U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v insolvenční věci
dlužníka M. D., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 31 INS
25648/2014, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Slovenské sporiteĺny, a. s., se
sídlem v Bratislavě, Tomášikova 48, PSČ 832 37, Slovenská republika,
identifikační číslo osoby 00151653, zastoupeného JUDr. Dušanem Dvořákem,
advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00 a 2/ PERFECT INVEST, a.
s., se sídlem v Třebíči, Karlovo náměstí 34, PSČ 674 01, identifikační číslo
osoby 27736997, zastoupeného JUDr. Stanislavem Keršnerem, advokátem se sídlem v
Brně, Orlí 492/18, PSČ 602 00, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu
Mgr. Milana Poláška, takto:
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek není vyloučen z projednávání a
rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 35/2016.
Insolvenční dlužník (dále již „dlužník“) vznesl dne 14. prosince 2015
námitku podjatosti soudců druhého senátu Vrchního soudu v Olomouci, konkrétně
soudců JUDr. Heleny Myškové, JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy, v
řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 VSOL 1311/2015.
Vrchní soud v Olomouci předložil námitku podjatosti vznesenou dlužníkem
Nejvyššímu soudu. K projednání námitky podjatosti byl určen senát č. 29
Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“), přičemž předsedou
senátu a soudcem zpravodajem byl určen soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan
Polášek.
Podáním ze dne 17. února 2016, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne
17. února 2016, vznesl dlužník námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr.
Milana Poláška. Dlužník uvádí, že důvodem pro vyloučení Mgr. Milana Poláška z
projednávání a rozhodnutí věci je jeho poměr k věci a účastníkům řízení.
Konkrétně dlužník poukazuje na „osobní vazby tohoto soudce na soudce druhého
senátu Vrchního soudu v Olomouci, o jejichž podjatosti má jako předseda senátu
a soudce zpravodaj v rámci senátu 29 Nejvyššího soudu projednávat a
rozhodovat.“ Dlužník poukazuje na to, že soudkyně Vrchního soudu v Olomouci
JUDr. Helena Myšková, o jejíž podjatosti má v řízení o vznesené námitce
podjatosti rozhodovat soudce Mgr. Milan Polášek, působila v průběhu roku 2015
na stáži v senátu č. 29 dovolacího soudu. Dlužník v této souvislosti uvádí:
„JUDr. Helena Myšková byla dočasně přidělena k senátu č. 29 Nejvyššího soudu v
období od 1. ledna 2015 do 30. června 2015. Soudce Mgr. Milan Polášek tak má
rozhodovat o vyloučení z rozhodování a projednání věci ohledně soudkyně, s níž
se osobně zná z rozhodování senátu 29 Nejvyššího soudu.“ Dlužník dále poukazuje
na to, že soudkyně JUDr. Helena Myšková a soudce Mgr. Milan Polášek rozhodovali
spolu a působili „po řadu let v rámci senátů 2 Ko, 6 Cmo, VSOL 2 a 12 Cmo u
Vrchního soudu v Olomouci…“
Nad rámec výše uvedeného tvrzení dlužník uvádí, že vztahy soudce Mgr.
Milana Poláška a soudkyně JUDr. Heleny Myškové „přesahují běžné kolegiální
vztahy soudců v rámci senátu“, a to s ohledem na dlouhodobé společné působení
ve stejném senátu Vrchního soudu v Olomouci a dále působení v senátu č. 29
Nejvyššího soudu. Podle dlužníka toto „dlouholeté společné působení ve stejných
senátech vyvolává v dlužníkovi důvodné a závažné pochybnosti o přátelském
vztahu soudce Mgr. Milana Poláčka a soudkyně JUDr. Heleny Myškové…“ Dlužník se
domnívá, že přátelský vztah mezi soudci je takové povahy a intenzity, že
vylučuje Mgr. Milana Poláška z projednání a rozhodnutí o námitce podjatosti
vznesené vůči JUDr. Heleně Myškové.
Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z
projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k
účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti soudce Mgr. Milana
Poláška není důvodná. Jak vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.
února 2015, sp. zn. 21 Nd 440/2014 (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího
soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu
http://nsoud.cz, a rozhodnutí Ústavního soudu na internetových stránkách
http://nalus.usoud.cz), tak: „Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců
a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.
Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se
zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo
přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 15a
odst. 1 věta první, § 14 odst. 1 a § 14 odst. 4 o. s. ř.).
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na
projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem
řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by
mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak
mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci
poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal
skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo
k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu
obdobným vztahem, jemuž naroveň může v konkrétním případě být vztah přátelský
či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti.
Nejvyšší soud též dospěl k závěru, že vztahy mezi soudci nepřekračující
běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení
soudce z projednávání a rozhodování věci, jestliže tyto vztahy spočívají pouze
v tom, že se soudci navzájem znají nebo že jsou pro výkon funkce zařazeni na
stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 9. května 2001, sp. zn. 4 Nd 114/2001). Toto pravidlo lze vztáhnout i na
vztahy mezi soudci a jinými osobami činnými v oblasti právní praxe či teorie;
jen v případě, že by tyto vztahy překročily běžný profesionální rámec a staly
by se osobními (zejména přátelskými či naopak nepřátelskými), bylo by nutno
uvažovat o podjatosti soudce.“
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek se k vznesené námitce
podjatosti vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k samotné věci, k účastníkům
řízení ani k jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné skutečnosti, které by
mohly zakládat důvodnou pochybnost o jeho podjatosti. Na uvedeném nic nemění
ani dlužníkův odkaz na to, že soudkyně JUDr. Helena Myšková, o jejímž vyloučení
z důvodu vznesená námitky podjatosti jako členky „druhého senátu“ Vrchního
soudu v Olomouci má Nejvyšší soud rovněž rozhodovat, působila v době od 1.
ledna 2015 do 30. června 2015 v senátu č. 29, ani to, že s ní soudce Nejvyššího
soudu Mgr. Milan Polášek několik let působil ve stejném senátu v době, kdy před
přidělením k Nejvyššímu soudu (stáž) vykonával funkci soudce u Vrchního soudu v
Olomouci (v této souvislosti soudce Mgr. Milan Polášek odkazuje na usnesení
dovolacího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Nd 318/2014). Nad rámec svého
vyjádření ještě soudce Mgr. Milan Polášek poukázal na to, že u Vrchního soudu v
Olomouci působil několik let ve stejném senátu i se soudkyní JUDr. Ivanou
Waltrovou, která je rovněž členkou „druhého senátu“ Vrchního soudu v Olomouci a
jeho kolegou byl i soudce JUDr. Vojtěch Brhel, nyní rovněž člen „druhého
senátu“ Vrchního soudu v Olomouci.
V posuzovaném případě dovolací soud neshledal žádné okolnosti, z nichž
by bylo možné dovodit, že pracovní vztah mezi soudkyní JUDr. Helenou Myškovou a
soudcem Mgr. Milanem Poláškem (popř. dalšími zmíněnými soudci Vrchního soudu v
Olomouci) překročily běžný profesionální rámec. Dlužník ani nepředložil žádná
relevantní tvrzení, z nichž by vyplývalo, že mezi JUDr. Helenou Myškovou a
soudcem Mgr. Milanem Poláškem existují (či existovaly) vztahy osobní (zejména
přátelské či naopak nepřátelské). Nejvyšší soud neshledal ani žádné okolnosti,
z nichž by vyplývalo, že soudce Mgr. Milan Polášek má vztah k účastníkům či
jejich zástupcům v předmětném řízení.
S ohledem na absenci takových okolností, z nichž by bylo možné dovodit,
že je důvodné pochybovat o nepodjatosti soudce Mgr. Milana Poláška, Nejvyšší
soud rozhodl, že soudce tohoto soudu Mgr. Milan Polášek není vyloučen z
projednání a rozhodnutí ve věci vedené u dovolacího soudu pod sp. zn. 29 NSČR
35/2016. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti
uplatněné dlužníkem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o.
s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v
insolvenčním rejstříku; dlužníku a předběžnému správci se však doručuje i
zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2016
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu