U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla
Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci
žalobce P. B., proti žalovanému J. Š., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského
soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 50 C 89/2011, o
dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2017, č.
j. 3 Co 23/2017-328, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud prvního stupně
usnesením ze dne 17. 2. 2016, č. j. 50 C 89/2011-296, zamítl návrh žalobce na
ustanovení zástupce z řad advokátů a na osvobození od soudních poplatků, vše
pro dovolací řízení. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 14. 3. 2017,
č. j. 3 Co 23/2017-328, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění
svého rozhodnutí uvedl, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Žalobce brojí proti zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, i když
neuhradil soudní poplatek za žalobu, přestože mu bylo pravomocně odňato
osvobození od soudních poplatků. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání,
které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto
dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani
nedoložil, že má sám právnické vzdělání. Usnesením ze dne 4. 9. 2017, č. j. 50 C 89/2011-337, soud prvního stupně vyzval
žalobce, aby si zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta a aby jeho
prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce byl dále poučen, že nebudou-li
soudu plná moc advokáta a jím sepsané dovolání předloženy, Nejvyšší soud
dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 7. 9. 2017, v němž opět požádal o
ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb. a k čl. II. bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., a vyšel tak
ze znění občanského soudního řádu účinného v době od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak,
musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má
právnické vzdělání. Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího
soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem
78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka,
jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání,
proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu
prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání
proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda
jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti
onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud
dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž
odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti
účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí
odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015). Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle § 30 o. s. ř.
pro to, aby žalobci byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad
advokátů. Dovolací soud jen opakuje svůj dříve vyjádřený závěr, podle něhož
žalobce uplatňuje svou žalobou v projednávané věci právo zřejmě bezúspěšně, jak
bylo dovolacím soudem vyjádřeno již v usnesení ze dne 26. 10. 2016, č. j. 30
Cdo 2854/2016-318. V podrobnostech dovolací soud odkazuje na odůvodnění tohoto
usnesení. Existenci předpokladů pro ustanovení zástupce z řad advokátů žalobci nesvědčí
ani okolnost známá též dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě
zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na
zahájení rozličných řízení, aniž by tyto jeho návrhy obsahovaly nezbytné
náležitosti a aniž by bylo jakkoli zřejmé, oč žalobci konkrétně jde. Takové
počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu
ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci
advokáta pro řízení o dovolání, čímž by vyhověl též jeho poslední žádosti
podané k výzvě soudu prvního stupně, a kdy sám žalobce přes tuto výzvu
neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §
241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše
uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v
rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s.
ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 20. prosince 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu