Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 2866/2009

ze dne 2009-10-07
ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.2866.2009.1

30 Cdo 2866/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce G. K., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému M. S., zastoupenému advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 104/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. dubna 2008, č.j.

1 Co 52/2008-68, t a k t o :

Dovolání žalobce se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Stručné odůvodnění

(§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. října 2007, č.j. 36 C 104/2007-45, zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci 1.000.000,- Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích podle § 13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. dubna 2008, č.j. 1 Co 52/2008-68, rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobce chráněných ustanovením § 11 násl. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“)

a v důsledku toho nebylo možno dovodit ani odpovědnost žalovaného podle § 13 o.z. Okolnost, že před žalovaným bylo uzavřeno manželství L. S. s vietnamským občanem, v důsledku čehož dovozuje žalobce, že přišel o svá otcovská práva k nezletilé K. S., není podle odvolacího soudu jakkoli způsobilá se dotknout integrity osobnosti žalobce. Soudu v řízení o ochranu osobnosti nepřísluší zabývat se žalobcem tvrzenou neplatností manželství L. S. nebo otcovství k nezletilé K. S.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. a (z opatrnosti) z důvodu uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a odst. 3. Domnívá se, že po právní stránce měla být věc posouzena tak, že v rámci předběžné otázky měl soud zkonstatovat absolutní neplatnost uzavřeného manželství a následně žalobci přiznat právo na zadostiučinění v žalované částce. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení § 11 násl. o.z. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. ledna 2002, sp.zn. 28 Cdo 95/2002, rozsudek téhož soudu ze dne 21. prosince 2004, sp. zn. 30 Cdo 1526/2004, nebo usnesení ze dne 31. ledna 2006, č. j. 30 Cdo 111/2006-130). Pokud žalobce uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, a jestliže uplatňuje současně i dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř., nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. října 2009

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.

předseda senátu