc 11206/2023-684, zastavil dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 06. 2024, č. j. 25 Co 185/2024-552, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II).
2. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
4. Podle § 241 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 01. 01. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení žalobkyně nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání žalobkyně prokazující, nebyly předloženy.
5. V situaci, kdy žalobkyně neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
6. Ačkoli žalobkyně nebyla vyzvána, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, je nutno konstatovat, že z rozhodovací činnosti své i soudu odvolacího je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byla žalobkyně opakovaně ke splnění této podmínky vyzývána, a tudíž musí být obeznámena s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 08. 08. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 05. 2021, sp. zn. 27 Cdo 302/2021, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 03. 2023, sp. zn. 30 Cdo 855/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 08. 12. 2022, sp. zn. 30 Cdo 3170/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2642/2021). Soud prvního stupně již nečinil další úkony v rámci dovolacího řízení a věc předložil dovolacímu soudu, neboť počínání žalobkyně, kdy podává opakovaně řádné a mimořádné opravné prostředky do všech rozhodnutí, je soudu dlouhodobě známé, a tedy považuje standartní postup za nehospodárný a neúčelný. Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobkyně nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobkyni opakovaně dostalo.
7. Žalobkyně nezaplatila ani soudní poplatek z dovolání. Dovolací soud si je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 01. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě však žalobkyni k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval, neboť z jejího postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 02. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 09. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení ze dne 30. 01. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 03. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 06. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 10. 2024
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu