30 Cdo 735/2023-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 19 190 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 6 C 179/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2022, č. j. 30 Co 411/2022-52, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 jako soudu prvního stupně ze dne 24. 10. 2022, č. j. 6 C 179/2022-43, kterým soud prvního stupně vyslovil svou nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání ze dne 5. 1. 2023, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Následně byl žalobce vyzván usnesením ze dne 31. 1. 2023, č. j. 6 C 179/2022-62, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 2. 3. 2023 předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, dovolací soud dovolací řízení zastaví, popřípadě dovolání odmítne. Na to žalobce reagoval podáním žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, o níž již nebylo rozhodováno.
Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč. Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2023, č. j. 30 Cdo 735/2023-70, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Nejvyšší soud nepřihlédl k dalším opakovaným žádostem dovolatele o ustanovení advokáta, poněvadž soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta, posoudily (srov. např. rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 6. 2022, č. j. 6 C 179/2022-34) a jejich naplnění neshledaly z důvodu svévolného a zjevně bezúspěšného uplatňování práva, tudíž by rozhodnutí o jeho dalších žádostech bylo pouze formální. Žalobce přitom dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání.
Opakovaně i v dalších jím zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30.
1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 4. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu