USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v
právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České
republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská
424/16, o zaplacení 772 200 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.
zn. 19 C 92/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze
dne 23. 7. 2018, č. j. 14 Co 247/2018-10, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 772 200 Kč
jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu,
která měla být žalobci způsobena tím, že stát chrání bohaté zloděje a zločince
a je tedy spolupachatelem trestné činnosti.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15.
5. 2018, č. j. 19 C 92/2018-5, řízení zastavil (výrok I) a rozhodl, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání
žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce
neuplatnil svůj nárok předběžně u příslušného správního úřadu, neboť žádost o
odškodnění ze dne 3. 1. 2018, doručená žalované dne 5. 1. 2018, neobsahovala
ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a na
základě jakých skutečností se žalobce domáhá.
Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně i v tom, že rozhodl o zastavení
řízení ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř., aniž by žalobce vyzval k odstranění
uvedeného nedostatku podmínky řízení, neboť žalobce jako účastník stovky sporů
vedených proti České republice byl již v mnohých z nich vyzýván k doložení
předběžného uplatnění nároku u správního úřadu, a proto si musí být vědom své
povinnosti doložit předběžné uplatnění nároku. V této souvislosti poukázal
odvolací soud na usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS
2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 30 Cdo
5091/2016, ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5788/2017, a ze dne 8. 2. 2018,
sp. zn. 30 Cdo 157/2018.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a
čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem,
jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele
nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání
dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241,
postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno
opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti
rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné.
Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému
usnesení zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné
dovolání, je nutno konstatovat, že z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu
známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této
podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím
řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze
dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne
15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014). Nejvyšší soud má tak za to, že práva
žalobce nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobci
opakovaně dostalo.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající
se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení,
jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se
řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku do dnešního dne nedošlo,
Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2, § 241b odst. 2 a § 243c
odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu