32 Cdo 3634/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Františka Faldyny, CSc., a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava
Galluse v právní věci žalobce L. Č. r., s.r.o., zastoupeného Mgr. R. A.,
advokátem proti žalovanému L. L., o zaplacení 41.127,84 Kč s příslušenstvím a
smluvní pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 52 C 150/2007,
o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2008,
č.j. 68 Co 549/2007-50, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze, v záhlaví označenému,
kterým byl v odvoláním napadeném rozsahu potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro
Prahu 9 ze dne 26. září 2007, č.j. 52 C 150/2007-28, ve znění usnesení ze dne
23. října 2007, č. j. 52 C 150/2007-30, jímž soud prvního stupně mimo jiné
zamítl požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z
částky 41.127,84 Kč od 27.9.2007 do zaplacení (výrok III.), není přípustné
podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“),
jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci
nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil),
a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť
napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po
právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Jelikož ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3, věty první, o. s. ř. je dovolací
soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán nejen
uplatněnými dovolacími důvody, ale i tím, jak je dovolatel obsahově vymezil,
jsou pro úsudek, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu
ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní
význam, relevantní jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené
rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel v dovolání v
rámci dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. zpochybnil
(srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004,
sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník
2004, pod číslem 132).
Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel brojí svými námitkami proti právnímu
závěru odvolacího soudu, že soud je vázán stavem ke dni rozhodnutí (§ 154 odst.
1 o. s. ř.) a jen za podmínek vyplývajících z § 154 odst. 2 o. s. ř. může
přiznat nárok do budoucna přičemž, podle názoru odvolacího soudu, smluvní
pokuta není opětující se dávkou, jak předpokládá ustanovení § 154 odst. 2 o. s.
ř., a soud proto musí posuzovat vznik nároku žalobce na toto majetkové právo ke
dni vydání rozhodnutí. Dovolací soud však nedospěl k závěru, že by právní
posouzení věci odvolacím soudem v otázce přiznání smluvní pokuty ke dni vydání
rozhodnutí soudu, nikoliv do budoucna, tj. do zaplacení ve smyslu ustanovení §
154 o. s. ř., bylo v rozporu s procesním právem, přičemž tento jeho závěr není
založen ani na řešení otázky, která by v judikatuře nebyla vyřešena, nebo o
které by odvolací soud nebo dovolací soud rozhodoval rozdílně (srov. Sbírka
soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7/1977, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 1.8.2008, sp. zn. 32 Cdo 1434/2008).
Za situace, kdy dovolání ani v zbývajícím rozsahu, směřujícím do výroku
napadeného rozhodnutí o nákladech řízení, není přípustné (srov. usnesení
Nejvyššího soudu České republiky uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek), neboť rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů
odvolacího řízení, které – ač součástí rozsudku - má povahu usnesení ve smyslu
§ 167 odst. 1 o. s. ř., nutno uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti
rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný
prostředek přípustný.
Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první),
odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a za situace, kdy dovolání bylo
odmítnuto a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady
nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2009
JUDr. František F a l d y n a, CSc.
předseda senátu