30 Cdo 855/2025-134
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 10 234 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 32/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2025, č. j. 58 Co 12/2025-118, takto:
I. Dovolání proti výroku I usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2025, č. j. 58 Co 12/2025-118, v části, jíž byl potvrzen výrok I a II usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 12. 2024, č. j. 11 C 32/2024-107, se odmítá, jinak se dovolací řízení zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 13. 12. 2024, č. j. 11 C 32/2024-107, zastavil řízení o návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2024, č. j. 58 Co 218/2024-76 (výrok I a II), zastavil dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2024, č. j. 58 Co 218/2024-76 (výrok III), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro toto dovolací řízení. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné v rozsahu směřujícím proti té části výroku I usnesení odvolacího soudu, jíž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku I a II o zastavení řízení o návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23.
7. 2024, č. j. 58 Co 218/2024-76, a to podle § 238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř. Z výše uvedeného důvodu dovolací soud dovolání žalobce v dotčeném rozsahu podle § 243c odst. 1 o. s. ř odmítl. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 12. 2025, č. j. 11 C 32/2024-125, a ze dne 17. 2. 2025, č. j. 11 C 32/2024-126, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání a k tomu, aby si v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce však ani jedné z výzev nevyhověl.
Ve zbývajícím rozsahu musí být dovolatel podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání v uvedeném rozsahu zastavil. K opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť byl vázán dřívějším pravomocným usnesením v dané otázce, když současně nebyly předestřeny žádné nové skutečnosti, jež by měly vliv na posouzení dané otázky (k tomu srov. ustanovení § 159a odst. 1, 3 a 4 ve spojení s § 243b odst. 1 o.
s. ř.) Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Přestože si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn.
30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 4. 2025
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu