32 Nd 95/2021-177
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců
JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce B. V.,
narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 695 000 Kč,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 174/2015, o námitce
podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka uplatněné žalobcem v řízení
o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2019,
č. j. 39 Co 354/2019-131, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo
3283/2020, takto:
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a
rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020.
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozsudek ze dne 29.
8. 2019, č. j. 26 C 174/2015-123 (v jeho výrocích I, II a IV), kterým Obvodní
soud pro Prahu 2 odmítl žalobu o zaplacení 500 000 Kč, řízení o částku 30 000
Kč zastavil a rozhodl o povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení žalované,
dále odmítl odvolání žalobce proti výroku III rozsudku soudu prvního stupně a
rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Řízení o něm je u
Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020. K projednání dovolání a
rozhodnutí o něm je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2020 příslušný
senát soudního oddělení 30 složený ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavla
Simona a JUDr. Tomáše Pirka. Žalobce dne 18. 11. 2020 učinil podání (Nejvyššímu soudu doručené dne 20. 11. 2020), obsahující seznam spisových značek Nejvyššího soudu (i Městského soudu v
Praze) včetně „… 10.) 30 Cdo 3283/20 … “. V bodě „A.) Námitka podjatosti 14
osř“ žalobce dále uvedl „Ad. 11 + 10 + 9 je dána podjatost soudce Bičana …“. Z
výše uvedeného lze přes jistá nepřesná označení dovodit, že žalobce v řízení
vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020 uplatnil námitku
podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Žalobce v podání vyjadřuje
své přesvědčení, že Městský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 2 „jednaly
dle pol. objednávky, soudci v rámci koordinovaného postupu porušili soudcovskou
nezávislost a postavení úřední osoby. Za účelem, aby se mně nedostalo právní
ochranu proti tendenčním rozhodnutím mně upřely právo dle § 30 + § 138“. Z
dalšího textu, v němž je uvedeno „Soudci označené ad A uvedené prezentovali …
Bičan u os. Praha 2 + MS-Praha“, pak přes jeho částečnou nesrozumitelnost
vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce Mgr. Víta Bičáka právě v jeho
(dřívějším) působení u Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, k
jejichž rozhodnutím se kriticky vyjadřuje způsobem výše uvedeným. Mgr. Vít Bičák ve vyjádření k námitce podjatosti sdělil, že není v žádném
vztahu k věci, účastníkům řízení, jejich zástupcům a ani se nepodílel na
vyřizování věci u soudů nižších stupňů. Z obsahu námitky mu ani jasně
nevyplývá, co by důvodem jeho podjatosti mělo být. Podle ustanovení § 16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení
soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem
práce Nejvyššího soudu proto byla věc předložena k rozhodnutí senátu soudního
oddělení 32. Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec
1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo
rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o
rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro
zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali
nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího)
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o
projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn.
2 Cdon 828/96, uveřejněný v
časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, či usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, a ze dne 31. 7. 2012, sen. zn. 29 NSCR 52/2012, jež jsou veřejnosti dostupná na
http://www.nsoud.cz) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého
právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě,
kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí
situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při
jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové
okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním
způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být
založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může
v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu
přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvodem k vyloučení soudce však
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobce zjevně pochybnost o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka dovozuje z jeho
případného (konkrétně nespecifikovaného) dřívějšího rozhodování v jiných
právních věcech u Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze. Tato
okolnost, jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., však sama o sobě
nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané
konkrétní věci. Podle svého vyjádření pak jmenovaný soudce nemá žádný poměr k
dané věci či k účastníkům řízení a ani se nepodílel na jejím rozhodování u
soudů nižších stupňů, což ostatně vyplývá také z obsahu spisu. Nejsou tedy dány
žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti či
důvod k jeho vyloučení. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že Mgr. Vít Bičák není vyloučen z
projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo
3283/2020. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.