33 Cdo 1926/2021-315
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce V. J., podnikatele se sídlem XY, zastoupeného JUDr. Josefem Vítem, advokátem se sídlem ve Vyškově, Kostelní 146/3, proti žalovanému P. U., bytem XY, zastoupenému JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 202/19, o 605 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. (17) 55 Cm 53/2013-259, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 11. 2020, č. j. 4 Cmo 78/2020-283, t a k t o: I. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 11. 2020, č. j. 4 Cmo 78/2020-283, se mění tak, že rozsudek ze dne 14. 1. 2020, č. j. (17) 55 Cm 53/2013-259, kterým Krajský soud v Brně uložil žalovanému zaplatit žalobci 605 000 Kč s 7,05% úroky z prodlení od 23. 4. 2013 do zaplacení, se mění tak, že se žaloba o zaplacení 605 000 Kč s 7,05% úroky z prodlení od 23. 4. 2013 do zaplacení zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 191 192,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Milana Kyjovského, advokáta.
Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 605 000 Kč s 7,05% úroky z prodlení od 23. 4. 2013 do zaplacení z titulu smluvní pokuty za nesplnění povinnosti poskytnout součinnost potřebnou k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí po splnění dluhu (doplatku kupní ceny) za dobu od 28. 2. 2012 do 28. 6. 2012.
Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 11. 2020, č. j. 4 Cmo 78/2020-283, potvrdil rozsudek ze dne 14. 1. 2020, č. j. (17) 55 Cm 53/2013-259, kterým Krajský soud v Brně žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 126.258 Kč; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – uzavřel, že na žalovaného (postupníka) přešla s postoupenou pohledávkou ve výši 1 000 000 Kč i povinnost poskytnout žalobci po zániku pohledávky součinnost potřebnou k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou (§ 524 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“).
V dovolání, kterým napadl rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaný předložil hmotněprávní otázku, zda právo na zaplacení smluvní pokuty za nesplnění povinnosti poskytnout součinnost potřebnou k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí za dobu od 28. 2. 2012 do 28. 6. 2012 je či není spojené s pohledávkou doplatku kupní ceny. Podle jeho názoru ji odvolací soud vyřešil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, případně taková otázka dosud dovolacím soudek vyřešena nebyla. Oproti právnímu posouzení soudů obou stupňů prosazuje, že právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty zajišťující splnění povinnosti prodávající poskytnout součinnost potřebnou k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí nepřešlo na žádného z postupníků.
S pohledávkou, která se postupovala (doplatek kupní ceny), nebylo toto právo představující samostatnou pohledávku žalobce spojené. Navrhl, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí ve věci samé tak, že se rozsudek soudu prvního mění tak, že se žaloba zamítá.
Žalobce se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnil a navrhl dovolání zamítnout, případně odmítnout.
Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení dovolatelem formulované otázky hmotného práva, kterou dovolací soud dosud neřešil [§ 237, § 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“)]. Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.
Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti. Podle § 524 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odstavec 1/). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odstavec 2/). Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z následujícího:
1) Na základě smlouvy z 25. 2. 2011 se žalobce (kupující) stal vlastníkem specifikovaných nemovitých věcí. Kupní cenu sjednal s prodávající – NAJA trade, spol. s r.o. – ve výši 2.500.000 Kč, přičemž 1.500.000 Kč zaplatil v den podpisu smlouvy. Zbytek kupní ceny ve výši 1.000.000 Kč se žalobce zavázal zaplatit „v předem neurčených splátkách“ nejpozději do jednoho roku od podpisu smlouvy, tj. do 25. 2. 2012. Včasné doplacení kupní ceny strany zajistily smluvní pokutou 0,5% z dlužné částky ve prospěch prodávající (článek IV bod 2).
Pohledávku doplatku kupní ceny zajistili prodávající (zástavní věřitelka) a kupující (zástavní dlužník) také zástavní smlouvou uzavřenou téhož dne; zástavou byly převáděné nemovitosti. Podle článku V bodu 4 smlouvy zástavní právo „zanikne okamžikem, kdy kupující … splní zcela a bezezbytku svoji povinnost doplatit kupní cenu ve výši 1.000.000 Kč a uspokojí tak pohledávku prodávajícího …, kterou toto zástavní právo zajišťuje.“ V článku V bodu 5 smlouvy strany ujednaly: „Poté, co zástavní právo zanikne splněním zajištěné pohledávky, je prodávající … povinen poskytnout kupujícímu … na jeho výzvu veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby toto zástavní právo bylo z katastru nemovitostí vymazáno, zejména vystavením potvrzení o zániku zástavního práva, anebo vzdáním se zástavního práva jednostranným písemným úkonem, vždy formou připojení svého legalizovaného podpisu na právní úkon o zániku zástavního práva.“ Splnění povinnosti součinnosti zajistily strany zástavní smlouvy smluvní pokutou „ve výši 0,5% ze zajištěné pohledávky za každý den neposkytnutí potřebné součinnosti“ ve prospěch žalobce (článek V bod 6).
2) Smlouvou z 19. 8. 2011 postoupila prodávající pohledávku doplatku kupní ceny 1.000.000 Kč „včetně všech zajišťovacích instrumentů“ postupnici – UNIBAU CZ, s.r.o. Podle souhlasného prohlášení o změně práva zapsaného v katastru nemovitostí byla prodávající vymazána a jako zástavní věřitelka zapsána postupnice. 3) Usnesením z 10. 5.
2012, č.j. 21 Sd 2/2012-29, které nabylo 2. 6. 2012 právní moci, Okresní soud ve Vyškově přijal do soudní úschovy od žalobce 1.000.000 Kč (doplatek kupní ceny), a to ve prospěch příjemkyně (NAJA trade, spol. s r.o.), anebo osob uplatňujících právo na předmět úschovy: a/ Mgr. Miloše Dvořáka, soudního exekutora, b/ postupnice (UNIBAU CZ, s.r.o.). Účinky zaplacení zbytku kupní ceny nastaly dnem složení, tj. 23. 2. 2012. 4) Žalobce dopisem z 23. 2. 2012 – doručeným 28. 2. 2012 – oznámil postupnici zánik dluhu složením do soudní úschovy a vyzval ji k poskytnutí součinnosti potřebné k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, konkrétně k vystavení potvrzení o zániku zástavního práva a k písemnému prohlášení o vzdání se zástavního práva.
Na výzvu zástavní věřitelka nereagovala a součinnost podle smluvního ujednání neposkytla. 5) Žalobce podal 11. 6. 2012 návrh na zahájení řízení o výmaz smluvního zástavního práva z katastru nemovitostí a v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště XY, pod zn. Z-7360/2012-712, doložil zánik pohledávky doplatku kupní ceny usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 10. 5. 2012, č.j. 21 Sd 2/2012-29. Zástavní právo váznoucí na nemovitostech, které byly předmětem kupní smlouvy, bylo 28.
6. 2012 vymazáno. 6) Dopisem z 12. 4. 2013 – doručeným 18. 4. 2013 – žalobce vyzval postupnici k úhradě smluvní pokuty za dobu od 28. 2. 2012 do 28. 6. 2012 ve výši 605.000 Kč za neposkytnutí součinnosti potřebné k výmazu zástavního práva. 7) Smlouvou z 8. 11. 2013 uzavřenou formou notářského zápisu UNIBAU CZ, s.r.o., postoupila pohledávku doplatku kupní ceny 1.000.000 Kč „včetně všech zajišťovacích instrumentů“ M. Ž., který následně smlouvou z 2. 10. 2015 uzavřenou formou notářského zápisu postoupil tutéž pohledávku „včetně všech zajišťovacích instrumentů“ žalovanému.
V první řadě je nezbytné poznamenat, že v rozsudcích ze dne 28. 8. 2006, sp. zn. 32 Odo 469/2005, a ze dne 26. 9. 2006, sp. zn. 32 Odo 473/2005, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2007, stejně jako v usnesení ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2766/2007, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2011, se Nejvyšší soud zabýval předpoklady přechodu práva na zaplacení smluvní pokuty zajišťující pohledávku z titulu ceny díla, popřípadě příslušenství (úroků z prodlení) pouze v té části, jež se stala splatnou ke dni účinnosti postoupení pohledávky.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 29 Odo 1594/2005, pak neshledal dohodu věřitele s dlužníkem o způsobu plnění (placení) peněžitého závazku ze smlouvy o úvěru právem spojeným s postupovanou pohledávkou. Žádné z těchto rozhodnutí se na projednávanou věc nevztahuje. Pohledávka doplatku kupní ceny (právo na včasnou úhradu částky 1 000 000 Kč) byla v dané věci zajištěna ve prospěch prodávající jednak smluvní pokutou (článek IV bod 2), jednak zástavním právem k převáděným nemovitostem (článek V).
Závazek žalobce doplatit kupní cenu zanikl podle § 568 obč. zák. uložením částky 1 000 000 Kč do soudní úschovy, tj. 23. 2. 2012 (srov.
rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2915/2006). Zánikem pohledávky doplatku kupní ceny zaniklo zástavní právo, které katastrální úřad vymazal zápisem s právními účinky ke dni 11. 6. 2012 (§ 170 odst. 1 písm. a/, § 171 odst. 1 obč. zák., § 1 odst. 1, 3, § 2 odst. 1, 2, 3, § 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 Sb.). Pro úplnost je třeba připomenout, že důsledkem skutečnosti, že postupovaná pohledávka v době uzavření smlouvy o jejím postoupení neexistovala, není neplatnost takové dohody, nýbrž zákonná odpovědnost postupitele vůči postupníkovi podle § 527 odst. 1 písm. a/ obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.
12. 2004, sp. zn. 32 Odo 453/2004). V rozsudku ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 29 Odo 1324/2006, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 74/2009, Nejvyšší soud konstatoval, že právní teorie ani soudní praxe nepochybuje o tom, že s pohledávkou postoupenou podle § 524 a násl. obč. zák. přechází na postupníka i zástavní právo, které ji zajišťuje (srov. Švestka, J. - Spáčil, J. - Škárová, M. - Hulmák, M. a kol: Občanský zákoník II. Komentář. 1. vydání, Praha, C. H. Beck 2008, str. 1414 a 1423, nebo Eliáš, K.
a kolektiv: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. svazek. 1. vydání. Linde Praha, a. s., Praha 2008, str. 1498 a 1506, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006, sp. zn. 32 Odo 473/2005, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2007, důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3864/2007). Postoupila-li prodávající (NAJA trade, spol. s r.o.) pohledávku doplatku kupní ceny UNIBAU CZ, s.r.o., stala se postupnice zástavní věřitelkou, na niž přešla povinnost poskytnout součinnost k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, zanikne-li pohledávka doplatku kupní ceny (článek V bod 5).
Současně s povinností poskytnout součinnost přešlo i její zajištění smluvní pokutou ve prospěch žalobce (článek V bod 6). Povinnost poskytnout součinnost a její zajištění se – na rozdíl od zajištění pohledávky doplatku kupní ceny smluvní pokutou (článek IV bod 2) – netýkala postoupené pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávky nabyl nový věřitel (postupník) nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Právem spojeným s postoupenou pohledávkou ve smyslu § 524 odst. 2 obč. zák. může být jen právo postupitelky (NAJA trade, spol.
s r.o.), postupnice (UNIBAU CZ, s.r.o.) a dalších postupníků. Dluh z titulu smluvní pokuty za neposkytnutí součinnosti při výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí odpovídá samostatnému právu žalobce vůči zástavní věřitelce; právem spojeným s pohledávkou doplatku kupní ceny, kterou UNIBAU CZ, s.r.o., po zániku této pohledávky a výmazu zástavního práva postoupila M. Ž. a ten žalovanému, není.
Protože odvolací soud rozhodl v rozporu s tím, co je uvedeno shora, tedy nesprávně, a jelikož dosavadní výsledky řízení ukazují, že o věci může rozhodnout přímo dovolací soud, Nejvyšší soud dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu ve věci samé změnil (§ 243d písm. b/, § 243f odst. 4 o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení před soudy nižších stupňů a dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci úspěšný a žalobce je proto povinen nahradit mu náklady potřebné k účelnému bránění práva. Ty v řízení před soudem prvního stupně sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, vyjádření z 22. 11. 2013, 17. 7. 2014 a 10. 10. 2019, účast na jednáních před soudem 31. 3. 2016 a 14. 1. 2020 a žádost o osvobození od soudních poplatků; odměnu za doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků o údaje, které měly být uvedeny již v samotné žádosti, a za opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků, která neobsahovala žádné nové relevantní skutečnosti, dovolací soud žalovanému pro jejich neúčelnost nepřiznal), která podle § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/, a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, činí 10 740 Kč za jeden úkon právní služby, z paušální částky náhrady hotových výdajů za osm úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a náhrad ve výši 18 547,20 Kč (§ 137 odst. 1, 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.). Celkem činí přiznaná náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 106 867,20 Kč. Náklady, jež žalovaný účelně vynaložil v odvolacím řízení, sestávají ze soudního poplatku za odvolání ve výši 30 250 Kč, z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání), která činí 10 740 Kč (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu), z paušální částky náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a náhrad ve výši 2 318,40 Kč (§ 137 odst. 1, 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.). Celkem činí přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení částku 43 608,40 Kč. Náhrada nákladů dovolacího řízení v celkové částce 40 716,80 Kč sestává z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby (sepis dovolání a nahlížení do spisu) ve výši 10 740 Kč (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. f/ a k/ advokátního tarifu), z paušální částky náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a náhrady ve výši 4 636,80 Kč (§ 137 odst. 1, 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.) a ze zaplaceného soudního poplatku za dovolání ve výši 14 000 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 10. 3. 2022
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu